Omlouvat se za výrazy ze satirického pořadu je už samo o sobě další satira. Bude po omluvě žít výraz prasata v ilegalitě, nebo tou omluvou komunisti dokonce prasaty přestali být? Neměl třeba i omlouvající se redaktor tajně na mysli pravý opak?
Že to Kočičková přepískla? Že prasata nikdy nespáchala to, co komunisti? Komunisti si myslí, že k veřejnoprávnosti rozhlasu náleží nemluvit o nich špatně. To kdysi platilo. Kdo se o nich špatně vyjádřil, byl ztrestán. Dřív by ženskou zavřeli, chlapa vyhodili, dnes stačí omluva. Je to ústup. Pokorný svou neslanou a nemastnou omluvou připustil, že v satiře je omluva na místě.
Není však jasné, co to omluva je. Sami komunisti se s ní marně potýkají. Někteří myslí, že už se omluvili dost, jiní naopak tvrdí, že se nemají za co omlouvat, sem tam někdo by se prý rád omluvil hluboce. Jsou to všechno jen zbytečné hry se slovy. Omluvit se člověk může kdykoliv a kolikrát si přejete. Nic to neznamená. Ne slova, činy suďte. Satirik napíše k zavražděnému generálovi: Neotravuj, Heliodore, už jsme ti řekli pardon, že jsme tě zabili.
Komunisti chtěli Kočičkovou žalovat. Po omluvě od toho upustili.
Škoda, takový soud historické role KSČ(M) by byl nejen groteskní, ale i poučný. Zda jsou prasaty, či ne, by dokazovali znalci.
Kočičkové by satira neprošla.
Řekla, tři miliony lidí byli kdysi prasaty. To množství zvířat drží při sobě. Flastr pro Kočičkovou by se určitě našel. Po omluvě ale zůstává jen další sranda: komunisti tedy nejsou prasata.
