Lubomír Zaorálek (ČSSD) na jednání Sněmovny (4. listopadu 2011)

Lubomír Zaorálek (ČSSD) na jednání Sněmovny (4. listopadu 2011) | foto: Petr Topič, MAFRA

Od církevních restitucí k Bílé hoře. Zaorálek vzpomínal na Komenského

  • 707
Debata o vracení majetku církvím, které navrhuje vláda, se ve středu v parlamentu stočila i hluboko do minulosti. "Po Bílé hoře a třicetileté válce musela celá řada lidí v čele s Komenským kvůli katolické církvi odejít," přednášel kolegům místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek. Opozici se dál daří blokovat hlasování o restitucích.

Při vydávání majetku církvím je podle Zaorálka třeba vzít v potaz postavení církví v dnešní společnosti, a ne jen to, jak se k církvím chovali komunisté po roce 1948. Připomínal poslancům i prvního československého prezidenta T. G. Masaryka a zdůraznil, že byl přesvědčený antiklerikál.

Sérii vystoupení opozičních poslanců, kteří natahují čas, aby se o církevních restitucí opět nehlasovalo, přerušila ministryně kultury Alena Hanáková z klubu TOP 09 a Starostů a nezávislých. Žádné další analýzy, zda církvím patřil majetek, který jim chce vláda vydat, nejsou podle ní třeba. "Vlastnická práva církve jednoznačně uznal Ústavní soud," řekla Hanáková poslancům.

Oponoval jí bývalý premiér Jiří Paroubek, předseda národních socialistů. "Církvi má být vydán majetek, který jí nikdy nepatřil, a to ani před pozemkovou reformou," prohlásil Paroubek.

České právo nezná právo veřejnoprávní vlastnictví, zdůraznila před poslanci ministryně Hanáková. Sociální demokraté totiž v rozpravě, která se vleče už od červnové schůze Sněmovny, zmínili možnost, že místo vydání církvím by měl být majetek vložen do veřejnoprávního fondu.

Občanský demokrat Marek Benda vyčetl ČSSD pokrytectví, když sama získala díky verdiktu Ústavního soudu zpět své sídlo v centru Prahy, Lidový dům, ale postoj soudu k tomu, že by církevní restituce měly proběhnout, ignoruje.

Sociální demokraté a komunisté ve středu neúspěšně navrhli, aby bylo schvalování zákona odročeno až do poloviny září. Vládní koalice ale měla převahu, a tak bylo toto hlasování jen pouhou formalitou.

"My chceme výčtový zákon, co se komu bude vracet," zmínil další možnost, která by mohla být pro ČSSD přijatelná, poslanec Jaroslav Foldyna. Opozičním stranám vadí totiž mimo jiné to, že nyní není jasné, co všechno mají církve od státu dostat. A irituje je také vysoká navržená finanční náhrada církvím, na níž se vláda se zástupci sedmnácti církví a náboženských společností dohodla.

Církve mají dostat majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun a k tomu finanční náhradu 59 miliard korun, která by měla být vyplácena příštích třicet let. Tato částka by byla ještě navýšena o inflaci.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video