Karel Schwarzenberg a Miloš Zeman při debatě prezidentských kandidátů MF DNES a

Karel Schwarzenberg a Miloš Zeman při debatě prezidentských kandidátů MF DNES a iDNES.cz (22. ledna 2013) | foto: Michal Růžička, MAFRA

V debatě kandidátů na Hrad zazněly nepravdy, řadu informací nelze ověřit

  • 945
V úterní debatě Karla Schwarzenberga a Miloše Zemana, pořádané MF DNES a iDNES.cz, byl podle exkluzivní analýzy sdružení Demagog.cz přesnější předseda TOP 09. Bývalý premiér Zeman se dopustil několika nepravdivých tvrzení. Na Schwarzenbergově straně se pak objevilo několik výroků, které jsou buď zavádějící, nebo se nedají ověřit.
Karel Schwarzenberg

"Co se týče Řebíčka, tam jsem se velice ozval, bylo to na zasedání vlády, když pan Řebíček přednášel zprávu o stavu silnic a dálnic v ČR. Vyslechl jsem si to, zeptal jsem se - pan premiér ale v debatě nechtěl pokračovat a utnul debatu - jestli může Řebíček vysvětlit, že dálnice v ČR jsou mnohem dražší než v hornatém Rakousku. Premiér Topolánek ale debatu nenechal pokračovat."

Neověřitelné • Z důvodu nemožnosti dohledání žádného dokumentu, který by danou informaci potvrzoval nebo vyvracel, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Miloš Zeman

"Potvrzuji své tvrzení z minulé televizní debaty, že takto definovanou privatizaci provedla vláda Josefa Tošovského. Pokud jde o prodej zbytkového podílu akcií, prodali jsme tyto akcie (Mostecké uhelné - pozn. Demagog.cz) nikoliv za tržní burzovní cenu, ale za cenu, která byla o 30 procent vyšší, a deník Mladá fronta DNES tehdy, najděte si to v archivu, ocenil tento prodej za 650 milionů jako neskutečně vysokou cenu o 30 procent více, než se předpokládalo."

Neověřitelné Vláda skutečně prodala balík akcií MUS za 650 milionů. Podle informací iDNES.cz byla odhadovaná cena tohoto podílu půl miliardy korun. Zemanem zmíněných 30 procent tedy sedí, i když vychází z odhadu. V usnesení Vlády ČR č. 819 ze dne 28. července 1999 byla kupní cena celkového počtu 4 089 763 ks akcií o nominální hodnotě 1 000 Kč/ks stanovena na 650 000 000 Kč. Tržní cena akcie Mostecké uhelné společnosti byla 28. července 1999 ve výši 127,040 Kč/ks. Na základě výpočtu cena/ks zjistíme, že kupní cena v případě prodeje státních akcií byla stanovena na 158,933 Kč/ks. To je cena odpovídající 125,1 %, tedy o 25,1 % vyšší. MF DNES informovala o prodeji akcií zcela bez hodnocení. Hodnocení tohoto prodeje jsme nalezli v jiném článku, který se nevěnuje pouze Mostecké uhelné, ale z nějž vyplývá, že akcie byly prodány pod cenou. Nepodařilo se nám dohledat text, kde by MF DNES vyjadřovala ocenění nad “neskutečně vysokou cenou”, za níž měl být podíl v MUS vládou Miloše Zemana prodán. Výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Karel Schwarzenberg

"Jsem zásadně proti preventivnímu zásahu. Já bych ho neschvaloval z několika dobrých důvodů. Například bylo zaútočeno na Irák kvůli zavádějícím informacím, že Saddám Husajn má zbraně hromadného ničení. Kdy budeme vědět, jestli tam opravdu ty rakety jsou, nebo jestli opravdu Írán má atomovou bombu? To je veliká otázka. Takové útoky byly někdy odůvodněny dosti pochybně."

