Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Praha pod hákovým křížem nahlédnutá málokdy vídanou optikou

  8:50aktualizováno  8:50
Válečná Praha viděná Petrem Demetzem v málo vídané optice Vždy elegantní emeritní profesor Yaleovy univerzity, bohemista brilantně vládnoucí jazykem anglickým i německým, překladatel, přívětivý pán s občasnými záblesky klučičího nepokoje v očích, to je Peter Demetz (1922). Nedávno v české metropoli prezentoval svoji novou knihu nazvanou Praha ohrožená 1939-1945 - Politika, kultura, vzpomínky.

Peter Demetz | foto:  Michal Sváček, MAFRA

Nejdůležitější v charakteristice této knihy je slovo "vzpomínky". Dříve vydané kulturně-historické dílo Praha černá a zlatá bylo psáno jako dějepravná příručka líčící období šestého až dvacátého století. Autor ji cílil zejména na americké studenty, což v jednom rozhovoru vysvětlil takto: "Tehdy se u nich projevoval obrovský zájem o Prahu, považovali ji za jakousi novou Paříž, hodně sem jezdili a vraceli se nadšeni – hlavně z Kafky a z tehdejšího prezidenta Havla. Chtěl jsem jim tedy sdělit, že mé rodiště je něčím víc než jen městem těchto dvou osobností. V různých historických epochách jsem popsal vzájemně se prolínající národnostní a náboženské vlivy české, německé a židovské."

Obálka Demetzovy knihy Praha ohrožená

Obálka Demetzovy knihy Praha ohrožená

Kniha Praha černá a zlatá končí smrtí a pohřbem T. G. Masaryka, tedy v září 1937. Také loni vydaná kniha esejů Dějiště: Čechy se rozkládá na podloží česko-německo-židovské kultury. Zatímco v Praze černé a zlaté pisatel představoval dějiny, jimiž se tyto tři živly proplétaly a v nichž se podstatným způsobem potkávaly, v "Dějišti" komentuje konkrétní umělecké a myšlenkové inspirace – rilkovskou a ortenovskou, bolzanovskou i urzidilovskou.

O knize

Peter Demetz: Praha ohrožená 1939-1945. Politika, kultura, vzpomínky.

Přeložil Šimon Pellar.

Mladá fronta, Praha 2010, 424 stran, doporučená cena 399 korun.

Nyní se tedy do třetice Peter Demetz knižně vrací do Prahy. Tentokrát způsobem nejintimnějším, protože oživuje vlastní vzpomínky, popisuje období, které prožil a okamžiky zasahující tenkrát jeho nejbližší. Praha ohrožená je synonymem pro roky okupace, protektorátní správy, světového válečného konfliktu. Střetnutí výše zmíněných "tří živlů" jazykových a národnostních se tentokrát odehrává v ostrém konfliktu. A život židovského míšence byl v tomto prostředí ještě komplikovanější: "Za časů, o nichž píšu, člověk prostě musel být čistý a nefalšovaný Čech, Němec nebo Žid, jinak si s ním lidé moc nevěděli rady, protože si nebyli jisti, s kým vlastně mají tu čest."

Matka Petera Demetze - kolem roku 1938

Matka Petera Demetze - kolem roku 1938

Demetzovo vyprávění nepůsobí ani v nejmenším bolestínky. Občas má dokonce čtenář pocit, že autor podlehl kouzlu dobových dobrodružných story a iluzí, nebo že lehkomyslně proplouval nástrahami. To je ovšem dáno autorovým vztahem k realitě. Nepřibarvuje ji ani do plusových, ani do minusových položek. Přijímá ji v relaci, v níž se mu nabízela. Co z toho vyplývá? Nejen fakt, že Demetz nepodléhá sentimentu a skutečnost ve vzpomínkách raději nadlehčuje, ale zároveň i to, že život v oné době nebyl buď jen černý, anebo pouze bílý, buď jen utlačovaný, či pouze utiskující. Ano, byli tu nemilosrdní okupanti, nesmyslné rasové předpisy, ale v dobových kulisách se zároveň odehrávaly pestré osudy, ovlivněné nešťastnými náhodami (smrt Demetzovy německé přítelkyně) i komickými souhrami: "Realita života v pracovním táboře byla někdy ještě barvitější než film. Když jsme jednou jako obvykle pochodovali do práce, z remízku asi v polovině cesty se vynořil jakýsi muž a začal v našem zástupu pátrat pohledem. Byl to otec, který v černém klobouku, městském zimníku, bílé šále a elegantních kotníčkových botkách vypadal, jako by právě vyšel z pražské kavárky Savarin. Objali jsme se. (…) Nakonec zalovil v kožené taštičce a podal mi šišku suchého salámu, kterou jsme později u ohně nakrájeli na tenounké plátky."

