Na první zdání funkce senátora nepůsobí časově náročně. Plenární schůze horní komory se koná jednou do měsíce a trvá jeden dva dny. Den před ní proběhne schůze senátních klubů. Kromě toho by se senátor měl účastnit schůzí výborů, do nichž patří. Také ty trvají obvykle jeden až dva dny. Minimum, které senátor musí strávit v lavicích Valdštejnského paláce, je tak pouze tři až čtyři dny do měsíce.
Na to také upozorňuje nově zvolený senátor na Uherskohradišťsku Ivo Valenta. Má totiž trvalý pobyt v Monte Carlu, kde proto musí trávit minimálně polovinu roku. Problém v tom nevidí. Na zasedání se prý dokáže rychle dopravit soukromým letadlem. Pro iDNES.cz již dříve řekl, že se obklopí odborníky, kteří pro něj budou zpracovávat podklady (rozhovor s Valentou čtěte zde).
Jenže bývalí senátoři, které iDNES.cz oslovil, jsou na pochybách, zda lze senátorskou funkci zvládat, pokud senátor dojíždí pouze na pravidelné schůze. „Záleží na svědomitosti člověka. Pokud to chce flinkat, tak stačí, když je na schůzi výboru, klubu a na plenární schůzi,“ řekl lidovec Petr Pithart, který opakovaně působil v čele horní komory. Ke zvolení Valenty je velmi kritický. „Že ho lidé zvolili, přestože vědí, že bude trávit polovinu času v zahraničí, pokládám za největší skvrnu těchto senátních voleb. Rovnou přiznává, že bude dojíždět na schůze Senátu z Monte Carla,“ řekl bývalý chrudimský senátor.
Více funkcí znamená víkendy v práci a nulový osobní život
„Já jsem často dělal senátora v sobotu, v neděli, večer. Čtyři dny v měsíci by mi v žádném případě nestačily. Mizí tím rodinný, soukromý život. Ale neexistuje nějaký univerzální vzorec, Senát není práce na píchačkách. Někdo to může dělat jinak. Záleží, jak si to každý zařídí,“ domnívá se bývalý senátor Alexandr Vondra z ODS.
Náročná je senátorská funkce také podle Josefa Řiháka, který v uplynulých volbách senátorské křeslo neobhájil. „Záleží ale také na tom, v kolika výborech pan Valenta bude. Každý si to musí skloubit sám,“ řekl Řihák.
Řihák i Vondra zastávali kromě senátorské i další funkci. Vondra byl ministrem obrany, Řihák hejtmanem Středočeského kraje. Shodují se na tom, že dvě pozice skloubit lze, ale plnohodnotná práce na obou pozicích zabere v podstatě veškerý čas a znemožňuje soukromý život. „Když jsem byl v politice, tak jsem to dělal sedm dní v týdnu od rána do noci. Nic jiného jsem nedělal,“ říká Vondra.
V podobné situaci bude nyní například sociální demokrat Jiří Dienstbier, který na Kladensku obhájil svůj senátorský mandát a zároveň je ministrem v současné vládě. Další člen vlády, ministr školství Marcel Chládek, naopak může senátorské povinnosti hodit za hlavu. Svůj mandát v Lounech totiž neobhájil.
Řihák, který byl v minulosti hejtmanem Středočeského kraje, se domnívá, že funkce skloubit lze. „Osobně už bych to ale nedělal, protože je to velice náročné. Jezdil jsem do práce o sobotách, nedělích a večer. Člověk ztrácí osobní život,“ říká Řihák.
V minulosti se senátoři scházeli častěji, míní Pithart
Pithart si však kombinaci práce senátora a hejtmana představit nedokáže. „Docela užitečné je, když je senátorem starosta menšího města. To může mít nějaký smysl, protože to je člověk, který o komunální politice něco ví,“ říká bývalý senátor. Starostů je mezi nově zvolenými senátory hned šest, například žatecká starostka Zdeňka Hamousková (ANO) či sedlčanský Jiří Burian (ODS).
Problém Pithart nevidí ani v tom, když do senátorského křesla usedne ministr. „To si rozhodne strana, jestli mu to umožní. Může to mít výhody. Záleží na svědomí člověka, kolik času je práci ochoten věnovat. Ministrovi-senátorovi ale rozhodně nemůže zbýt čas na nic jiného, včetně rodiny,“ dodává Pithart. Funkce senátora a zároveň hejtmana nebo starosty velkého města je podle něj téměř nemožná.
Pithart také podotýká, že Senát v minulosti jednal častěji. „Výbory se scházely dvakrát, třikrát před schůzí, aby všechno probraly, aby mohly pozvat dost expertů. Následovaly schůze klubu. Dnes se senátoři sejdou den dva před plenární schůzí, v rychlosti odbudou schůzi výboru a klubu a jdou hlasovat. To je špatně,“ kritizuje.
.
