"Zdá se mi, že velice podrobně brali v potaz jednotlivé námitky stěžovatelů a pokoušeli se s nimi vypořádat tak, aby jejich závěr byl ústavně konformní a současně v co největší míře respektoval vůli zákonodárce," domnívá se odborník na ústavní právo Jan Kysela.
"Nejvyšší správní soud myslím potvrdil názor mnoha expertů, že postup ministerstva vnitra při interpretaci příslušného ustanovení zákona nebyl správný," přitakává mu děkan pražské právnické fakulty Aleš Gerloch.
Soud rozhodlVERDIKT Bobošíková se vrací do volebního klání KANDIDÁTI Reakce Okamury či Dlouhého VNITRO Henych hájí nesmyslný vzorec |
Trojice soudců v čele s předsedou Nejvyššího správního soudu (NSS) Josefem Baxou nicméně v případě Dlouhého, Okamury i úspěšné Bobošíkové vyjádřila odlišné stanovisko. "To na co upozorňuje to menšinové stanovisko, míří spíš na to, že zákon měl zkrátka vypadat jinak. Což je možné, ale nevím, jestli se s tím dá něco nadělat," říká Kysela.
Právě tento argument by mohl Dlouhému a Okamurovi v případě ústavní stížnosti posloužit jako pomyslný záchranný kruh. Kysela a Gerloch se i v tomto bodě shodují, že pouze tito dva uchazeči mají jakous takous šanci na úspěch. Ústavní soud by ale musel rozhodnout, zda znění kritizovaného prováděcího zákona je skutečně protiústavní nebo, jak říká Kysela, pouze nešťastné.
"Jedná se tady o sporný výklad výklad ministerstva vnitra, což je problém, který se může vyskytnout a od toho tu je přezkum Nejvyšším správním soudem," vysvětluje Gerloch.
Že ústavnost zákona napadne, oznámila už dříve Klára Samková, která byla ve skupině kandidátů bez potřebných 50 000 podpisů. Podle Gerlocha je možné, že se k ní přidají i další takoví kandidáti.
"Tam to nemá podle mě šanci vůbec žádnou. Je to jako by se domáhal někdo, komu je 15 let, že chce volit, ale Ústava říká, že to jde až od 18 let, "uzavírá Gerloch s tím, že nejasných ustanovení je v českých zákonech řada a NSS svým výkladem šanci Dlouhého a Okamury na úspěch ještě snížil.
