Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Poslanci zemí NATO míří do Prahy, čeká je diskuse o směřování Aliance

  13:46aktualizováno  13:46
Praha od pátku do pondělí hostí výroční zasedání Parlamentního shromáždění NATO. Na 350 poslanců a senátorů bude jednat v prostorách Pražského kongresového centra. Po summitu NATO v roce 2002 je to teprve podruhé v historii, kdy se česká metropole stává místem takto významné akce Aliance.

Kongresové centrum na pražském Vyšehradě | foto: Robert ZlatohlávekMF DNES

"Přestože se svou povahou jedná o rozdílnou akci, než jak tomu bylo u rozšiřovacího summitu Aliance v roce 2002, podtrhuje setkání zákonodárců reprezentujících všech 28 členských států NATO existenci nesmírně důležité demokratické vazby uvnitř Aliance, která pojí její jednotlivé členy," uvedl poslanec ČSSD a vedoucí české delegace Jan Hamáček. Pro Prahu jde podle jeho slov o význačnou událost.

Do Česka tak zamíří na 350 poslanců a senátorů z členských států Aliance a partnerských zemí. V pondělí by se jednání měl zúčastnit i generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen nebo gruzínský prezident Michail Saakašvili, jehož země je jedním z nejaktivnějších partnerů Aliance.

Diskuse o směřování NATO

Podle Hamáčka se dá předpokládat postupný nárůst vlivu parlamentů na rozhodování v NATO. "Severoatlantická aliance jako demokratická organizace potřebuje silný demokratický mandát a ten je možné zajistit, pouze pokud panuje alespoň určitá politická shoda na úrovni národních parlamentů," upozornil Hamáček.

Parlamentní shromáždění NATO

Není součástí struktur Severoatlantické aliance, ale již od druhé poloviny šedesátých let minulého století pravidelně před poslance předstupuje generální tajemník NATO, který též písemně reaguje na podněty poslanců. Zároveň vedení shromáždění včetně jeho předsedy má možnost se pravidelně setkávat lídry NATO. Chod shromáždění zajišťuje malý mezinárodní sekretariát se sídlem v belgickém Bruselu. Na rozdíl třeba od Evropského parlamentu není stálým tělesem, a proto nemá své pevné sídlo a při svých setkání se musí spoléhat na prostory, které nabídne hostující země.
Od konce studené války se začalo Parlamentní shromáždění výrazně angažovat za hranicemi členských států. Poslanci nejdříve usilovali o navázání těsnějších vazeb s jejich protějšky v bývalém komunistickém bloku, aby pak následně rozšířili své pole působnosti na partnerské státy Aliance. Pravidelně se tak účastní například poslanci ruské státní Dumy.

V době napjatých rozpočtů a přetrvávající finanční krize je čím dál tím těžší pro vlády v Evropě, ale i v Severní Americe, vyvažovat jednotlivé výdajové kapitoly rozpočtu a resort obrany se často stává první obětí škrtů.

Řada zemí včetně České republiky tak pokračuje ve snižování svých výdajů na obranu do té míry, že se nebezpečně přibližuje hranici jednoho procenta hrubého domácího produktu, zatímco NATO doporučuje svých členům držet výdaje alespoň na dvou procentech. "Je proto nutné vést zasvěcenou debatu o tématech spojených s naším členstvím v NATO v parlamentu a směrem k našim voličům," argumentuje Hamáček s tím, že pro mnohé poslance není vždy jednoduché přemýšlet za horizont domácí politiky.

Parlamentní shromáždění NATO proto umožňuje poslancům jednotlivých členských států být více součástí aktuálních procesů, které v Alianci probíhají, neboť jsou to poslanci, kdo pak například při hlasování o rozpočtu má výraznou možnost ovlivnit obrannou politiku nejen na národní, ale i na alianční úrovni.

Poslanci se scházejí od roku 1955

Parlamentní shromáždění NATO bylo ustaveno šest let po vzniku samotné Aliance a má především sloužit jako platforma pro setkávání poslanců z jednotlivých členských států. V čele Parlamentního shromáždění stojí předseda. Tím je v současnosti německý poslanec Karl Lamers.

"Fungováním a strukturou je Parlamentní shromáždění NATO v mnohém podobné našemu parlamentu, s tím rozdílem, že se pochopitelně převážně diskutuje o bezpečnostní a obranné problematice," vysvětlil Hamáček.

Parlamentní shromáždění NATO se pravidelně schází dvakrát do roka. Závěrečnému výročnímu zasedání předchází menší jarní setkání, které slouží k přípravě a sladění pozic. Poslanci se však setkávají mnohem častěji v menších skupinkách, a v průměru se tak během roku uskuteční kolem čtyřiceti pracovních setkání.

V rámci Parlamentního shromáždění existuje pět výborů, mezi ty hlavní patří politický výbor, bezpečnostní výbor, ekonomický a bezpečnostní výbor a výbor pro vědu a nové technologie, a několik podvýborů. Jednotlivé  výbory pak připravují materiály ke schválení na plenárním zasedání. "Poslanci během své práce ve výborech mají možnost setkávat se nejen s představiteli Aliance, ale i s nezávislými odborníky, což jim umožňuje lépe se seznámit s projednávaným tématy," upřesnil Hamáček.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nácvik na oslavy ruského Dne námořnictva v Něvské zátoce u Petrohradu
Na Baltu se formují ruské válečné lodě. Petrohrad oslaví Den námořnictva

Přes čtyřicet bojových lodí a ponorek, desítky letounů, tisíce diváků a ruský prezident Vladimir Putin. Tak bude vypadat Petrohrad a Něvská zátoka v Baltském...  celý článek

Ve Vyškově ukončilo šestitýdenní výcvik 67 nových příslušníků Aktivních záloh
Do výcviku záloh přijala armáda rekordní počet dobrovolníků

Do šestitýdenního armádního kurzu základní přípravy nastoupil rekordní počet zájemců o službu v aktivní záloze. Informovalo o tom velitelství výcviku ve...  celý článek

Nový hangár na letecké základně v Čáslavi
NATO chválí letecké základny v Česku. Investuje do nich miliardy

Výtečné. Tak zní verdikt zvláštní inspekce z velitelství vzdušných sil NATO, která kontrolovala stav leteckých základen v České republice. Především letištní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.