Trasa prvního pražského soukromého metra bude plánovaná linka D z Hlavního nádraží do Písnice. Pražané se však nemusí bát, že tady utratí víc korun za jízdné. Podzemní dráha bude fungovat stejně jako ostatní trasy, které patří městu.
Pražští radní už mají návrh na stole, podrobnosti je nutné vyladit do dvou týdnů, kdy o soukromém metru rozhodnou. "Předpokládám, že návrh schválí," věří radní pro dopravu Radovan Šteiner.
Stavbu trasy D chce magistrát svěřit soukromé firmě, protože plánuje ještě jednu velkou akci - prodloužení trasy A z Dejvické do Ruzyně. A na oba projekty nemá peníze.
Jako v Kodani
Praha se inspirovala v Kodani, kde soukromé metro jezdí. "Tam to funguje dobře," konstatoval Šteiner. "Po zhruba dvaceti nebo padesáti letech by pak byla trasa převedena buď zadarmo, nebo za symbolický poplatek jedné koruny na město," upřesnil radní.
Město se neobává, že by metro zůstalo nedostavěné nebo že by firma "vytáhla" jízdné do astronomických částek. Chce všechny tyto nástrahy vyřešit smlouvou.
Podepíše ji firma, která zvítězí ve výběrovém řízení, podzemku postaví a bude ji provozovat. Do stavby dá vlastní peníze, na oplátku bude mít zajištěný příjem na desítky let - z jízdného a peněz, kterými bude metro dotovat magistrát. Jako to dělá dosud.
Metro D bude první nově postavená trasa od roku 1985. Dlouhá bude téměř 11 kilometrů a soupravy zastaví v deseti stanicích.
Výstavba by měla začít nejpozději v roce 2010 a podle předběžných odhadů přijde na zhruba 44 miliard korun. "Jako první by měl vzniknout úsek ze stanice Pankrác na Nové Dvory," řekl Šteiner.
Poté se stavbaři vrhnou na prodloužení prvního úseku z Nových Dvorů až do Písnice. Jako poslední bude postaven úsek z Pankráce do centra na Hlavní nádraží.
Cestující se na jiné trasy metra dostanou ve dvou přestupních stanicích - Náměstí Míru a Pankrác. Magistrát plánuje, že nová trasa D bude mít vlastní depo.
Stanice nebudou hluboko
Vedení města zatím na nové trase preferuje výstavbu takzvaného lehkého metra. "To totiž umožňuje efektivněji naplánovat převýšení a zatáčky na trase," uvedl Šteiner.
Lehké metro by lépe zvládlo prudší kopce, kterých je na trase víc, a menší oblouky tunelu. Má být také řízeno automaticky bez obsluhy. Stanice i tunely navíc nebudou tak hluboko pod zemí, jako je tomu u nynějších tras.
"Nižší hloubka stanic snižuje investiční a provozní náklady. Navíc cestující to budou mít na povrch mnohem blíž," vysvětlil radní.
Ušetřilo by se tak zejména na spotřebě energie. Kratší by byly například eskalátory, které by do jednotlivých stanic vedly z povrchu. Vozy na nové trase by měly zvládnout přepravu až 9 570 cestujících za hodinu.
