Pravidlo pravé ruky se vrací na křižovatky

Stále více křižovatek je bez značek a řidiči dávají přednost podle pravidla pravé ruky. Zahraniční zkušenosti ukazují, že na neznačených křižovatkách se stává méně nehod. Řidič totiž musí zpomalit a zvýšit pozornost. "Zkušenosti z Evropy ukazují, že na neznačených křižovatkách, na kterých se motoristé řídí pravidlem pravé ruky, je méně nehod než na křižovatkách značených. Řidiči jsou obecně přehlceni informacemi, a křižovatka bez značek jim tak uleví," říká Jaroslav Heinrich z brněnského Centra dopravního výzkumu.

Jen v Praze na Letné už odstranili značky z deseti křižovatek a počet nehod tam klesl o pětinu. Na všech českých neznačených křižovatkách se za prvních devět měsíců letošního roku stalo o zhruba 250 nehod méně než ve stejném období loni.
Odstraňování značek není jediným technickým opatřením, jak zvýšit bezpečnost na silnicích.

Dalšími jsou budování kruhových objezdů a příčných prahů. Například jedné křižovatce u Hradce Králové se říkávalo "křižovatka smrti". Před několika lety tam vznikl kruhový objezd a od té doby tam nezahynul žádný řidič. "Nejsou tam žádní mrtví, žádní ranění," říká Karel Bušta z krajského dopravního inspektorátu.
Stejnou zkušenost mají policisté z Tábora, na jehož okraji také vyrostl kruhový objezd. "Od té doby jsme tam neměli žádné vážné zranění," říká mluvčí táborské policie Pavel Hanták.

"Technická opatření jsou jednou z možností, jak přimět řidiče, aby se chovali bezpečně," poznamenává Václav Špička, sekretář bezpečnosti provozu občanského sdružení Autoklub. Odborníci na bezpečnost dopravy však shodně uvádějí, že objezdů a prahů je pořád ještě málo. "V západní Evropě mají kruhových objezdů podstatně více," říká Evžen Prediger, vedoucí oddělení technických a právních předpisů ministerstva dopravy.

Různá technická opatření mají přitom značný vliv na snížení počtu počtu těžce zraněných a mrtvých. V Česku přitom počet nehod rok od roku roste a v počtu mrtvých patří republika mezi "přední" země Evropy. Zatímco například ve Švédsku zahynulo při autonehodách před dvěma lety 61 lidí na milion obyvatel, v Česku to byl více než dvojnásobek.

Evžen Prediger z ministerstva dopravy uvedl, že za pomalé budování okruhů či příčných prahů může státní správa. "Chvilku trvalo, než jsme naše projektanty a lidi ze státní správy přesvědčili, že jsou tato technická opatření zapotřebí. Pak chvilku trvalo, než jsme vytvořili technické předpisy, a teď bude chvilku trvat, než se seženou peníze," řekl Prediger.

Například stavba okruhu na kraji Tábora stála tamní radnici deset milionů korun. Plánovaný okruh v Hradci Králové vyjde na stovky milionů. Podle Václava Špičky z Autoklubu je však možné objezdy pořídit i levněji.

Ušetřit se naopak dá na křižovatkách, odkud se odmontují značky a řidiči dávají přednost podle pravidla pravé ruky. Jedna značka vyjde zhruba na dva a půl tisíce korun a vydrží rok, takže u běžné křižovatky lze uspořit ročně deset tisíc. Policisté však varují, aby se značky neodstraňovaly například z nepřehledných křižovatek.

"V Ostravě jsme pravidlo pravé ruky hodně zaváděli už dříve v osmdesátých letech. Na několik silnic jsme však museli značky vrátit, protože řidiče opravdu nenapadlo, že nemají přednost," říká Jiří Tichý z ostravského magistrátu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video