Vesnice Tetčice leží asi deset kilometrů od Brna a má jen asi tisíc obyvatel. Přesto má s velkým brněnským městským okruhem více společného, než by si možná brněnští řidiči, politici a silničáři přáli.
Spolek Voda z Tetčic totiž v létě napadl jedno ze čtyř stavebních povolení na další úsek brněnského obchvatu v Žabovřeské ulici za 3,7 miliardy. Přitom stavba samotné Tetčice nijak neovlivní a vlastně s nimi nemá nic společného. Spolek však může být účastníkem řízení na základě stavebního zákona a zákona o ochraně přírody.
Příběh Vody z Tetčic dobře ilustruje, jaké všechny komplikace mohou při stavbě okruhů nastat a proč si na kompletní dokončení objízdného prstence řidiči počkají – v případě Prahy a Brna – ještě nejméně deset let.
„Spolek Voda z Tetčic během všech stupňů stavebního řízení nevznesl námitky a ani před tímto napadením se neuskutečnila žádná věcná diskuse. Proto je pro mě situace zklamáním a překvapením,“ sdělil ředitel brněnského závodu Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) David Fiala v létě. Doplnil, že napadení přišlo dost nečekaně.
Výstavba velkého městského okruhu v Brně proto nepostupuje tak rychle, jak by mohla. Už od srpna měli silničáři pracovat právě na zkapacitnění okruhu v Žabovřeské ulici. Tam se dnes zužuje čtyřproudá silnice do dvou pruhů a místo se stává dopravním špuntem Brna.
Za spolkem Voda z Tetčic stojí Josef Dvořák z Tetčic, který se staví proti různým projektům. Nejznámější je letitý případ blokování modernizace železniční tratě Brno – Zastávka u Brna, kterou navrhoval proměnit v cyklostezku.
Přesto investor ŘSD nakonec Vodu z Tetčic „převezl“; začal na místě stavět alespoň na základě zbylých tří stavebních povolení, i když se původně zdráhal, protože pořád chybí to čtvrté, hlavní. „Regulérně se tam dnes pracuje. Staví se obslužná komunikace, která bude v budoucnu sloužit brněnské hromadné dopravě, když nebude jezdit tramvaj,“ vysvětlil Fiala. Blízká trať se totiž bude překládat do plánovaného tunelu ve skále a na místo dnešních kolejí se rozšíří silnice.
„Přáli bychom si vyřízení odvolání na přelomu roku, já ale čekám, že to bude spíš někdy na jaře, asi v květnu,“ prohlásil nedávno Fiala. Celá stavba měla být podle původních plánů hotová v roce 2023, kvůli vyřizování odvolání je už dnes zpožděná o měsíce.
Další část velkého městského okruhu se připravuje i na východní straně Brna za výjezdem z Husovického tunelu (při cestě od severu), kde dnes silnice s dostatečnou dopravní kapacitou končí. V současnosti proto ŘSD společně s Brnem vykupuje potřebné pozemky.
Praha: Věčně nejasná trasa
V Praze ani žádnou „Vodu z Tetčic“ nepotřebují. Vystačí si tu starostové obcí na obvodu hlavního města. Ti už se roky dohadují, kudy má vést Pražský okruh na severu, kde bude muset překonat Vltavu. Donedávna existovaly dvě varianty – blíž a dál od Prahy. Zvítězila ta „jižní“ kolem pražské čtvrti Suchdol a prohrála „regionální varianta“ dál od Prahy. Odmítal ji totiž Středočeský kraj i přilehlé obce.
„Dalším argumentem, který hovoří v neprospěch regionální varianty, je skutečnost, že oddálení Pražského okruhu od hranic Prahy by zapříčinilo přetížení městského okruhu a dalších komunikací v hlavním městě,“ vysvětluje Jan Studecký z Ředitelství silnic a dálnic. O kus dál směrem na východ však starostové ještě lobují za tunel, takže budoucí trasa stále zůstává nejasná. „Po požadavku dotčených obcí je možné vedení části trasy v tunelu prověřováno ,“ uvedl k úseku Březiněves–Satalice Studecký.
A do třetice České Budějovice. Tam už se měl stavět úsek dálnice D3, který je současně obchvatem města. Řidiči mířící na dovolenou od Prahy do Rakouska a na jih Evropy by pak už vůbec nemuseli zajíždět do Budějovic. Antimonopolní úřad však 12. listopadu zakázal uzavřít smlouvu o zakázce, protože se jedna stavební firma odvolala. Paradoxem je, že se odvolala firma, která nakonec o zakázku vůbec nesoutěžila. Stavba se tak zpozdí o měsíce.
Některá velká města v Česku už mají naopak obchvaty vyřešené. V Ostravě čekají jen na výpadovku na Opavu, která dnes končí nesmyslně v poli a chybí dostavět několik set metrů. Výhodu samozřejmě mají bývalá pevnostní města, stavěná v rovině podle jednotného plánu. V Hradci slouží jako obchvat Gočárův okruh, pojmenovaný po autorovi regulačního plánu, jenže už dnes také současné dopravě nestačí.