Otec Petera Demetze - na balkóně Stavovského divadla v Praze, kolem roku 1914

Otec Petera Demetze - na balkóně Stavovského divadla v Praze, kolem roku 1914

Peter Demetz během válečných let ztratil matku a babičku, které zemřely v Terezíně. Rodina jeho strýce zahynula v plynové komoře koncentračního tábora. Přesto tehdejší mladík glosuje čerstvě poválečné události (okolnosti při osvobozování Prahy, divoké odsuny, vraždy nevinných) bez hořkosti a touhy po pomstě. Už zde se rýsuje jeho citlivost vůči detailům, které kulturu zdobí i utvářejí. Zároveň je zřejmé, že v oné době zkrátka prožil mládí, období nadšení a očekávání, jimiž většinou neotřesou sebehorší nesnáze obecných dějin.

Koncepce Praha ohrožené sestává ze dvou složek. V jedné Demetz na základě rešerší a studia literatury, jejíž bibliografie se nalézá v závěru publikace, sepisuje historii let 1939-1945. Jasně a se smyslem pro někdy opomíjené detaily líčí okolnosti okupace českého území, pokusy o odboj, skicuje osobnost prezidenta Háchy, ale zároveň nahlíží možnosti kulturního dění. Peter Demetz zde nezapře svůj vztah k literatuře (především k osobnosti Jiřího Ortena, ovšem překvapivě třeba i k osobě Mileny Jesenské), ale rovněž k filmu (pěkná vzpomínka se váže k rodinnému příteli Oldřichu Novému). Druhou součástí textu jsou Demetzovy nezprostředkované vzpomínky na bonvivánského otce, úzkostlivou matku, svérázné příbuzné i známé. Tyto partie, v nichž se vrací k pocitům ohrožení i lásky zažívané ve zcela nevhodných podmínkách, jsou z memoárového svazku tím nejcennějším.

Oldřich Nový a Adina Mandlová ve filmu Kristián

Oldřich Nový a Adina Mandlová ve filmu Kristián

Peter Demetz v Praze bez ideologie vykreslil historii doby, která se i jeho neblaze osobně dotýkala. Zároveň odkryl své nitro, někdejší očekávání a usilování mladistvé osobnosti. Učinil tak perem příjemně vyladěným i hloubavým. Lze jen doufat, že ono osobní vyznání najde pokračování.

Autor:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nemůžete říci, že jste nebyli varováni, říká film Rolanda Emmericha 2012.
ZÁPISNÍK: Cože? Už zase krachuje západní civilizace?

Ministr byl na šrot, Zdeněk Škromach fotil "výborné koláčky", Okamuru s Bártou spojila kniha a Tokio volá "Banzai"! To jsou témata zápisníku "Minulý týden"...  celý článek

Miroslav Kalousek po jednání s prezidentem Milošem Zemanem.
ZÁPISNÍK: Několik slov chvály

O jednom kolegovi novináři a o nadávání na média. O české otázce a třech divadelních představeních. A také gratulace Miroslavu Kalouskovi, to jsou témata...  celý článek

Torontský starosta Rob Ford se přiznal, že v minulosti kouřil crack.
ZÁPISNÍK: Naše česká Kanada. Jak starosta řádil, lhal a měl podporu

Škromach oceňoval konspirační teorie. Srovnání: česká politika a starosta Toronta, který kouří crack, lže a pije. Boj proti drogám selhal. To jsou témata...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.