Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pradávní dobyvatelé chtějí s Českem obnovit vojenské vztahy

  12:39aktualizováno  17:06
Před staletími Mongolové s Čingischánem v čele dobyli půlku světa a prohnali se i Moravou. Nyní, obklopeni dvěma velmocemi, udržují nepočetnou armádu a uzavírají mezinárodní mírové smlouvy. Obnovit vzájemné vztahy včetně těch vojenských chtějí i v Česku.

Ukázka bojového umění mongolských vojáků | foto: isafmedia

Do Prahy kvůli tomu v pátek přicestoval mongolský ministr obrany Luvsanvandan Bold. Se svým protějškem Alexandrem Vondrou jednal o obnovení vzájemných bilaterálních vztahů a vojenské spolupráci a zapojení Mongolska do mezinárodních mírových smluv.

"Předali jsme mongolské straně návrh memoranda o porozumění, které by mělo vytvořit rámec budoucí spolupráce. Ta by mohla spočívat zejména v modernizaci vojenské techniky sovětské a ruské výroby nebo v české pomoci při výcviku příslušníků mongolské armády," uvedl po jednání mluvčí ministra obrany Jan Pejšek.

Právě ve vojenské oblasti se pro Českou republiku rýsuje v Mongolsku hned několik zajímavých příležitostí. Od modernizace vrtulníků nebo pozemní techniky, přes výcvik pilotů až po dodávky cvičných letounů.

Národ hrdých bojovníků

Ve 13. a 14. století byla Mongolská říše jednou největších v dějinách lidstva. Pod mongolskou nadvládou žilo na 100 milionů obyvatel Číny, Střední Asie, Persie, Kavkazu i východní Evropy. Mongolská vojska se ocitla i na Moravě a v Uhrách. Pokoušeli se dobýt Indii, Japonsko, Jávu a Egypt.

Mise a nasazení

V novodobé historii se mongolští vojáci se zapojili do několika pozorovatelských misí OSN v Čadu, Kongu nebo Súdánu. Malé jednotky působily také v sestavě mezinárodních sil v Iráku. Už v roce 2003 mongolští vojáci pomáhali americkým jednotkám vycvičit afghánské dělostřelce, používali totiž stejnou techniku. V současnosti působí v Afghánistánu zhruba 100 vojáků.

Vynikající válečníci s propracovanou strategií už tehdy s ohledem na svůj tradiční kočovný způsob života sázeli na jednotky schopné rychlého přesunu a okamžité reakce, které jsou v současnosti tak moderním trendem.

I dnes rozlohou stále ohromné Mongolsko s pouhými třemi miliony obyvatel, do kterého by se Česko vešlo asi dvacetkrát, nyní udržuje relativně malou armádu vyzbrojenou zastaralými zbraněmi sovětské výroby. V aktivní službě je zhruba 10 tisíc vojáků, dalších 130 tisíc je v záloze. Dalších zhruba 7 tisíc příslušníků mají pohraniční a bezpečnostní jednotky řízené ministerstvem vnitra.

Země na obranu ročně vydává jen asi 38 milionů dolarů (v přepočtu asi 720 milionů korun). Vydržování masivní armády je však vzhledem k počtu obyvatel i rozlehlému území zhola nemožné. Navíc je země ve velmi zvláštní geopolitické situaci, protože je doslova sevřena mezi dvěma vojenskými velmocemi - Ruskem a Čínou. "Obrana Mongolska proti konvenční vojenské invazi je prakticky nemožná," konstatoval vojenský expert a publicista Lukáš Visingr.

Ačkoliv v posledních letech Mongolsko zcela otevřeně spolupracuje s řadou "západních" zemí a účastní se například pod velením NATO mise v Afghánistánu, hlavním bezpečnostním partnerem pro něj zůstává tradičně Rusko. Mongolsko bylo po Sovětském svazu druhou zemí světa, kde byl ustaven komunistický režim. V roce 1924 byla za podpory Sovětského svazu vytvořena Mongolská lidová republika, která zůstala pod vlivem "soudruhů z Moskvy" dlouhých sedm desetiletí.

Mongolská armáda
Mongolští vojáci se v Afghánistánu podílejí na výcviku afghánské armády

I vztahy s Čínou jsou velmi pestré. Je největším obchodním partnerem. "Mongolsko současně chová určité obavy z ambicí Číny v regionu, z jejích možných teritoriálních nároků a v neposlední řadě ze stále silnější čínské imigrace do Mongolska," uvedl Visingr.

Šance pro české firmy

Vzhledem k zastaralému vybavení a výzbroji ze sovětské éry by mongolská armáda mohla být příležitostí pro české firmy. Například letectvo před časem vyřadilo všechny nadzvukové stíhačky MiG-21. Od Ruska si však Mongolsko objednalo desítku nových letounů MiG-29. To by mohla být šance pro Aero Vodochody a dodávky cvičných strojů.

Velmi skromné mongolské letectvo spoléhá hlavně na vrtulníky. Kromě bitevních strojů Mi-24 má také transportní vrtulníky Mi-8 a Mi-17. A právě české firmy by i díky čtvrteční návštěvě ruského prezidenta Dmitrije Medveděva a podpisu dohody o opravách ruských strojů mohly zajišťovat mongolskému letectvu servis nebo modernizaci. "Náš podnik LOM bude moci modernizovat nejen vrtulníky Armády České republiky jako doposud, ale také stroje z výzbroje spojenců z NATO a dalších států. Pro LOM se otevírají příležitosti vstoupit na nové trhy," konstatoval náměstek ministra obrany Jiří Šedivý.

Česko by mohlo navíc zajistit i výcvik mongolských pilotů. Podobně už trénuje afghánské nebo americké letce. Na pardubickém letišti je nově k dispozici také špičkové taktické simulační centrum, kde se piloti naučí se stroji létat, ale mohou také plnit konkrétní cvičné bojové úkoly. Primární určení pro stíhačky Jas-39 Gripen a bitevníky L-159 lze softwarově simulátor rozšířit i pro výcvik na jiných letounech včetně zmiňovaných ruských strojů MiG-29, které si mongolské vzdušné síly objednaly.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americký bombardér B-1B Lancer během nízkého průletu nad dráhou mošnovského...
Americké bombardéry se vrátí nad Česko. Prověří letecké návodčí

Do chystaného cvičení Ample Strike v České republice by se na přelomu srpna a září měly opět zapojit americké strategické bombardéry B-1 a B-52. Cvičení má...  celý článek

Nový hangár na letecké základně v Čáslavi
NATO chválí letecké základny v Česku. Investuje do nich miliardy

Výtečné. Tak zní verdikt zvláštní inspekce z velitelství vzdušných sil NATO, která kontrolovala stav leteckých základen v České republice. Především letištní...  celý článek

Dron zneškodněný laserovým systémem MEHEL na platformě obrněnce Stryker...
Zabiják dronů. Armáda po zkušenostech z Mosulu zkouší výkonný laser

Bylo jen otázkou času, kdy se stále lepší a především levnější a dostupnější drony stanou vojenskou hrozbou. Americká armáda po nepříjemných zkušenostech z...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.