Roman Týc provedl akci za bílého dne, navíc v přítomnosti lhostejných strážníků na pochůzce. Sklíčka se strnulými panáčky dávající chodcům pokyny Stůj a Volno nahradil třeba oběšenec, invalida nebo pijan. Video z "Akce semafor" se pak objevilo na internetové televizi Sun TV. - více zde
Čtyřicet z celkem 50 skel mu prý za šest tisíc korun prodal vysoce postavený zaměstnanec firmy Eltodo, která má na starosti správu pražských semaforů. Deset dalších koupil umělec už dříve od jiného zaměstnance na ulici.
Jeden panáček s amputovanou nohou teď svítí na internetové aukci. Vyvolávací cena 500 korun se za pár dní vyšplhala přes dva tisíce. Prodejce se však skrývá za přezdívku mienne a Roman Týc ho prý nezná.
"Tuším ale, o koho jde. Když jsem pracoval na semaforu u budovy UMPRUM, přišla za mnou nějaká holka s klukem a jedno sklo ode mě dostali. Tvářili se jako známí a já měl v té chvíli opravdu pocit, že je znám, mám na UMPRUM spoustu kamarádů. Byl jsem ale ve velkém stresu, protože jsem počítal i s tím, že mě v průběhu akce sebere policie," řekl iDNES.cz.
O dražbě se třiatřicetiletý umělec dověděl až z médií, jako první o ní informoval deník Aktuálně.cz. Nejdříve nevěděl, zda ho to má těšit, nebo štvát. Každopádně však souhlasí s názorem deníku, podle něhož jde o precedens. Postavit street-artové umění na roveň galerijnímu se u nás totiž dosud nepodařilo.
"Je fajn, že se streetart jako nový fenomén dostane do povědomí společnosti. Na druhou stranu je to průšvih, na ulici ty věci nevydrží. Lidi je budou krást a snažit se je zpeněžit. Je to trochu postavený na hlavu," uvažuje Týc.
Za absurdnější ovšem považuje snahu magistrátu podobné projevy kriminalizovat. Město totiž na Týce podalo trestní oznámení a škody vyčíslilo na více než 100 tisíc korun. Umělec podle něj ohrozil chodce i tím, že neodbornou manipulací mohl poškodit žárovky, a tak vyřadit semafory z provozu. - více zde
Roman Týc považuje takovou argumentaci za nesmysl. "Chápu, že to někdo cítil jako ohrožení. Ale spousta jejich skel byla popraskaná, některé žárovky jsem vyměnil, stejně tak gumové těsnění, které bylo zpuchřelé. Trvalo mi to pět hodin práce. Fakt, že magistrát to kriminalizuje a chce za to sto tisíc, mi připadá směšný."
O pár měsíců později je všechno jinak. Podle mluvčí pražské policie se projednává nyní případ jako přestupek v dopravě, a umělci tak hrozí maximálně pokuta. "Ta škoda tak vysoká nebyla," řekla iDNES.cz.
Sám magistrát navíc tvrdí, že žalobu nepodalo vedení města, ale firma Eltodo. "Jde to mimo nás," tvrdí mluvčí TSK Tomáš Mrázek i vedoucí oddělení silničního správního úřadu Miroslav Rajchart. Vyjádření Eltoda se iDNES.cz zatím nepodařilo získat.
Ztohoven a street artRozhovor s výtvarníkem Romanem Týcem Roman Týc patří mezi zakládající členy umělecko-diverzní skupiny Ztohoven, která se veřejnosti poprvé představila akcí na pražském Hradě. Neonové srdce Jiřího Davida tenkrát z poloviny zakryla a změnila v otazník (více zde).
Naposledy o sobě dala vědět nabouráním se do vysílání ČT2. Místo hor a měst mělo 45 tisíc diváků, kteří se na pořad Panorama v tu chvíli dívali, možnost vidět atomový hřib uprostřed Krkonoš (více zde). Roman Týc ale tvrdí, že s hřibem nemá nic společného.
Máte už nápady na další akce?
Nápady? Ukázal bych vám svůj notes nápadů, který plním třeba o půlnoci, kdy se zpocený probudím s nápadem. Některé věci vyšumí, protože nejsou aktuální, jiné nejsou mediálně vidět. Nenapadlo mě, že se média tak chytí těch semaforů.
Na pozornosti médií je ale založený úspěch vaší akce...
Myslíte, že volám do médií? Tak to nefunguje. Co se streetartové komunity týče, problém je v tom, že se v Česku nic neděje. Podívejte se na západ, Banksyho akce (street-artový umělec z Londýna, jehož graffiti ceněné na půl milionu dolarů nechal omylem zabílit dopravní podnik, pozn.red.) jsou jedny z tisíce. V Německu, Holandsku nebo Belgii steet-art dost frčí, protože společnost to nějakým způsobem akceptuje. Tady na to lidi reagují zatím s rozpaky. V zahraničí jsem viděl třeba auto zaparkovaný na přechodu a lidi šli a namalovali přechod přes to auto. Je to občanská neposlušnost, ale taková milá a křehká.
Přesto tu pár takových lidí je...
První člověk, který tu udělal něco zásadního, byl David Černý, který po revoluci natřel tank na růžovo. Pohnul společností a jemně naznačil, že tu něco není v pořádku. Hodně práce tu se svými soškami udělal Point (mladý umělec, který vychází z graffiti, jeho hranice ale posunul tím, že jako první na světě vytvořil plastové 3D graffiti). Ale street-artem začínal v 60. letech i Milan Knížák. Tím, že kokrhal na náměstí, se dostal do povědomí umělců ve světě. Komunistický systém mu přitom šlapal na krk... Je to stejný jako dnes.
Žalobu magistrátu o sto tisíc za náhradu škod nepovažujete za legitimní. Proč?
Tím exemplárním trestem chtěli dát zřejmě výstrahu ostatním. Obecné povědomí o umění je u nás bohužel malé a do galerie nikdo nechodí. Když se pak lidi ze scény rozhodnou, že je galerijní umění pro pár intelektuálů nebaví a chtějí s lidmi komunikovat a nějak okrášlit ten šedej svět, magistrát je stíhá.
S tím ale musíte počítat...
Už když Ztohoven udělala ze srdce nad Hradem otazník a policie po nás šla, ministr Dostál výslovně řekl, že je to problém umělecké komunity a policie to nemůže hodnotit jako trestný čin. Na druhou stranu, kdo jí řekne, že to není tretný čin? Je to zamotaný kruh, proto by tu měli fungovat lidi jako Knížák, který si tím prošel, a vysvětlovat společnosti, že ve světě jsou takové věci legitimní způsob projevu umělce. To pan Knížák bohužel nedělá.
|
