Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Prásk! Stalin se nadzvedl a zůstal stát

  12:40aktualizováno  12:40
Z dálky to vypadalo, jako by si patnáctimetrový Josif Vissarionovič Stalin kýchnul. Ve skutečnosti v jeho kabátci explodovala pořádná nálož. Ta měla monstrum na pražské Letné před 45 lety sprovodit ze světa...

Sedm let děsilo Pražany při pohledu na Letnou obří Stalinovo sousoší – největší v Evropě. V listopadu 1962 se poroučelo k zemi. | foto: Zdeněk HavelkaČTK

Jenže Stalin vydržel. Už tedy neměl hlavu, tu mu předtím dělníci postupně "odkousali" sbíječkami.

"Byla to strašná rána, on se jen tak nadzvedl – a nic. Tak pevně byl udělaný," vzpomíná Jana Janevová, která v sedmnácti letech se spolužáky z průmyslovky v Dušní sledovala, jak se Stalin kácí k zemi. Nebo spíš – jak se měl kácet.

Prý se tenkrát ozvalo Prahou mocné houkání. "Nechali jsme profesora profesorem a pelášili k oknu. Nu, nikdo tady neměl tu sochu rád, a tak jsme byli zvědaví, co se bude dít," vybavuje si Janevová jednu ze tří explozí, které měly diktátora roztrhat.

Jenže studenti viděli, jak se Stalin po výbuchu na Letné tyčí dál. Obalen mohutnou sítí, která měla zabránit kamení, aby se rozlétlo do širokého okolí. Po prvním výbuchu nervózní střelmistři zjistili, že se sotva potrhalo pár ok v síti.

Soudruzi odváželi trosky ve dne v noci
Po pár dnech to s proklínaným diktátorem zkusili střelmistři nanovo. Zmizet měl do 6. listopadu 1962, tedy přesně před pětačtyřiceti lety.

A tentokrát do Stalinova pomníku nacpali náloží víc než dost.

"To byla taková šupa, že kusy Stalina létaly až do Vltavy. Popraskané byly schody i zábradlí kolem pomníku," popisuje Janevová neslavný konec sousoší, které Pražanům pořádně lezlo na nervy.

Jakmile se žulový tyran z dílny sochaře Otakara Švece a Jiřího a Vlasty Štursových poroučel na Letenskou pláň, vřítili se sem dělníci a bagry.

"Soudruzi se snažili ve dne v noci trosky sochy sprovodit ze světa. Bylo neuvěřitelné, jak rychle kusy sousoší mizely," podivuje se dodnes Jana Janevová nad tempem úklidových prací.

Kvalitní kámen pak putoval na stavbu silnic, zbytek skončil ve slepém rameni Vltavy u Rohanského ostrova a také ve sbírkách a na zahradách některých Pražanů.

"Mysleli jsme, že potom konečně přijde nějaké uvolnění. Nepřišlo. A navíc jsme byli všichni naštvaní, kolik to všechno stálo," povzdechne si Janevová s odkazem na to, že pomník přišel Československo na 140 milionů. Za to tehdy mohl stát postavit skoro 3000 bytů.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nový hangár na letecké základně v Čáslavi
NATO chválí letecké základny v Česku. Investuje do nich miliardy

Výtečné. Tak zní verdikt zvláštní inspekce z velitelství vzdušných sil NATO, která kontrolovala stav leteckých základen v České republice. Především letištní...  celý článek

Ilustrační snímek
Teploty se budou na přelomu srpna a září průměrně pohybovat okolo 24 °C

Průměrné denní teploty během následujících čtyř týdnů klesnou, zůstanou však na dlouhodobém průměru. Průměrné by na přelomu prázdnin a školního roku měly být i...  celý článek

Ivan Hanuš obdržel v Pelhřimově certifikát.
Rekordní putování dopisu má pokračování, tentokrát přišel z Ruska e-mail

Příběh nejdéle doručované poštovní zásilky v České republice pokračuje. Ivanu Hanušovi se ozvala neteř ruské lékařky, která před více než 28 lety poslala jeho...  celý článek

Mercedes Třída E 2,0 220d...
Mercedes Třída E 2,0 220d...

r.v. 2016, naj. 10 000 km, diesel
1 021 475 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.