Na severu Moravy už několik podobných případů skončilo až zabavením majetku. Nezaměstnaní nebyli s to vrátit vyplacené podpory, a tak přišla na řadu soudní exekuce.
"Poslední dobou zjišťujeme, že výrazně stoupá počet případů, kdy evidovaný uchazeč o zaměstnání pracuje, ačkoli dobře ví, že je to nepřípustné a může na to velmi krutě doplatit," uvedla vedoucí kontrolního a právního odboru ostravského úřadu práce Eva Bartoňová.
"Evidujeme také případy lidí, kteří jsou v evidenci úřadu a zároveň podnikají. Ti prostě jen zneužívají systému. Ale vím, že mnozí nezaměstnaní volí řešení, kdy si přivydělávají a současně berou podporu, jenom ze zoufalství," řekl ředitel Úřadu práce v Novém Jičíně Jiří Macíček.
Uvedl, že kontroloři úřadu se zaměřují nejen na nezaměstnané, ale i na zaměstnavatele.
Přivydělávat si k podpoře v nezaměstnanosti se lidem může krutě nevyplatit. Úřady práce zesílily kontroly ve firmách a dodatečné výdělky nezaměstnaných tvrdě trestají. "Měsíčně jen v Ostravě uděláme zhruba dvacet pět takových kontrol. Uchazeč přistižený při práci je zpětně vyřazen z evidence a musí vrátit vyplacené hmotné zabezpečení. Ve většině případů je to i několik desítek tisíc korun, přestože třeba uchazeč pracoval načerno jen několik hodin za pár stokorun," uvedla Eva Bartoňová z ostravského úřadu práce.
Pokud nezaměstnaný nepodepíše se zaměstnavatelem žádnou smlouvu a úřad práce mu ani jinak neprokáže, odkdy načerno pracuje, vyřadí jej z evidence ke dni, kdy jej přistihne. Avšak jestliže se prokáže, že načerno chodí do práce třeba už půl roku, úřad práce a správa sociálního zabezpečení po něm budou vymáhat peníze, které mu vyplatily v posledním půlroce. Kdo peníze úřadům nesplácí, tomu hrozí soud. "Evidujeme už několik soudních rozhodnutí, která skončila zabavením majetku," řekla Bartoňová.
Ředitelé úřadů práce si netroufají odhadnout, kolik lidí z evidence nezaměstnaných si přivydělává, ale potvrzují, že jich přibývá.
Miroslav Přibyl z ministerstva práce upozorňuje, že nezaměstnaní, kteří si zároveň přivydělávají, nepoškozují stát jen tím, že neprávem dostávají podporu.
"Tím, že pracují načerno, zároveň neplatí daně ani zdravotní a sociální pojištění. Vystavují se nebezpečí, že budou obviněni z neplacení daní a sociálního pojištění," řekl Přibyl. Pokud se jejich nelegální výdělky vyšplhají do desetitisícových částech, hrozí jim i několik let vězení.
Nejčastěji si nezaměstnaní přivydělávají ve službách, například jako číšníci nebo kuchaři či pomocné síly v restauracích. "U mnoha lidí přetrvává názor, že takzvaná práce na zkoušku nebo brigáda není pracovním vztahem, a proto se vůči úřadu práce ničeho nedopouštějí. Je to omyl," uvedla Bartoňová.
Mnozí z nezaměstnaných, kteří jsou přistiženi při práci, tvrdí, že je k tomu dohnala špatná finanční situace. "Bez toho, že tři dny v týdnu pomáhám kamarádovi v dílně, bych rodinu asi neuživil.
Nepřipadá mi, že dělám něco špatného. Až si najdu stálé zaměstnání, budu si i tak přivydělávat," řekl dvaačtyřicetiletý muž z Nového Jičína a dodal, že podobně si přivydělává i řada jeho známých, kteří jsou bez práce.
Úřady práce považují za práci načerno například i to, když zedník bez stálého zaměstnání chodí vypomáhat za odměnu na takzvané fušky.
"Myslím, že s tím, jak přibývá nezaměstnaných, bude více i lidí, kteří jsou v evidenci a zároveň se snaží si přivydělat," řekl ředitel Úřadu práce v Karviné Tomáš Špiroch.
- čtvrtek 20. dubna 2000
