Pracujte a zapomeňte, radí zkušenost

Otrokovice - Když Luděk Šiška z Otrokovic sleduje povodňové zpravodajství v televizi, běhá mu mráz po zádech. Na fasádě jeho domku v kolonii Baťov je ve výšce tří metrů cedulka s nápisem: "Zde sahala voda při povodních v roce 1997." Uvědomuje si, jak je lidem v Čechách. Soucítí s nimi. Ale také dobře ví, že na slzy a nářky není čas. "Nejdůležitější teď pro ně je, aby nad neštěstím nepřemýšleli. Musí se zabejčit a začít hned pracovat na odklízení škod. Kdo uvažoval, sesypal se," říká ze zkušenosti šedesátiletý Šiška. Celá kolonie Baťov byla před pěti lety pod vodou.

Jakmile voda opadne, měli by si podle něj dát lidé práci s přebíráním poškozených věcí. Obává se, že hodně z nich propadne beznaději a v zaslepenosti všechno mokré vyhodí.

"Soused to udělal a zůstaly mu jen montérky a gumáky. Za peníze z půjček si pak musel kupovat oblečení," pokračuje pamětník povodní z Otrokovic. Podotýká však, že je nutné vyhodit všechny dřevěné věci. Sám zlikvidoval mokrý klavír, rozebral schody, vytahal prkna z podlahy.

Jeho řešení na opravu poškozeného domku je radikální, nicméně podle něj velmi účinné. Doporučuje udělat z obydlí hrubou stavbu. Oškrábat omítku až na zdivo, instalovat rozvody elektřiny a plynu, vyměnit podlahy.

"Nám zůstaly z původního domku jen okna," ukazuje na plastová okna ve svém krásně opraveném baťovském domku.

Rozsáhlá fotogalerie

Co dělat při návratu domů

Odpovědi na to, co vás po záplavách nejvíc zajímá

Všechny články o záplavách najdete zde.

Právě při čištění domu a následných stavebních pracích poškození lidé nejvíce ocení pomoc. Šiškovým pomáhala rodina, známí i vojáci. Když přišli z práce do náhradního dvoupokojového bytu, ihned zamířili na stavbu, kde trávili nekonečné hodiny při úmorné práci.

"Solidarita v takové chvíli je nesmírně důležitá, ale lidé si musí uvědomit, že nakonec stejně zůstanou na likvidaci škod sami. Nikdo jim nebude pomáhat celou dobu," upozorňuje Šiška, který se se svou rodinou nastěhoval nazpět do opraveného domu po devíti měsících intenzivních prací.

Zažít znova by to už nechtěl. Když se ohlédne zpět, uvědomí si, že kvůli povodním přišel o spoustu času, peněz a ztratil hodně sil. A co bylo vůbec to nejhorší?

"Kromě práce mně hrozně vadili povodňoví turisté. My jsme se hrabali ve sračkách a oni se na nás jezdili dívat. To bylo opravdu deprimující," vzpomíná Luděk Šiška. Lidem do zatopených oblastí chce poslat stavební nářadí.