Třiapadesátiletý Koukal se prosadil mezi pěti uchazeči, kteří postoupili do druhého kola konkurzu. Přihlásilo se celkem 15 lidí.
Praha vyhlásila výběrové řízení loni v říjnu poté, co z Bruselu odvolala Zdeňka Wernera, který byl kritizován za špatné hospodaření. - více zde
"V korespondenčním hlasování, které bylo druhým kolem výběrového řízení, Koukala na první místo umístili čtyři z pěti členů výběrové komise," uvedla Maléřová.
Na druhém místě skončil zastupitel za Evropské demokraty Milan Urban.
Opozice rozhodnutí kritizuje. "Vyslat do Bruselu člověka, který v Praze vypěstoval klientelismus a stál za rozhodnutími, která budou Pražané splácet ještě dlouho, tak to je signál, který je nešťastný," řekl ČTK zastupitel za ED a bývalý primátor Jan Kasl.
|
Jan Koukal se narodil 29. července 1951 v Brně. Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy. Členem pražského zastupitelstva byl od roku 1990 do listopadu 2002. Primátorem se stal v roce 1993 a město vedl do roku 1998. Dva roky byl i senátorem, ve volbách v roce 1998 však už neuspěl. Dnes je předsedou představenstva Pražské plynárenské a pracuje v rodinné firmě, která se zabývá chemií a dřevařstvím. |
Zmínil se o Koukalově podílu na rozhodnutí o způsobu opravy Kongresového centra a o První městské bance, která se ukázala jako ztrátová.
Podle Béma byl ale Koukal nejlepším kandidátem. Bém upozornil na jeho jazykové, diplomatické a lobbistické schopnosti i na to, že byl primátorem. "Být šestiletý primátor Prahy, to samo o sobě v Bruselu něco znamená," řekl Bém ČTK.
"Ve výběrovém řízení pro Jana Koukala hovořily zejména jeho diplomatické a lobbistické schopnosti a jazykové vybavení," uvedlo tiskové oddělení magistrátu.
Ředitel magistrátu Martin Trnka je nyní mimo Prahu. Až se vrátí, uzavře s Koukalem pracovní smlouvu. Měsíční plat šéfa Pražského domu v Bruselu činí podle informací ČTK kolem 200 tisíc korun.
|
Jan Koukal nechce v Bruselu dělat ambasádu |
|
O Koukalově neotřesitelném postavení se na radnici hovořilo už dlouho před koncem výběrového řízení. Jan Koukal podle svých slov nehodlá v Bruselu vybudovat další český zastupitelský úřad.
Proč jste se rozhodl ucházet se o místo šéfa Pražského domu?
Bral jsem to jako velmi zajímavou výzvu. Mám pocit, že tímto způsobem mohu Praze prospět a zároveň se osobně naučit i nové věci. Přiznám se však, že kdyby šlo o křeslo na celé funkční období, rozhodoval bych se mnohem hůře.
Působení vašeho předchůdce Zdenka Wernera bylo velmi kritizováno. Nedovedl údajně pro Prahu zajistit prestiž a vyčítáno mu bylo i nehospodárné nakládání s penězi. Co hodláte v Bruselu změnit?
Především si myslím, že zastoupení Prahy musí být vidět ze všech stran. Nejde pořádat akce pouze pro skupinky vyvolených a nemít navíc ani zpětnou vazbu na pražskou radnici. Zastoupení by mělo mít i své detašované pracoviště přímo v Praze a sloužit především obyvatelům hlavního města. Podnikatelé, ale třeba i turisté musí vědět, že v Bruselu existuje další místo kromě našeho zastupitelského úřadu, kam mohou zavolat pro radu, nebo se obrátit se svými problémy. Podotýkám, že přitom nechci dělat nějakou speciální pražskou ambasádu. Předpokládám spolupráci především na ekonomickém a kulturním poli. Když se budou nějací lidé chtít ucházet o granty Evropské unie směřující do samosprávy i soukromého sektoru, Pražský dům bude místo, kam se budou moci obrátit.
Kritici tvrdí, že za vašeho primátorování město utrpělo těžké finanční ztráty. Další by si v Bruselu představovali raději zkušeného diplomata.
K tomu, že by měl být v Bruselu diplomat, říkám, že jde o kritiku ze strany bývalého primátora Jana Kasla (ED), který je členem výběrové komise. K těmto vyjádřením jej vedou osobní důvody. Kdybych byl diplomat, hovořil by o tom, že Pražský dům by měl vést politik. Kasl není typ člověka, který by dokázal motivovat a řídit jiné. Proto neustále hovoří negativně a nezná v tom hranic. Když se vrátím k první části vaší otázky, musím poznamenat, že tak hektické změny jako za mého primátorování Praha nezažila. Až v budoucnu pominou emotivní předvolební výrazy, budoucí generace zjistí, že se většina věcí podařila. Nezastírám však, že jsme se nevyvarovali chyb. Pozitiva ale převládají.
Po odchodu z primátorské funkce jste se vytratil také z politiky. Co jste celou tu dobu dělal?
Asi rok a půl jsem pracoval jako manažer ve společnosti Eltodo, která se zabývá dopravním značením a třeba i řízením křižovatek. Poté jsem nastoupil do rodinné firmy, jež se zabývá chemií a dřevařstvím. Nyní jsem předsedou představenstva Pražské plynárenské a zabývám se především koncepčními manažerskými věcmi. Jednou z nich je třeba snaha vytvořit v centru zákaznické centrum Pražské plynárenské společně s Pražskou energetikou a Pražskými vodovody a kanalizacemi, aby lidé měli možnost všechny tyto věci vyřídit na jednom místě.
Byl jste primátorem, není šéfování Pražského domu krokem zpět?
Nemyslím si sice, že by ředitelské křeslo v Bruselu bylo reprezentativním postem. Je však důležité, co se s tím dá v budoucnu udělat a já osobně ten potenciál vidím v tomto směru veliký. |
