Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Praha si připomíná 55. výročí povstání

  10:29aktualizováno  10:29
- Tři minuty po půl jedné se přesně před pětapadesáti lety ozvalo z rozhlasových přijímačů první volání o pomoc, které se stalo podnětem k všeobecnému povstání. Výročí dnes připomene hned několik akcí. Jedna se uskuteční u budovy Českého rozhlasu na pražské Vinohradské třídě, neboť právě uvnitř se tehdy odehrály jedny z nejtvrdších bojů mezi povstalci a okupanty. Účastníci druhé světové války, jejíž konec se bude mohutně oslavovat o víkendu hlavně v Plzni, převzali pamětní medaile.

Lidé si připomínají výročí povstání i konce války
Čeští i zahraniční účastníci druhé světové války převzali pamětní medaile v budově ministerstva obrany. "To, že jste vydrželi a nezatrpkli, svědčí o vaší velké odvaze," poznamenal ministr Vladimír Vetchý na adresu veteránů.

Památku obětí Pražského povstání v 10 hodin uctili ministr vnitra Stanislav Gross a policejní prezident Jiří Kolář u pamětní desky umístěné na průčelí budovy ministerstva vnitra.

Ve stejnou dobu položil věnce k pamětní desce na Staroměstském náměstí pražský primátor Jan Kasl a zástupci Českého svazu bojovníků za svobodu.

U budovy Českého rozhlasu na Vinohradské třídě vystoupí po poledni s projevy mimo jiné předsedkyně Senátu Libuše Benešová a předseda Českého svazu bojovníků za svobodu Jakub Čermín.

Prezident Václav Havel se zúčastní oslav konce druhé světové války v Památníku bojů za svobodu v Hrabyni na Opavsku. Havel se zřejmě sejde také s veterány druhé světové války.

Co se událo před 55 lety v Praze:
Tři minuty po půl jedné se přesně před pětapadesáti lety ozvalo z rozhlasových přijímačů první volání o pomoc, které se stalo podnětem k všeobecnému povstání. Napjatá atmosféra však v Praze panovala již koncem dubna, kdy lidé projevovali solidaritu s projíždějícími transporty vězňů a v prvních květnových dnech začali z ulic odstraňovat německé nápisy a vyvěšovat československé vlajky.

V předvečer povstání působila v Praze dvě významnější ilegální seskupení, byly to skupiny reprezentované generálem Františkem Slunečko a v únoru ustavená Česká národní rada. Ta se postavila do čela povstání a začala usilovat o to, aby německé jednotky v Praze složily zbraně. I když německá strana souhlasila s příměřím, stahovala k hlavnímu městu posily z venkovských posádek, které měly druhý den zahájit na Prahu útok za použití letectva, tanků i dělostřelectva. Šestého května se však do bojů zapojila jen skupina Wallenstein z benešovského cvičiště. Její útok se podařilo jednotkám bránícím lahovický most přes Berounku, kde bojovali i vlasovci, odrazit, což přimělo německou stranu k vystupňování bojů.

Za nejhorší den označují pamětníci 7. květen, kdy Němci zaútočili na Prahu z několika stran a posléze pronikli až do jejího centra. Tento německý úspěch připisují odborníci nejen technické převaze, ale také brutálnímu vedení boje.

Ačkoli v odpoledních hodinách byla v Remeši podepsána bezpodmínečná kapitulace Německa, v Praze se bojovalo celou noc ze 7. na 8. května. Situace se stabilizovala až odpoledne podpisem dohody o odchodu německých útvarů z Prahy a jejího okolí, kterou většina jednotek respektovala. Pouze u Zbraslavi se držela skupina Wallenstein, která své pozice vyklidila teprve 9. května, když bylo jasné, že i tuto oblast obsadí Rudá armáda.

Budova ředitelství plzeňské Škodovky po náletu amerických bombardérů (duben 1945)

Vybombardovaná výrobní hala plzeňské Škodovky po náletu Američanů (duben 1945)

Hlavní budova plzeňského nádraží po náletu anglických bombardérů (duben 1945)

Váleční veteráni ukazují pamětní ocenění, které obrželi v budově ministerstva obrany. (5. 5. 2000)

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

První den prezidenta Miloše Zemana v západních Čechách. Návštěva plzeňského...
Část zastupitelů kraje Zemana v Plzni nepřivítala. Rada ho kárala za Krym

Někteří zastupitelé Plzeňského kraje se při slavnostním zahájení návštěvy na krajském úřadě odmítli setkat s prezidentem Milošem Zemanem. Podle nich svými...  celý článek

Oltářní obraz Klanění Tří králů od Petra Brandla v zámecké kapli Zjevení Páně...
Cenný Brandlův obraz z kaple patří Smiřicím, ne farnosti, rozhodl soud

Oltářní obraz Klanění Tří králů od Petra Brandla, který byl v českých zemích jedním z hlavních představitelů vrcholného baroka, bude i nadále patřit městu...  celý článek

Lidé před Pražským hradem protestovali proti Zemanovi a Babišovi. (17. října...
Česko není Zeman, nechceme za premiéra agenta, protestovali lidé u Hradu

Nesouhlas s politikou prezidenta Miloše Zemana a předsedy ANO Andreje Babiše byl hlavním tématem demonstrace s názvem Pánové, končíme!, která se v úterý večer...  celý článek

Vyfoťte, vystavte, prodejte
Vyfoťte, vystavte, prodejte

Prodávejte jednoduše přes mobilní aplikaci Bazar eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.