Pozůstalým vadí, že podle rozsudku střelbě předcházela roztržka a strkanice. Kočka mladší při ní údajně nejméně jednou udeřil Ďurička do obličeje. Kočkovi příbuzní to popírají a obávají se, že tento náznak spoluodpovědnosti oběti za následek ovlivní výši odškodnění.
Střelba po křtuTragická událost se stala 9. října 2008 před půlnocí, po křtu knihy šéfa ČSSD Jiřího Paroubka. Ďuričko a Kočka mladší se dostali v baru Monarch do roztržky, při které Kočka mladší hoteliéra nejméně jednou udeřil do obličeje. Ďuričko pak vytáhl zbraň, namířil na protivníka a třikrát vystřelil. Každý z výstřelů byl smrtelný. Soudy mu za vraždu uložily 12,5 roku vězení. Ďuričkovo dovolání proti trestu nyní zkoumá Nejvyšší soud. |
"Nepřesný popis skutku obsažený ve výrokové části odsuzujícího rozsudku je základem pro občanskoprávní řízení, který nemůže občanskoprávní soud přezkoumávat," stálo ve stížnosti.
Soud ale stížnost pokládá za předčasnou.
Návrh k Ústavnímu soudu podaly Kočkova přítelkyně a dcera, jimž soud v trestním řízení nepřiznal náhradu škody a odkázal je na občanskoprávní řízení.
Připojil se také Kočkův otec Václav, jemuž soud už přiřknul 240 tisíc korun.
"Pokud by tato interpretační otázka byla Ústavním soudem věcně posouzena dříve, než o ní soudy v občanskoprávním řízení rozhodnou, mohlo by dojít k nepřípustnému zásahu do rozhodovací činnosti obecných soudů," napsal v usnesení soudce zpravodaj Vladimír Kůrka.
Pozůstalí také žádali Ústavní soud o vyjádření, že úprava procesního postavení poškozených v trestním řízení je nedostatečná.
Tvrdili, že neměli téměř žádné procesní prostředky, jimiž by docílili "přezkumu nesprávnosti" rozhodnutí. Je to prý v rozporu se zásadami rovnosti stran, rovnosti zbraní a "fair play" procesu. Ani tomuto návrhu soud nevyhověl.
Kočkova přítelkyně a její dcera nedostaly na rozdíl od jeho otce náhradu újmy kvůli tomu, že mezi nimi neexistoval oficiální příbuzenský vztah.
Podle trestního soudu se také žádným důkazem neprokázalo, že žili ve společné domácnosti. Pozůstalí však tvrdili, že Kočka mladší žil s přítelkyní asi pět let.
Další dokazování a rozhodování o peněžní náhradě přenesl trestní soud na občanskoprávní řízení. Podle ÚS to nebyla chyba. V usnesení to soud označil za "ústavněprávně regulérní použití institutu urychlujícího trestní řízení".
