"Prodej byl schválen bez problémů," uvedl v úterý pražský radní Radovan Šteiner.
Jenže problém tu je – cena. Pawlowski za parcelu o ploše zhruba šest tisíc metrů čtverečních zaplatil 425 milionů korun. To znamená, že metr čtvereční ho přišel na "pouhých" 70 tisíc korun. Na problém upozornil jako první Pražský deník.
Přitom na rohu ulic Národní třída a Mikulandská radnice Prahy 1 prodala volný pozemek za cenu zhruba 230 tisíc korun za metr. Mnohem více dá také nový majitel za pozemek mezi ulicí U Obecního dvora a Haštalským náměstím, kde se cena vyšplhala až na 117 tisíc.
Výhodnost obchodu ve Spálené ulici potvrzuje také realitní makléř Robert Hanzl z Next reality, kterého MF DNES oslovila. "Cena je nízká. Obvykle se ceny pozemků v této lokalitě pohybují od sto tisíc korun za metr výš," uvedl Hanzl.
Podnikatele se včera MF DNES nepodařilo kontaktovat.
Kdo je Sebastian Pawlowski
V Praze vlastní desítky domů, další má v pronájmu – investoval do nich přes šest miliard korun. Vlastní vydavatelství Ebika a Mediacop, ta vydávají například časopisy Týden a Instinkt nebo deník Aha. |
Švýcarský podnikatel Sebastian Pawlowski je jedním z nejvlivnějších realitních obchodníků v Česku. Magistrát: Pawlowski nabídl ze všech nejvíc
Město obchod brání. Žádný investor prý ve výběrovém řízení za pozemek, který patří Dopravnímu podniku, nenabídl víc.
"Ta cena vzešla z otevřené soutěže, vítěz nabídl 425 milionů korun, druhý v pořadí jen 262 milionů korun," tvrdí Šteiner, který je předsedou představenstva Dopravního podniku. Výši ceny, za kterou město pozemek prodá, obhajuje také radní Jiří Janeček.
"Cena proti pozemku na Národní je nižší zřejmě proto, že záleží na tom, co tam investor chce stavět. Jestli hotel, obchody nebo byty – od toho se odvíjí cena, za kterou je ochoten pozemek koupit," komentoval obchod Janeček.
Město si prý navíc klade přísné podmínky, za jakých smí budova ve Spálené ulici vzniknout. "Urbanistická regulační studie výstavbu poměrně přísně omezuje. Navíc je plánovaná stavba nad stanicí metra, což je pro investora samozřejmě opět velmi omezující," hájil Šteiner rozhodnutí rady.
Tomuto tvrzení však odborníci příliš nevěří. Podle realitního makléře Roberta Hanzala je stavebních parcel v centru málo. "Výstup ze stanice metra má na cenu minimální vliv," uvedl.
Přestože nebyla dosud podepsána kupní smlouva, realitní magnát Sebastian Pawlowski už na účet městského dopravce složil nevratnou zálohu 51 milionů korun.
Koupě pozemku ve Spálené ulici není jediným výhodným obchodem Pawlowského s pražským magistrátem. V loňském roce se totiž pražská radnice nastěhovala do Škodova paláce v Jungmannově ulici, který si od Pawlowského pronajala na dvacet let za 230 milionů korun ročně. Tudíž jen za dva roky pronájmu magistrátu v novém sídle zaplatí Pawlowskému investici do pozemku ve Spálené ulici.
Celou transakci provázely pochyby. Podle opozice je pronájem pro město nevýhodný, navíc magistrát měl v minulých letech možnost Škodův palác sám koupit. A levněji. V té době se začalo spekulovat o velmi přátelských vztazích Pawlowského s magistrátem.
Švýcarský podnikatel například zamýšlel výstavbu moderního obytného domu s podzemními garážemi na Kampě za třicet milionů korun.
Všechna odborná památkářská stanoviska přitom byla proti. Až na jediné – magistrátní odbor kultury a památkové péče stavbu, která by narušila panorama Malé Strany, bez problémů povolil. Sporný projekt tak muselo nakonec svým rozhodnutím zastavit až ministerstvo kultury.
Přátelské vztahy s městem potvrzuje i to, že na některých rekonstrukcích se podílel bývalý primátor Jan Kasl jako architekt ateliéru A1.
Pawlowskému navíc patří desítky domů, další má v pronájmu. Na Malé Straně například luxusní restaurace Kampa Park, Hegertova cihelna a sousední Zbrojnice. Zrekonstruoval také Slovanský dům nebo Kaunický a Neuberkovský palác v Panské ulici v Praze 1.
Jeho investice do nemovitostí v Praze se odhadují na více než šest miliard korun.
