Praha pochybila zákazem demonstrace neonacistů, tvrdí NSS

  • 20
Nejvyšší správní soud zrušil zákaz demonstrace neonacistů v pražském židovském městě v listopadu 2007 na výročí začátku holokaustu. Magistrát podle něj nepředložil dostatek důkazů o spojení svolavatelů akce Erika Sedláčka a Patrika Vondráka s neonacistickým hnutím a rozhodnutí nedostatečně odůvodnil.

Případ se znovu vrací Městskému soudu v Praze. Nejvyšší správní soud se případem zabýval v běžném řízení, protože se svolavatelé proti zákazu odvolali až po pochodu.

V listopadu 2007, kdy si svět připomíná takzvanou křišťálovou noc, chtěli čeští neonacisté pod vedením Erika Sedláčka a Patrika Vondráka projít židovskou čtvrtí v Praze na Starém Městě.

Pozvánky zveřejnili i na německých internetových fórech, kde především východosaští neonacisté vyzvali k podpoře akce. Upozorňuje na to právě vyšlý sborník Nebezpečné známosti, který se zabývá přeshraničními aktivitami pravicových extremistů s důrazem na česko-saskou hranici.

Jejich akce vyvolala odmítavou reakci napříč celou společností. Centrum Prahy zablokovalo několik občanských shromáždění a těžkou technikou obsadila policie. - čtěte více o manévrech při tzn. křišťálové noci v roce 2007

Pražský magistrát jim po této trase pochod zakázal. Sedláček proto ohlásil dvě alternativní cesty, které mu město také zatrhlo, a o těch NSS nyní rozhodl.

Chyběly důkazy, vysvětluje NSS

Podle Nejvyššího správního soudu ale magistrát nepředložil městskému soudu, který pochod zakázal, dostatek důkazů, že Sedláček a Vondrák jsou pravicoví extremisté. Mluvčí magistrátu Jiří Wolf rozhodnutí NSS nechce komentovat. "Dokud nebudeme mít vyjádření soudu v ruce, nemůžeme se k tomu nijak vyjadřovat," řekl Wolf.

Soudce NSS Petr Příhoda

"Nelze zakázat shromáždění pouze s odkazem na významné historické datum nebo blízkost objektů souvisejících s židovským etnikem. Pokud si úřad či soud myslí, že ohlášený účel shromáždění je pouze zástupný, musí to důkladně a nade vši pochybnost prokázat. Podle Nejvyššího správního soudu v tomto případě pražský magistrát neunesl své důkazní břemeno o skutečném účelu posuzovaných shromáždění."

"Nechápu to, Erik Sedláček i Patrik Vondrák jsou vůdčí postavy Národního odporu," diví se Ondřej Cakl z občanského sdružení Tolerance a občanská společnost, který aktivity neonacistů dlouhodobě sleduje.

Rozsudek kritizuje také náměstek ministra vnitra Jiří Komorous, který vede od letošního června na ministerstvu tým na potlačení extremismu v Česku. "Při vší úctě k nezávislosti našich soudů je to špatně," reagoval Komorous.

Jeden ze svolavatelů Erik Sedláček s rozhodnutím NSS dosud není seznámen. "Až si ho přečtu, můžu se vyjádřit," sdělil Sedláček iDNES.cz. Ve sporu s městem ho zastupovala advokátka Klára Slámová, podle které má rozhodnutí i nyní praktický dopad, a to nejen na případné obdobné spory.

Neonacisté mají volnou cestu?

"Je to důkaz, že si magistrát nemůže hrát na stát ve státě," řekla Slámová. Na základě rozhodnutí by podle Slámové bylo teoreticky možné žádat také nějakou náhradu. "Je ale předčasné hovořit o tom, zda to bude využito," uvedla Slámová.

Podle právníka Františka Valeše je rozhodnutí NSS nepříjemné v boji proti pravicovému extremismu. Podle něj to může skončit tak, že neonacisté nakonec pražským židovským městem projdou.

"Je to významný rozsudek, soud nyní musí posuzovat pouze skutečný účel oznámení shromáždění a město musí prokazatelně prokázat, že ho svolávají neonacisté. To podle mě není možné," řekl Valeš iDNES.cz.

Právnička Klára Kalibová se domnívá, že výrok NSS dokládá, že činnost úředníků se musí soustředit ne na zkoumání skutečného důvodu ohlášené akce, ale až k dohledu na místě a například demonstraci rozpustit, pokud se od něj odkloní.

"Rozhodnutí soudu také klade vysoké nároky na důkazy předložené obecním úřadem, a to i na důkazy v podobě vyjádření policie. Je otazné, zda v takové situaci je správní orgán vůbec schopen nezákonnost skutečného účelu shromáždění prokázat, a současně, jestli je namístě oslabovat expertní pozici policie, jakkoli je na druhou stranu rozhodně nutné požadovat, aby policie předkládala informace kvalitní a odůvodněné," sdělila Kalibová iDNES.cz.

Rozhodnutí je vykonstruované, bránili se radikálové

Mladí národní demokraté od začátku tvrdili, že s datem 10. listopadu nemá jejich pochod nic do činění. Původně chtěli židovskou čtvrtí projít už v prosinci 2006, ale magistrát jim to zatrhl.

Libor Budík a Erik Sedláček"Nebýt nezákonného rozhodnutí magistrátu, tento pochod by se konal loni v prosinci a žádný problém by nebyl," řekl tehdy Sedláček iDNES.cz.

Magistrát jím svolané shromáždění zakázal i podruhé, soud jeho rozhodnutí ale zrušil. Magistrát nakonec uvedl, že ohlášení pochodu do ulic židovské čtvrti bylo od počátku neplatné, což tehdy potvrdil i Nejvyšší správní soud.

Radikálové proto po neúspěšném pokusu posunout shromáždění o týden ohlásili pochody ve dvou dalších trasách, a to z Tychonovy ulice na Hradčanské náměstí a z Karlovy ulice na Anenské náměstí. Právě tyto pochody byly předmětem nynějšího řízení před Nejvyšším správním soudem.

Magistrát zakázal i tyto pochody s vysvětlením, že shromáždění směřuje k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti. Městský soud pak stanovisko úředníků potvrdil.

Vyšel ze zjištění, že Mladí národní demokraté i jejich tehdejší jednatel Erik Sedláček jsou spojeni s neonacisty a antisemitským hnutím. Dále poukazovali na výročí křišťálové noci, místo pochodu a další souvislosti.

Mladí národní demokraté napadli rozhodnutí kasační stížností až po datu pochodu, proto ji Nejvyšší správní soud neprojednal přednostně, ale v běžném pořadí. Právníci do stížnosti mimo jiné napsali, že protest proti válce v Iráku je legitimním občanským postojem a nemůže být spojován s událostmi v Německu v roce 1938.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video