Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Evropou šly v neděli romské pochody. Ten pražský vítal uprchlíky

  18:30aktualizováno  18:30
Prahou v neděli prošel pochod romské hrdosti Roma Pride 2015. Přišlo na něj zhruba padesát lidí, nesli transparenty s nápisy „Nenávist není řešení“, „Zbourejte prasečák na místě romského koncentráku v Letech“ či „Za důstojnou připomínku všech obětí holokaustu“.

Podobné pochody se v neděli konají v dalších 13 evropských zemích. Jejich společným tématem je zbourání vepřína v Letech na Písecku, který stojí na místě někdejšího koncentračního tábora pro Romy.

O situaci v Letech se tak mluvilo z pódií Roma Pride od Dublinu po Istanbul. Každá země má také své národní téma, v Česku jím pro tento rok je „Romové vítají uprchlíky“. Průvod doprovázela policie, akce byla bez incidentů.

V Evropě se šíří islamofobie, v ČR hlavně protiromské nálady

Pochody pořádalo Evropské antirasistické hnutí EGAM, v Česku je jeho členskou organizací sdružení Konexe, spolu s ní se na organizaci pochodu podílely křesťanská iniciativa Společně žít v míru a Český helsinský výbor.

Koordinátor Konexí Miroslav Brož vytkl českým politikům, že slibují odstranění prasečáku už dlouhých 23 let, bez výsledku, jejich slibům prý nikdo rozumný už nemůže věřit.

„Chceme k této kauze a k popírání romského holokaustu v Česku přitáhnout mezinárodní pozornost a vyvinout tlak na českou vládu, aby tuto mezinárodní ostudu začala řešit,“ prohlásil s připomínkou, že k odstranění vepřína vyzvalo v těchto dnech přes sedm desítek europoslanců a členů národních parlamentů z 22 zemí.

„Z uprchlíků se stávají obětní beránci namísto Romů“

K volbě národního tématu na podporu uprchlíků Brož uvedl, že v poslední době nahradili uprchlíci Romy v pozici obětních beránků české společnosti. „Chceme jim vyjádřit solidaritu,“ řekl.

Účastníci Roma Pride 2015 se začali scházet v parku Portheimka po poledni. Parkem zněla romská muzika a lidé vyslechli projevy na podporu uprchlíků. Ve smíchovském Kostele Svatého Václava se všichni společně česky a romsky pomodlili a kolem 16:00 se průvod vypravil přes Újezd a most Legií, po Národní třídě do Bartolomějské. Cestou lidé volali „Stop rasismu“, „Černí, bílí, spojme síly“ a „Zbourejte prasečák“. Ve volání pokračovali i před sídlem Policie ČR v Bartolomějské, kde se ozval i pískot.

Vzhledem k rozjitřené náladě se organizátoři rozhodli změnit program a nejprve uspořádali diskuzi s občerstvením a následně až večer chtějí v klidu a důstojně vyvěsit na zeď policejní budovy provizorní papírovou tabulku. Ta má připomínat, že právě z této budovy za protektorátu byly organizovány deportace Romů také do tábora v Letech. Na tabulce je nápis „Nezapomeneme“.

Odstranění vepřína v nedohlednu

Podle odhadů je v ČR asi čtvrt milionu Romů. Zhruba třetina z nich žije v chudinských domech a čtvrtích. Zatímco v roce 2006 bylo takových ghett kolem tří stovek, teď je jich už jednou tolik.

Česká vláda se v romské strategii do roku 2020 zavázala, že vepřín z Let zmizí. V minulosti to jako svou prioritu už označilo několik kabinetů. Ovšem současný premiér Sobotka loni uvedl, že ani jeho vláda patrně nenajde peníze na výkup vepřína (více o problémech s vepřínem zde).

Fotogalerie

Původní kárný a pracovní tábor u Let na Písecku přeměnila nacistická protektorátní správa v srpnu 1942 na cikánský. Do května 1943 jím prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi, kde byla většina z nich zavražděna. Z nacistických koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů tak nacisté zavraždili 90 procent českých Romů. Od roku 2010 je v Letech zpřístupněno pietní místo.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.