Ostatní obchody měly vyprodané zboží nebo se v nich dostaly koupit jen konzervy,
sušenky a sladký sekt, některé byly vůbec zavřené. Týden před Vánocemi se už v české metropoli nedalo koupit ani pivo. Na dveřích státních restaurací visel nápis "Obsazeno", i když v nich bylo prázdno, ale personálu se už prostě před svátky nechtělo pracovat.
Žít tehdy v Praze znamenalo jezdit každý druhý víkend do Bavorska nebo Rakouska, aby si člověk opatřil potraviny. Prodavači v pražských obchodech měli totiž na všechny otázky zpravidla jedinou odpověď - "nemáme".
V zimě 1990, po pádu komunismu, to v Praze vypadalo jako dříve, jen s tím rozdílem, že ve frontách nestáli Češi, ale mladí Němci, Italové, Američani, Francouzi, kteří chtěli po "sametové revoluci" strávit přelom roku ve svobodné Praze.
Učebnice dějepisu mylně situují politické změny do listopadu 1989. Skutečným datem byl 1. leden 1991, kdy se liberalizovaly ceny a kdy vypuklo tržní hospodářství. O čtyři týdny později byla na pražské radnici odklepnuta první dražba státního podniku: byl to obchod se zeleninou. Ještě pár týdnů trvalo, než člověk začal vnímat první čisté fasády domů a než byly otevřeny první obchody, které vypadaly tak, jak mají obchody vypadat.
A pak to šlo krok za krokem. O víkendech už člověk nemusí jezdit do Hofu, Selbu nebo Markredwitzu, ale jezdí se do "hypermarketu" na Zličíně, do jednoho z chrámů konzumní společnosti, které mají otevřeno i o nedělích a některé dokonce 24 hodin denně.
Dnes se musíte vydat do okrajových sídlišť, abyste zažili kus staré Prahy. V drahých lokálech se už zase mluví více česky než anglicky. Zahraničního turistu sice v Praze tolerují, ale prodejní zájem se soustřeďuje na domácí střední třídu. Její vzestup se časově shoduje s příchodem mladoboleslavského vozu Octavia na trh. Tento automobil přispívá k dobrému jménu Čechů ve světě více než všechny projevy jejich spisovatele-prezidenta dohromady.
Byla by vůbec chyba přeceňovat vliv politiky nebo dokonce politizující literatury na změny v české společnosti. O politiku se už totiž zajímá jen málokdo, napsal Frankfurter Allgemeine Zeitung.
