Konkrétní podoba sčítací akce se rodí právě v těchto dnech. Přesné datum velkého censu však zřejmě zůstane utajené do poslední chvíle. Pražský radní pro sociální politiku Jiří Janeček se tím chce vyhnout možným komplikacím s nežádoucím přesunem bezdomovců.
Jisté je alespoň to, že už získal příslib spolupráce cizinecké policie. Ta se během sčítání "postará" o lidi, kterým chybí domov, a navíc i české občanství. Radnice se totiž nechce dále starat o cizí bezdomovce. více zde
Cizinecká policie se ale celé akce nezúčastní přímo. Zasáhne teprve na podnět některého z týmů, které budou strategicky pročesávat jednotlivé městské části.
Pomohou i lékaři
"Týmy budou složené ze zástupců největších neziskových organizací, jako je Naděje, Armáda spásy, Nový prostor a Charita ČR. Přítomní budou i zástupci městské policie a jednotlivých městských částí, kteří znají svou lokalitu nejlépe," přiblížil své představy radní Janeček.
Cílem sčítání není podle Janečka jenom sestavení celopražské mapy bezdomovců, akce by měla mít i preventivní charakter. "Život na ulici mnohým způsobil zdravotní problémy, proto budou v týmu i lékaři, kteří jednotlivé případy ošetří a eventuálně zabrání šíření vážných infekcí," dodal radní.
Naposledy proběhlo sčítání pražských bezdomovců v únoru 2004. Tehdy jich bylo 3096 a toto číslo se pravděpodobně příliš nezměnilo. Z cizinců v Praze převažují hlavně lidé ze Slovenska a bývalého Sovětského svazu, kteří do Prahy původně přijeli za prací.
Není na co navazovat
Ředitelka Naděje Petra Lakatošová iniciativu města vítá. Podle ní se tak zvýší šance bezdomovců na úspěšné zařazení do většinové společnosti.
Koncepce Praze dosud chyběla chyběla a otázka lidí na ulici se řešila v podstatě jenom tehdy, když začala pálit i veřejnost - jednou ročně během zimy. "Když jsem převzal funkci radního, neměl jsem na co navázat," potvrdil radní Janeček.
Koncepce města ohledně bezdomovectví je sice zatím v plenkách, některé projekty už ale nabírají jasnější obrysy. Problém s nedostatkem lůžek chce radnice zmírnit například ukotvením lodi na Vltavě nebo postavením buněk v Bolzanově ulici. - více zde
První programy už pomáhají
Před nedávnem se také rozběhl program na zvýšení konkurenceschopnosti lidí z ulice na pracovním trhu, financovaný z části z Evropských sociálních fondů. Vybraní lidé se v něm ve workshopech učí běžné sociální návyky, například korespondenci, práci s počítačem nebo komunikaci po telefonu.
"Jakou šanci mají bezdomovci na návrat do společnosti, závisí na několika faktorech. Kromě motivace a ochoty tu hrají největší roli schopnosti a dovednosti, a ne vždy lidé ohodnotí svou kapacitu realisticky," řekla Petra Lakatošová.
Podle ní ale platí pravidlo, že čím déle na ulici člověk zůstane, tím obtížněji se zvedá ze dna. Drží ho u něj hlavně rezignace a nízké sebevědomí sražené odmítavou reakcí okolí i potenciálních zaměstnavatelů.
Domovské právo se možná vrátí
Radní Jiří Janeček má také v úmyslu iniciovat novelu zákona. Nynější právní úprava je podle něj příliš liberální. "V zákoně není dosud například ani definováno, kdo je považovaný za bezdomovce," zlobí se.
Město právě zkoumá možnost znovuzavedení prvorepublikových zákonů o domovském právu. To obcím v minulém století nařídilo postarat se o ty bezdomovce, kteří v nich měli poslední trvalé bydliště.
