Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Praha má vůči Německu podporu USA

  7:31aktualizováno  7:31
Druhá světová válka skončí v pondělí. Německo a USA totiž příští týden podepíší na závěr jednání o odškodnění nuceně nasazených dohodu, která udělá tlustou čáru za nejhorším konfliktem dějin. Washington prohlásí, že se vzdá všech nároků vůči Berlínu souvisejících s druhou světovou válkou poté, co Německo vyplatí nuceně nasazeným odškodnění deset miliard marek. Spolu s USA se "de facto" nároků vůči Německu vzdají i východoevropské země.

To však neplatí o České republice, které vláda USA ve čtvrtek diplomatickou nótou potvrdila, že nároků Prahy na bilionové válečné reparace od Německa stejně jako platnosti vyvlastnění sudetských Němců se americko-německá dohoda nijak nedotkne.

"Chtěli jsme, aby nám americká vláda potvrdila, že Německo nezíská podepsáním dohody se Spojenými státy volnou ruku ke vznášení nároků vůči České republice. To nám bylo potvrzeno," uvedl český vyjednavač Jiří Šitler.

Nóta Clintonova kabinetu, v tomto kontextu naprosto ojedinělá, je zcela jednoznačná: "Vláda Spojených států potvrzuje, že jednostranná rozhodnutí včetně otázek reparací a jakýchkoli otázek spojených s opatřeními proti německému majetku v tehdejším Československu ... nebudou ovlivněna navrhovaným ujednáním mezi vládou Spojených států a vládou Spolkové republiky Německo."

Jak vysvětlují čeští diplomaté, nóta je důležitá nikoli pro současnost, ale z hlediska budoucnosti, kdy by mohlo dojít k situaci, že některá budoucí německá vláda vznese nárok na majetek zabavený sudetským Němcům po druhé světové válce.

V tom případě může Česká republika otevřít jako protiváhu německým nárokům otázku reparací, které dosahují výše osmi bilionů korun a výrazně převyšují hodnotu veškerého sudetoněmeckého majetku.

Z těchto reparací Berlín Praze uhradí i po odškodnění nuceně nasazených jen nepatrný zlomek.

Praha byla až do devadesátých let z reparačních plateb Německa za škody způsobené válkou prakticky vyloučena.

"Česká republika, na rozdíl od jiných zemí, se nezúčastnila reparačního procesu," přiznal podle německé agentury DPA nejmenovaný diplomat.

Kromě prvních poválečných let totiž byla Česká republika stejně jako další východoevropské země takřka z veškerého odškodnění, které Německo v padesátých až osmdesátých letech vyplácelo, vyloučena.

Proto Češi získali (včetně připravovaného odškodnění nuceně nasazených) od Německa jen asi desetinovou hodnotu reparací a odškodného, které Spolková republika vyplatila srovnatelným západním zemím, jako je například Holandsko.

Potvrzení trvacího nároku neznamená, že by Praha padesát let po válce chtěla od Německa válečné škody skutečně zaplatit.

V oficiálních vysvětleních se uvádí, že je Česká republika "v zájmu dobrých vztahů s Německem nevznáší".

Na druhé straně se však v české nótě, na kterou Washington odpovídá, uvádí: "Česká republika se nikdy nevzdala nároků vyplývajících z okupace nacistickým Německem." Stejně tak se i Schröderova vláda zavázala vznášet nárok na majetkové odškodnění sudetských Němců, ale prohlásila, že ho i vzhledem na Česko-německou deklaraci nebude vznášet.

Otázka reparací hraje klíčovou roli při hodnocení zabavení sudetoněmeckého majetku, protože klíčový dekret č.108 uvádí, že byl konfiskován jako "částečná náhrada velikých škod... způsobených nepřátelskými státy".

To, že právě nyní česká strana požádala USA o potvrzení podpory v této otázce, nemá podle zúčastněných diplomatů žádnou spojitost se současnou německou vládou kancléře Gerharda Schrödera či stavem vztahů s Berlínem, které jsou obecně označovány za "nejlepší v historii".

Uvádí se to jednoznačně i v americké nótě. "Spojené státy vítají skutečnost, že Německo nedávno potvrdilo svůj závazek nezatěžovat česko-německé vztahy politickými a právními otázkami vyplývajícími z minulosti." V České republice však od nástupu rakouského kabinetu, v němž jsou zastoupeni ultrapravicoví Svobodní, panuje ohledně majetkových nároků sudetských Němců určitá nervozita.

Schüsselova vláda si totiž dala do svého programu, že bude od České republiky a Slovinska požadovat návrat majetku sudetských Němcům.

Podle některých odborníků by podobná situace mohla nastat, kdyby sociálního demokrata Gerharda Schrödera vystřídal v křesle kancléře bavorský křesťanskosociální premiér Edmund Stoiber, který má podobný přístup.

"Možné to je a bylo by to pro nás špatné," uvedl k možnému Stoiberovu kancléřství nejmenovaný odborník na vztahy s Německem.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Prezidentský kandidát Vratislav Kulhánek na snímku ze srpna 2017.
Kulhánek má nutné podpisy. Chce, aby Češi mohli být na prezidenta opět hrdí

Bývalý šéf automobilky Škoda Auto Vratislav Kulhánek získal 23 podpisů poslanců ze šesti stran a může tedy kandidovat na prezidenta republiky. Kandiduje s...  celý článek

Jak je zjevné, tragická nehoda pendolina s kamionem na přejezdu ve Studénce...
Studénka odmítá projekt na řešení nebezpečného přejezdu. Nepočítá s kamiony

Zastupitelé Studénky vyslovili nesouhlas s projektem, který má vyřešit nebezpečný přejezd známý tragickou nehodou polského kamionu s pendolinem. Ministerstvo...  celý článek

O půlnoci vypršela aktivistům smlouva, podle které mohli centrum Klinika obývat...
Na Klinice zůstáváme i po lhůtě pro vystěhování, vzkázali aktivisté

Aktivisté z centra Klinika na pražském Žižkově oznámili, že v budově i nadále zůstanou. Tvrdí, že pokud by odešli, z domu by zůstala prázdná chátrající ruina,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.