Unikátní objev opevnění u jižní brány archeologové zdokumentovali a kvůli jeho uchování zasypali pískem.

Unikátní objev opevnění u jižní brány archeologové zdokumentovali a kvůli jeho uchování zasypali pískem.

Praha měla hradby už před tisíci lety, ukázaly vykopávky

  • 8
Archeologové našli vůbec nejstarší pražské hradby. Pozůstatky dřevohliněného opevnění z přelomu 9. a 10. století, jež mohlo být vysoké až šest metrů, objevili na pražském Malostranském náměstí. Někteří považují objev za jeden z nejvýznamnějších za poslední roky.

"Fragmenty hradeb z tohoto období jsme sice na jiném místě objevili už dříve, nicméně až nynější nález ve sklepeních Akademie múzických umění (AMU) posunuje naše poznání o podobě tehdejšího opevnění Prahy na zcela jinou a mimořádnou úroveň," říká archeoložka Jarmila Čiháková. Základy hradeb považuje za jeden z nejvýznamnějších archeologických objevů posledních let.

To, co archeologové v pět metrů hlubokém sklepení AMU objevili, tvořilo totiž před tisíci lety součást jedné z hlavních vstupních bran do sídelního města Prahy. Sbíhaly se k ní západní a jižní obchodní cesty.

Nový nález s definitivní platností potvrzuje linie raně středověkých pražských hradeb, které se táhly patrně od Vltavy (z míst, kde je dnes Karlův most) podél jižního okraje Malostranského náměstí směrem k dnešní petřínské nemocnici.

Hradba pamatuje i knížete Václava
Jen pro orientaci: dřevohliněná hradba obepínala Prahu už před dobou knížete Václava. A musela zaujmout i židovského kupce a diplomata Ibrahíma ibn Jakuba, vyslance córdobského chalífy al-Hakama II.

Ve své zprávě z cest se v popisu Čech a jejich obyvatel zaměřil hlavně na Prahu. Nejvíce ho zaujala výstavnost města a čilý mezinárodní ruch na pražském tržišti. Ibrahím líčí obdivně Prahu jako "město z kamene a vápna". Ale tenkrát se nacházel reliéf terénu o pět metrů níže. Dlažba Malostranského náměstí je dnes tedy v úrovni strážních věží právě objevené hradební brány.

V raně středověké Praze, jejíž centrum se nacházelo v místě Malostranského náměstí, žilo podle archeoložky Čihákové několik tisíc lidí, kteří vyráběli mimo jiné sedla, uzdy či štíty. V sídlišti prosperovaly i dílny produkující na svou dobu velmi kvalitní keramiku a látky. V menším množství se za hradbami tavilo i železo.

"Mám-li charakterizovat tehdejší život v jedné větě, tak se v Praze velmi čile obchodovalo. No a pro rozvoj a bezpečnost obchodu byla důležitá i pevná hradba," vysvětluje archeoložka.

A většinou tam, kde se na tržištích obchodovalo, bývala už tehdy i mincovna. To je další meta, o jejímž objevu sní Jarmila Čiháková. Za zcela unikátní by pak považovala objev zlatnické dílny, o jejíž existenci je přesvědčena.

Jak Praha "pulzovala"
Nálezy fragmentů hradeb jsou cenné i z jiného důvodu. Dokazují totiž, jak města "pulzovala". V dobách prosperity postupovaly hradby vpřed. Jindy se naopak kvůli vysokým nákladům vracely do původních míst. Od Malostranského náměstí se tak hradby posunovaly a zase vracely k dnešní Hellichově ulici. Hladová zeď z let vlády Karla IV. pak svědčí o mistrném zvládnutí stavby hradeb ve složitém terénu Petřína.

Unikátní objev opevnění u jižní brány archeologové zdokumentovali a kvůli jeho uchování zasypali pískem.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video