Čtyřiadvacátého července 1997 dal dvaačtyřicetiletý Václav z Vejprnic u Plzně kolem osmé hodiny večer své ženě pusu a odešel se slovy: "Jdu si brnknout do hospody na banjo, dám si jedno a za chvíli jsem zpátky."
Ve dvě hodiny v noci zabouchali policisté na dveře a stroze manželce řekli, že jejího partnera cestou z restaurace srazilo auto.
Zhroutil se jí svět. Přišla o manžela, musela opustit zaměstnání, nastoupila místo něho do firmy. Sama vychovávala děti. "Místo abychom spolu byli šťastní, chodím za ním na hřbitov. Po tragédii mě držely při životě jenom děti," prohlásila vdova.
Trestnímu soudu se viník nehody zpovídal pět let. Hájil se, že je nevinný. Namítal, že opilý nebyl jen on, ale i chodec.
Řidič měl 1,47 promile alkoholu, jeho oběť 0,63 promile. Nakonec za zabití chodce dostal podmínku a soud mu zakázal řídit.
Ale pozůstalým, s nimž žije ve stejném městě, se nikdy neomluvil. Sedm let po tragédii pozůstalí čekání vzdali a věc předali právníkovi. Ten po řidiči požadoval pro vdovu a dvě děti dohromady tři miliony korun.
Roztočilo se další soudní martyrium
Vše se táhlo dalších sedm let. Krajský soud nejprve rozhodl, že řidič musí vdově vyplatit čtvrt milionu jako náhradu nemajetkové újmy za to, že už nemohou žít jako úplná rodina, stejnou částku mělo dostat i každé ze dvou dětí.
"Újmu pozůstalým nelze nijak nahradit, pouze zmírnit," odůvodnil tehdy rozhodnutí soudce Martin Šebek.
Ale řidič se odvolal a vrchní soud verdikt plzeňského soudu zrušil. "Pozůstalí nedostanou nic, žalobu podali pozdě. Vše je už promlčené," prohlásil senát vrchního soudu.
Advokát pozůstalých Jaroslav Svejkovský se s takovým koncem odmítl smířit a podal stížnost k Ústavnímu soudu. Loni v létě dali soudci Ústavního soudu Svejkovskému zapravdu.
"Soud v podstatě řekl, že v tomto konkrétním případě by námitka promlčení byla nemravná. Zpoždění nebylo na straně pozůstalých, protože oni podávali žalobu po skončení trestního řízení s obviněným řidičem. Teprve tehdy měli v ruce pravomocné rozhodnutí, že viníkem nehody byl skutečně jen řidič osobního auta," vysvětlil advokát Svejkovský.
V úterý věc znovu posuzoval vrchní soud. Potvrdil rozhodnutí o čtvrtmilionovém odškodném pro každého ze tří pozůstalých a protože je verdikt pravomocný, kauza tak po čtrnácti letech zřejmě definitivně končí.
