Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pracovat pro stát přináší méně peněz, ale i jistotu

aktualizováno 
P r a h a (zla) - Životní úroveň zaměstnanců placených státem stále klesá, na rozdíl od lidí z podnikatelské sféry však mají něco, co se právě teď cení - větší jistotu, že nepřijdou o místo. "V poslední době se neobjevil žádný případ, že by nějaký úřad masivně propouštěl," popisuje stav ve státní správě Eva Holánová z ministerstva práce. Právě tato relativní jistota se stává čím dál důležitějším momentem, proč řada lidí - především těch dříve narozených stojí o to pracovat ve službách státu, ač si tu vydělají v průměru asi o sedmnáct set korun méně. "Kromě toho, že tu práci bereme jako jakési poslání a baví nás, oceňujeme hlavně jistotu," potvrzuje Karel Prekšl pověřený řízením Finančního ředitelství pro střední Čechy. Státní správa tím však stárne. Pro mladé lidi, ochotnější více riskovat, totiž jistota zaměstnání neznamená tolik jako nízké platy. Lidé ze státních úřadů se o důvodech, proč ve službách státu zůstávají, často bojí veřejně hovořit.
"Jsem už na konci kariéry. Hledám klid a jistotu. Ne, nezlobte se, jméno vám neřeknu. Bojím se, že bych se dostala do problémů," řekla úřednice ministerstva průmyslu. O jistotě svých postů naopak většinou nemohou hovořit zaměstnanci průmyslových podniků, stavebních firem či bank. Tyto firmy totiž snaha o udržení schopnosti konkurovat nutí výrazně štíhlet a propouštět. Ve státní správě díky platovým tabulkám neplatí železné podnikatelské pravidlo: Čím méně lidí budu zaměstnávat, tím je mohu lépe zaplatit. "Ten tlak na hospodárnost není samozřejmě ve státní správě tak silný jako ve firmách," poznamenal personální ředitel Vítkovic Svatopluk Aniol. Přímo ze státního rozpočtu pobírá plat 510 tisíc lidí, dalších 250 tisíc pak platí ze svých rozpočtů například okresní úřady a obce. Osmdesát tisíc z nich jsou státní úředníci. Státní zaměstnanec si v prvním pololetí průměrně vydělal 9816 korun a jeho reálná mzda se propadla téměř o třináct procent. Průměrná mzda v podnikatelské sféře dosáhla měsíčně 11 508 korun, reálně klesla o procento. Platy státních zaměstnanců pokulhávají za soukromou sférou ve všech vyspělých ekonomikách. "Najdou se samozřejmě výjimky. Obecně však platí, že práce ve státních službách znamená nižší mzdu, ale větší jistotu než v průmyslu či finančnictví. Například ve Spojených státech má profesor na prestižní univerzitě často jistotu definitivní smlouvy," potvrzuje ekonom Expandia Finance Martin Hlušek. "Na rozdíl od řady vyspělých ekonomik však u nás zatím stále nemáme zákon o státní službě, takže ta jistota vyplývá spíš z toho, že se do státní správy lidi nehrnou," dodává Holánová z ministerstva práce. Alena Vondrová z Odborového svazu státních orgánů však upozorňuje, že platový rozdíl mezi podnikatelskou a státní sférou je příliš velký. "To, jak se nůžky rozevírají, je velice nebezpečné. Postupně se to stává neúnosným. Pokud to tak půjde dál, odejdou ze státní správy i ti poslední schopní lidé, kteří tam zůstali. A jak potom chcete potírat kriminalitu, vychovávat mladé lidi?" varuje Vondrová. Situace se přitom výrazně liší v jednotlivých regionech. Zatímco v Praze, Brně či Zlíně je propast mezi platy státních zaměstnanců a lidí v soukromém sektoru značná, v oblastech, kde je málo průmyslu i podnikatelů, si státní platy s těmi soukromými příliš nezadají. "U nás je práce ve státní správě vyhledávaná. Platy jsou srovnatelné. Není tu mnoho pracovních příležitostí, a tak si lidé váží jistoty a pravidelného platu. To se u řady podnikatelů rozhodně nedá považovat za samozřejmost," popisuje situaci v severomoravském Jeseníku ředitel úřadu práce Martin Viterna.
Autor:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Edvard Beneš před svou vilou
ZÁPISNÍK: České sebebičování. Přijali jsme Mnichov a vůbec

Obama přestal kouřit kvůli své ženě a lidem chybí nadhled. Říkáme, že jsme nejhorší a že se Beneš v roce 1938 choval jako "zbabělec".To jsou témata zápisníku...  celý článek

Sbohem, Kavárno... (Za ilustrační snímek byl zde použit záběr, na němž se 4.
Sbohem! Editor Kavárny on-line Josef Chuchma se loučí

K třicátému červnu 2013 byla uzavřena dosavadní existence Kavárny on-line, která vznikla z mé iniciativy, coby editora "papírové" Kavárny v MF DNES. Chtěl...  celý článek

Američtí váleční veteráni navštívili památník druhé světové války ve
ZÁPISNÍK: Také Američané nadávají na svoji politiku

Spojené státy se přirovnávají k banánové republice a k ­Itálii. Americká konzervativní Tea Party žije v bublině. V bublině žije i Václav Klaus. To jsou témata...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.