Polovina nezaměstnaných je navíc v tuzemsku bez místa déle než rok. Vládnoucí sociální demokraté vyzdvihují růst ekonomiky jako jeden ze svých největších úspěchů. O nezaměstnanosti buď taktně mlčí, nebo tvrdí, že ji dokázali zbrzdit. Nyní je však v zemi asi o 200 tisíc nezaměstnaných více, než když se v roce 1998 ujímali vlády.
Proč je v Česku nezaměstnanost tak vysoká? Vysvětlení politiků v barvách ČSSD a ekonomů se v mnohém rozcházejí. Ministr práce Vladimír Špidla i premiér Miloš Zeman tvrdí, že vysoká nezaměstnanost je daní za restrukturalizaci ekonomiky. "Současnou nezaměstnanost považuji za relativní úspěch, kdybychom nic nedělali byla by mnohem vyšší," říká šéf ČSSD Vladimír Špidla.
To však vysvětluje vysokou nezaměstnanost jen zčásti. Sociální demokraté zprivatizovali banky. Pod taktovkou zahraničních vlastníků je musely opustit tisíce lidí. Ti většinou rychle našli jiné místo a bez práce nezůstali. Propouštěly i velké podniky v těžkém průmyslu. Například české ocelárny však na restrukturalizaci v režii soukromého vlastníka stále čekají.
Do země se masivně hrnou investoři, kteří nabízejí tisíce pracovních míst. Problém je však v tom, že většinou hledají lidi s jinou kvalifikací, než jsou ti, kdo přišli o práci v těžkém průmyslu. Pracovní příležitosti pro tyto lidi postupně zanikají a tento trend bude v dalších letech pokračovat. Většina z nezaměstnaných jsou právě oni a pak lidé s velmi nízkou kvalifikací.
ČSSD za čtyři roky ve Strakově akademii totiž neudělala vůbec nic se sociálním systémem, který tyto lidi nemotivuje a v řadě případů až odrazuje od hledání práce. Ekonomové to považují za jeden z klíčových důvodů, proč je v zemi tak vysoká nezaměstnanost. I úředníci ministerstva práce přiznávají, že změny sociálního systému jsou nutné.
Podle vrchního ředitele ministerstva práce Jana Kasnara už lidé s platem kolem osmi a půl tisíce korun hrubého měsíčně zvažují, jestli se jim vyplatí pracovat. "To máte čistý plat někde kolem šesti a půl tisíce měsíčně. Připočtěte si, kolik vás stojí cestování do práce a další výdaje. Je to úroveň srovnatelná s tou, kterou vám zaručuje životní minimum, jež dostanete od státu, když nepracujete," řekl nedávno Kasnar.
Pokud člověk živí větší rodinu, pouští se do podobných úvah i s vyšším příjmem. Podobný problém se "sociálními pastmi" měly, a v některých případech dosud mají, i země Evropské unie. Postupně se snaží své sociální sítě reformovat. Na posledním summitu v Barceloně se evropští lídři shodli, že přitáhnout více lidí do práce změnou daňových a sociálních systémů je jednoznačnou prioritou.
