K největším znečišťovatelům životního prostředí v hlavním městě patří v poslední době především automobily.  (Ilustrační foto)

K největším znečišťovatelům životního prostředí v hlavním městě patří v poslední době především automobily. (Ilustrační foto) | foto: Jan Zvolánek, iDNES.cz

Prachu v Praze ubylo, přesto bují alergie, astma i rakovina

  • 21
Pro Pražany je to v oblasti životního prostředí jedna z mála dobrých zpráv – počet prachových částic ve vzduchu oproti stejnému období v loňském roce výrazně poklesl. Jenomže i přesto patří hlavní město k oblastem s nejhorším vzduchem.

Mezi nejvýznamnější znečišťovatele pražského vzduchu patří prach. Zvláště ten, který se odborně označuje jako PM10. To jsou prachové částice menší než 10 mikrometrů.

Jsou malé, je jich hodně a do lidského těla se dostanou velmi snadno. I proto je jejich množství v ovzduší důkladně sledováno.

"Prach je jedna z nejnebezpečnějších látek, protože při chemických reakcích ve vzduchu na sebe váže další látky, které se pak dostávají do lidského organismu," vysvětluje Helena Kazmarová ze Státního zdravotního úřadu, která se zabývá hygienou ovzduší.

Prachové částice, podle odborníků nazývané také suspendované částice nebo aerosol, vznikají při spalování. Prach tedy produkují auta, domácí kotelny i velké továrny, jako je třeba malešická spalovna.

Jemný prášek s sebou nese také karcinogeny
Podle velikosti se prachové částice dostávají do různých částí lidského těla – do dýchacích cest, do plic a někdy projdou až do krevního oběhu.

"Takto jemný prášek na sebe dokáže vázat řadu karcinogenů, s nimiž proniká hluboko do těla. Krví se pak dostávají do buněk organismu, kde jsou schopny pozměňovat i genetickou informaci," říká Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd.

V Praze jsou děti nemocné daleko častěji Dlouhodobý pobyt ve znečištěném vzduchu nepříznivě ovlivňuje plodnost mužů i počáteční fázi těhotenství a vyvolává nejrůznější nemoci u lidí jakéhokoli věku, ale zejména u dětí.
 
"V Praze je větší nemocnost dětí. Přibývá těch, které mají poruchy imunity a jsou pak náchylnější k různým zánětům," uvedl lékař Milan Kudyn.

Jenomže to není vše, co špatný vzduch může vyvolat.

Rakovina plic nejen z kouření
Častým onemocněním je rakovina plic. Nádorové onemocnění plic, kterému "pomáhá" nejen kouření, ale i dlouhodobý pobyt ve špatném ovzduší zamořeném kouřem z výfuků aut a továren. Chorobu doprovází dlouhotrvající kašel a bolest v oblasti hrudníku. Do doby, než se tyto příznaky objeví, se však nemoc nijak neprojevuje.
 
Další chorobou je onemocnění oběhové soustavy. Ischemická choroba srdeční spojená s infarktem myokardu a anginou pectoris končí selháním srdce. Chorobami srdce trpí hlavně muži ve věku 50 až 60 let. Ženy jsou před nimi díky hladině hormonů chráněny až do menopauzy.

Nejčastější je pak výskyt alergií a astmatu – chronického zánětlivého onemocnění dýchacích cest. Alergie je nepřiměřená reakce imunitního systému, který chrání tělo proti infekcím a škodlivinám různého druhu, na určité druhy podnětů – alergeny. Statistiky ukazují, že v každé školní třídě je dokonce několik alergických dětí.

Dovolená: raději na kopci než v údolí
U Pražanů se také daleko častěji objevuje rozedma plic. "To znamená, že plíce jsou objemově větší, ale člověku se paradoxně hůře dýchá," vysvětluje primář pneumologické kliniky v Motole František Petřík.
 
"Odhady říkají, že téměř devadesát osm procent území Prahy nevyhovuje alespoň jednomu z kritérií pro kvalitu ovzduší," upozorňuje Kazmarová.

Pro zlepšení zdraví proto doporučuje rekreaci na čerstvém vzduchu. "Jenomže i místo pobytu se musí dobře vybírat. Rozhodně bych nedoporučila jet do malé vesničky v údolí, kde všichni topí pevnými palivy a ve svých kamnech pálí vše, co se dá. Nejlépe je jet někam na kopec, kde to fouká," uvedla Kazmarová.


Ovzduší v Praze

Množství prachu v ulicích (24hodinový průměr v červnu)
                                                                   2006       2007

Praha 1 nám. Republiky                        65,6         –
Praha 2 Riegrovy sady                           41,8         34,6
Praha 4 Braník                                         50,9         23,7
Praha 4 Libuš                                          42,3         37,2
Praha 5 Mlynářka                                     52,6         36,0
Praha 5 Smíchov                                     48,8         34,5
Praha 5 Stodůlky                                      37,5         37,6
Praha 6 Suchdol                                       48,1        29,4
Praha 6 Veleslavín                                   25,9         49,8
Praha 8 Karlín                                           28,9         36,1
Praha 8 Kobylisy                                       74,1         34,7
Praha 9 Vysočany                                     45,8         40,5
Praha 10 Vršovice                                    38,4          44,8

Údaje jsou v mikrogramech na metr krychlový vzduchu. Podle platných zákonů z roku 2005 je denní limit 50 mikrogramů na metr krychlový. Každé měřicí místo má toleranci – limit se zde může překročit 35x do roka. Cílem je koncentraci prachu snižovat – do roku 2010 by se mělo dosáhnout hranice 20 mikrogramů na metr krychlový. Od roku 2010 se také počítá s povinným měřením prachových částic PM 2,5.


Prach není jediným znečišťovatelem ovzduší, škodlivé jsou i oxidy dusíku, síry či uhlíku. V létě jsou v pražském vzduchu také nebezpečné vysoké koncentrace přízemního ozonu.  


Co zlepší vzduch v Praze?


1. dostavba městského okruhu
2. podpora hromadné dopravy
3. výsadba zeleně
4. omezení vytápění uhlím
5. kropení a zametání ulic
6. snížení emisí z autobusů MHD
7. omezení nákladní dopravy
8. podpora parkovišť P+R
9. dioxinové filtry na komínech
spalovny Malešice
10. popelářské vozy poháněné plynem

Co způsobuje špatné ovzduší?

1. astma a alergie
2. rakovinu
3. rozedmu plic
4. mužskou neplodnost
5. problémy v těhotenství
6. onemocnění oběhové soustavy

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video