Jaká omezení to budou? Kde? Na jak dlouho? Na to unie neodpovídá - a v této neurčitosti je hlavní nebezpečí celého návrhu. Až Němci a Rakušané získají souhlas s myšlenkou omezení při poskytování služeb, bude se o celé věci jednat dále na "technické úrovni". Co se tam stane se zdánlivě nevinným dokumentem?
Návrh skrývá ještě jedno nebezpečí: jednotlivé státy EU jej mohou snadno zneužít k politickému nátlaku. Takové vyhlášení totiž závisí jen na jednotlivých zemích. Unie do toho nemá co mluvit. Těmto zemím tedy nic nebrání, aby nevyhlásily zákaz pro to či ono české odvětví. A pak mohou vesele licitovat, za jakou cenu, za jaké ústupky Prahy (či jiných) jej zase zruší.
Svoboda při poskytování služeb v unii je pro nás daleko významnější než táž svoboda u práva jedinců volně hledat práci v celé unii. Lze totiž očekávat, že do ciziny půjdou lidé raději načas se svou firmou, než aby tam odcházeli na vlastní pěst.
Česká diplomacie proto musí spolu s dalšími uchazeči vynaložit všechno úsilí na to, aby odstranila co nejvíce překážek, které jim může unie a její členské státy stavět do cesty. Pokud už unie musí mít "záchranné brzdy" na svůj strach, musí dát záruku, že se nebudou zneužívat.
