Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pravěcí lidé chovali v klecích mamuty, vyvodil z kreseb hlučínský cestovatel

  13:12aktualizováno  13:12
Hlučínský cestovatel Jiří Sonnek se začal zabývat záhadou kreseb, které po sobě zanechali lovci mamutů v jeskyních ve Font-de-Gaume a Bernifal ve Francii. Experti kresbu vysvětlují jako lapací past, či scénu, kdy rozzuřený mamut ničí příbytky pravěkých lidí. Sonnek v ní ale vidí klec, ve které se mamuti drželi kvůli masu.
Mamuta lidé prý drželi v konstrukcích vyrobených z vrbových proutků spletených jako pomlázka.

Mamuta lidé prý drželi v konstrukcích vyrobených z vrbových proutků spletených jako pomlázka. | foto: Profimedia.cz

"Představuji si, že v době tahu těchto zvířat měli lovci přebytky masa. Pak po dlouhé měsíce žili v nedostatku a usilovali o potravinovou rezervu čerstvého masa pro horší časy," vysvětluje cestovatel Sonnek, který má za sebou už několik cest do Himálaje a Thajska.

Podle něj lovci přišli na to, že stačí nějaká chycená zvířata uvázat, krmit a napájet. Největším zdrojem masa v té době byl mamut, a aby ho nemuseli krmit, vymysleli pohyblivou klec, nesenou mamutem. "Ta mu umožňovala pohyb jen v prostoru, který vypase," rozvinul svůj nápad rodák z Hlučína.

Některý z lovců si zařízení zapamatoval a zakreslil na stěnu jeskyně. Předtím nevýznamný detail přední nohy sahající pod konstrukci se tak stává nejdůležitějším z celé kresby.

Jak to vidí cestoval Sonnek

Pravěké malby mamutů a rekonstrukce jejich možné pasti
Na prvních dvou obrázcích jsou původní kresby pravěkých lovců v jeskyni ve Font-de-Gaume a v jeskyni Bernifal ve Francii, ze kterých vycházel Jiří Sonnek. Na třetím snímku je zařízení, které mělo znemožnit pohyb a útěk mamuta.

"Nákres je zřejmě záznam odpozorované skutečnosti. Spojení konstrukce na boku mamuta, případně provaz vedoucí přes hřbet na druhou stranu, je ukrytý v osmdesát centimetrů dlouhé srsti, nebo je konstrukce spletenou srstí k mamutu přivázána a dalšími chlupy překrytá," uvažuje Sonnek.

Konstrukci podle něj lovci vyrobili z vrbových proutků spletených jako pomlázka do mnoha copánků a ovinutých dohromady kůží nebo šlachami. A jak ji k divokému zvířeti připoutali?

"Mohli je vychovávat od nejranějšího věku jako mahuti v Thajsku. Ti slůňata oddělí od matky a místo přirozených schopností nezbytných pro přežití je učí přenášet klády nebo různým cirkusovým kouskům. Pak se ale o ně musí starat celý život, jako o postižené dítě," vysvětlil.

Pravěcí lidé hlady netrpěli, tvrdí odborník

Libor Balák, zabývající se pětadvacet let rekonstrukcemi a životem lidí v minulosti, se domnívá, že je zcela v pořádku přemýšlet o nejrůznějších tématech a hledat nové úhly pohledu.

Zároveň ale namítá: "Vyobrazení mamuta zřejmě patří ke kultuře magdalenienu. Lidé v té době měli jeden hrůzný zvyk - vrstvení kreseb. Ti, kteří obraz vyryli jako poslední, přehlédli ty před nimi, které překrývali. V té době lovci přizpůsobovali svůj život rytmu a pohybu stád sobů a koní, takže je nepravděpodobné, že by si ochočili mamuta. Spíš ho jen zobrazovali na kresbách jako zajímavý subjekt," říká paleoetnolog a autor podkladů a samotných výtvarných prací internetového muzea Antropark na stránkách Archeologického ústavu Akademie věd Brno.

Balák také vyvrací představy, vyvolané knihami Eduarda Štorcha, že lovci mamutů žili v neustálém nebezpečí a hladu. "Na nábrusech zubů těchto lidí nebyly ztenčené proužky, jako když člověk trpí hlady. Nadbytečné zadržování uvězněného mamuta by pak nedávalo smysl," mínil Balák.

Autoři:


Témata: Zajímavosti

Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.
Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se společností a myšlením vychází nově na...  celý článek

Demonstrace na podporu ruské dívčí kapely Pussy Riot v Madridu (17. srpna 2012)
ZÁPISNÍK: Pussyriotismu zdar. Babiš nebo Zemanovci?

Dávka angažované poezie. Nápad na byznys s politickým deštěm. Hledání odpovědi na otázku: Kdo je horší? To jsou témata zápisníku "Minulý týden", který vychází...  celý článek

Figuríny s oběšenci se objevily v úterý ráno 22. října na pražském Klárově
ZÁPISNÍK: Panika o českých volbách a sex v Japonsku

Cizinci se divili, proč Češi šílí kvůli volbám. Vzpomínky na válku. Málo sexu u Japonců podle The Washington Post. Fotbalové paměti. To jsou témata zápisníku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.