Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Praha ztrácí opuku na opravu historických staveb

  11:07aktualizováno  11:07
P ř e d n í K o p a n i n a - Hlavnímu město hrozí, že během několika let přijde o vzácný opuk - jedinečnou nerostnou surovinu, která se využívá k opravám historickým staveb. Opukový lom v Přední Kopanině, z něhož bral kámen pro významné stavby z doby Karla IV. i nejznámější pražský stavitel Petr Parléř, totiž bude zřejmě za pět let uzavřen. Zbývá v něm posledních dva a pů tisíce kubíků tak zvané zlaté kopaninské opuky, charakteristické pro pražské románské a středověké památky.

Odborníci bijí na poplach a tvrdí, že za krátký čas nebude tyto stavby z čeho rekonstruovat. Někteří dokonce mluví o zločinu.

"Ten lom musí zůstat jako rezerva pro budoucí opravy. Vytěžit ho by byla obrovská chyba," varuje rektor rektor AVU a předseda Pražskéh grémia Jiří T.Kotalík.

V současné době kámen z kopaninského lomu těží soukromá společnost TATI, které vydal souhlas k této činnosti odbor životního prostředí magistrátu. Jeho lidé míní, že těžba nenaruší fenomén přírodní památky a že neznehodnotí stratotyp bělohorských souvrství.

Podle vedoucího oddělení ochrany přírody a krajiny tohoto odboru Josefa Pavlíka zůstane po pětileté těžbě v lokalitě něco přes šest set kubíků opuky, takže bude zachován chráněný geologický profil. "My nemůžeme hovořit do toho, co se udělá s kamenem. To nám nepřísluší," tvrdí Pavlík.

S takovým vývojem se však nechtějí smířit někteří Pražané, kteří vyrazili do boje za záchranu lomu pro příští generace.

Společnost pro trvale udržitelný život (STUŽ) považuje další těžbu této horniny za nepřípustnou a proti rozhodnutí magistrátu se odvolala k ministerstvu životního prostředí. Než bude odvolání vyřízeno, těžba stojí.

"Ložisko se musí zachovat pouze pro špičkové věci, protože je to jediná těžitelná lokalita v celé republice," míní Zvonimir Dragoun z této společnosti. On i jeho kolegové se rovněž obávají, že by se mohla opuka využívat i pro stavby, které ji nepotřebují, případně se vyvážet.

Podobný názor zastává také rektor Kotalík, který upozorňuje na to, že právě z opuky je postavena prakticky celá středověká a částečně i barokní Praha. "Komerčně to vytěžit je zločin. Je to víc než lom. Je to jedinečný doklad kulturního dědictví. A já se obávám, že neexistuje kontrolní mechanimus, který by umožnil sledovat, zda se ten kámen používá opravdu jen pro opravu památek," sdělil.

František Cigánek ze společnosti TATI takové využití vylučuje a prohlašuje, že z pětadevadesáti procent surovinu těží pro obnovu historických staveb. Současnou situaci považuje za paradoxní.

"Jedna část magistrátu povolí opravu opěrné zdi ve Hvězdě s podmínkou, že při ní bude využita opuka, a s odborem životního prostředí se peru dva roky, abych souhlas k její těžbě získal. Pak se objeví nějaké sdružení a na povolení čekám dál," uvedl.

Z méně kvalitní opuky, která pochází z téhož lomu, ale není to ona proslulá zlatá, se v současné době opravuje kromě zdi ve Hvězdě také Hladová zeď na Petříně. Zlatou opuku podle Cigánka odebírají tři firmy, které jsou zaměřené výhradně na rekonstrukce památek. Používala se například při rekonstrukci Týnského chrámu i svatovítské katedrály a také domů na malé Straně.

Zvonimir Dragoun ze Společnosti pro trvale udržitelný život namítá, že kupříkladu Hladová zeď by se dala opravit z jiné opuky, než kopaninské. Členka městského zastupitelstva Ivana Bursíková v této souvislosti apelovala na město, konkrétně na náměstka Petra Švece, aby využilo všech svých možností k ochraně lokality. "Jinak přijdeme o sochařský kámen, kterým se dají památky opravovat," varuje.

Sochaři, kameníci a odborníci na starou Prahu považují za velký problém náznaky toho, že lom brzy skončí. "Kdyby se měl po pěti letech zavřít, byl bych proti. Přestože v republice existují i jiné opukové lomy, pro Prahu je charakteristická právě zlatá kopaninská opuka. A tohle je poslední lom, který umožňuje opravovat pražské památky z originálního materiálu," prohlásil sochař Jiří Kačer, autor kopie sochy svaté Ludmily na Karlově mostě.

Brát kámen odjinud, to by znamenalo do budoucna rekonstruovat nejstarší pražské památky způsobem, který se negativně podepíše na jejich vzhledu. Kdyby se kopaninský lom uzavřel, zřejmě by se bral kámen z jiných opukových lomů v republice. Památky by pak ale ztratily svůj původní vzhled. " Opuka z jiných lomů vypadá odlišní od té, z které stavělo v Praze," říká sochař Kačer.

 

Kameník Jaroslav Linhart v opukovém lomu v Přední Kopanině. (20. března 2001)

Kameník Jaroslav Linhart v opukovém lomu v Přední Kopanině. (20. března 2001)

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vánoční strom Na Staroměstském náměstí je už ozdobený (25.11.2015).
Pražský vánoční strom roste u Berounky, upozornil na něj tipař

Vánoční strom, který letos ozdobí tradiční adventní trhy na pražském Staroměstském náměstí, roste u Berounky na Křivoklátsku. Tip na zhruba 24 metrů vysoký...  celý článek

Jak je zjevné, tragická nehoda pendolina s kamionem na přejezdu ve Studénce...
Studénka odmítá projekt na řešení nebezpečného přejezdu. Nepočítá s kamiony

Zastupitelé Studénky vyslovili nesouhlas s projektem, který má vyřešit nebezpečný přejezd známý tragickou nehodou polského kamionu s pendolinem. Ministerstvo...  celý článek

Lidé před Pražským hradem protestovali proti Zemanovi a Babišovi. (17. října...
Česko není Zeman, nechceme za premiéra agenta, protestovali lidé u Hradu

Nesouhlas s politikou prezidenta Miloše Zemana a předsedy ANO Andreje Babiše byl hlavním tématem demonstrace s názvem Pánové, končíme!, která se v úterý večer...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.