Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pozornosti vědců unikal podmořský proud velký jak 40 Amazonek

  18:20aktualizováno  18:20
Jak málo víme o vlastní planetě, můžou si říkat členové mezinárodního týmu vědců, který zkoumal oceány u Antarktidy. Objevili tu podmořský proud, pohybující se ve své hloubce vysokou rychlostí. Proud přitom není malý - má průtok srovnatelný se čtyřicetinásobkem průtoku největší řeky Amazonky.

Proud u Antarktidy zkoumali vědci dva roky. Ilustrační foto | foto: flickr.com

Australští a japonští vědci zjistili, že proud je významnou součástí globálního schématu oceánské cirkulace, které pomáhá kontrolovat podnebí na planetě. Už dříve přišli na existenci proudu, ale neměli žádné bližší údaje - ani to, zda je součástí světové oceánské cirkulace.

"Teď se jasně ukazuje, že ano," dal odpověď na tuto otázku Steve Rintoul, jeden ze členů týmu a z autorů studie, jejíž výsledky zveřejnilo poslední číslo časopisu Nature Geoscience.

Nejrychlejší hlubokooceánský proud

Podle Rintoula je to nejrychlejší dosud objevený hlubokooceánský proud - ve hloubce více než tří kilometrů teče rychlostí 20 centimetrů za sekundu. Průtok má 12 milionů kubických metrů studené a velmi slané vody od Antarktidy. Pro srovnání: třeba Golfský proud ve Floridském průlivu má průtok asi 30 milionů kubických metrů za sekundu.

"V těch hloubkách víc než tři kilometry pod hladinou je to největší zaznamenaná rychlost, která nás opravdu překvapila," zdůraznil badatel z centra pro výzkum antarktického klimatu a ekosystémů v australském Hobartu.

Proud nese hustou a na kyslík bohatou vodu, která v blízkosti Antarktidy sestupuje do hlubokých oceánských pánví ležících severněji v Indickém oceánu a posléze se rozplývá. Je součástí mnohem rozsáhlejší sítě, která obetkává světové oceány, přičemž působí jako přepravní pás pro distribuci tepla kolem zeměkoule.

Například Golfský proud přináší teplou vodu do severního Atlantiku, čímž poskytuje Evropě relativně mírné podnebí. Zhroucení tohoto proudu, což se už v minulosti stalo, by některým částem Evropy přivodilo výrazné ochlazení a změnilo by klima.

Měření, o kterém informuje Nature Geoscience, trvalo dva roky. Měřicí zařízení nainstalovali vědci na mořské dno do hloubky až čtyř a půl kilometru. Zaznamenávali rychlost proudu, teplotu a slanost.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sebastian Kurz promlouvá po oznámení výsledků voleb (15. října 2017)
Kurz se zřejmě spojí s krajní pravicí. S Visegrádem bude vzdorovat Bruselu

Rakousko se po volbách chystá na pravděpodobnou koalici vítězných lidovců a krajně pravicových Svobodných. Strany sdílejí zejména tvrdý postoj k imigraci. Čeká...  celý článek

Cestující v letadle, kterému se krátce po startu z letiště v Long Beach...
Letadlo prudce kleslo a posádka vyvolala paniku, stěžují si pasažéři

Cestující nedělního letu AirAsia z Perthu na Bali si stěžují na chování posádky. Ta podle nich začala křičet, když stroj prudce sestoupil o několik kilometrů,...  celý článek

Americkému vojákovi Bowe Bergdahlovi hrozí za dezerci v Afghánistánu doživotí...
Pět let v zajetí Talibanu. Dezertoval jsem, přiznal americký voják

Americký voják Bowe Bergdahl se u vojenského soudu přiznal, že během svého nasazení v Afghánistánu dezertoval a ohrozil bezpečnost své jednotky. Informovala o...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.