Zavádějící Ministr se odkazuje na zdůvodnění amerického zásahu v Iráku v roce 2003. Řada členů administrativy USA před zásahem předkládala informace naznačující, že Irák skrývá zbraně hromadného ničení. Ministr zahraničí Powell v řeči pro OSN mimo jiné uvedl: "Řada zdrojů uvádí, že Iráčané přesunují ... zbraně hromadného ničení, aby je tak ukryli před inspektory" a "... shromáždili jsme zpravodajský materiál, který ukazuje, že Irák pokračuje ve výrobě těchto zbraní". Již dříve administrativa opakovaně varovala, že definitivní důkaz by mohl přijít až v podobě jaderného hřibu. Zbraně hromadného ničení se pak v Iráku opravdu nenašly. Ministr však zavádí tvrzením, že právě tyto nepravdivé informace byly důvodem pro zásah v Iráku. Administrativa předkládala i další důvody. Irák měl například podporovat mezinárodní terorismus. Podle tehdejšího viceprezidenta Cheneyho se měl Mohamed Atta (jeden z útočníků 11.září) v Praze sejít s iráckými představiteli. Irák měl rovněž "přechovávat teroristy". Kromě podpory terorismu se pak měl stát dopouštět také masivního porušování lidských práv. Zdůvodnění zásahu v Iráku tak bylo rozsáhlejší, než jej popisuje ministr Schwarzenberg.

Miloš Zeman

"Pan ministr svůj výrok o genocidě sudetských Němců přednesl před několika dny. To je něco jiného, než když jsem to já řekl před 23 lety."

Nepravda • Karel Schwarzenberg se v prezidentské debatě 17. ledna 2013 vyjádřil takto: "Benešovy dekrety už neplatí dvacet let. Přijetím listiny lidských práv a svobod ústavy přestala platnost Benešových dekretů. Ovšem...tedy od roku 45, nýbrž od okamžiku, kdy tato ústavní listina byla přijata." Později však svůj výrok ještě korigoval: "Musel jsem z důvodů časové tísně použít zkratku, která může vést k pochybnostem o mém postoji v této otázce. Uvedl jsem, že Benešovy dekrety není potřeba rušit, protože zanikly díky přijetí Listiny základních práv a svobod. Chtěl jsem vyjádřit, že Benešovy dekrety jsou dnes už překonány, že jsou právně vyhaslé." Nehovořil tedy o genocidě, jak tvrdí Miloš Zeman.

Karel Schwarzenberg

"Tento restituční spor (s Alžbětou Pezoldovou) je čistě soukromoprávní spor, já neusiluji o restituci, ona je všude restituce, to je jiná otázka. Ona mě žaluje kvůli úplně jiným věcem v Čechách, ve Švýcarsku, v Rakousku, což o to, zatím jsem všechno vyhrál, takže tady není to velký problém."

Neověřitelné Podařilo se nám najít několik článků o soudních sporech Alžběty Pezoldové a Karla Schwarzenberba, týkajících se majetků v Rakousku. Alžběta Pezoldová prohrála soud o dědictví s Karlem Schwarzenbergem v rakouském Leobenu již v roce 2004, v roce 2012 rozhodl ve prospěch Schwarzenberga i nejvyšší soud ve Vídni. Co se týká sporů například o majetek ve Švýcarsku, na základě dostupných zpráv nedokážeme doložit probíhající spory či jejich výsledky.

Miloš Zeman

"Já nejsem příznivec komunistické Číny, ale konstatuji, že komunistická Čína, i když bych tam rovněž přál demokracii, má nejrychleji rostoucí ekonomiku na světě a o její investice nebo investice v ní se hlásí řada západních demokratických zemí.

Nepravda Podle serveru Economy Watch je za rok 2012 Čína s růstem HDP 9,523 % až na pátém místě za Nigerem, Angolou, Libérií a Irákem. V roce 2011 to podle Světové banky bylo dokonce až 11. místo, kdy se před ní umístily země jako Ghana, Irák, Katar či Mongolsko.

Projděte si všechny výroky, které z úterní debaty analyzoval server Demagog.cz


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video