Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pozor na léky z ruských lékáren

  16:01aktualizováno  16:01
Jednou z oblastí podnikání, která v současném Rusku nejvíc vydělává, je produkce falešných léků. Ty nejenže nepomáhají, ale mohou dokonce poškodit zdraví. Balení Rulidu, aspirinu i viagry z pultů místních lékáren přitom vypadají k nerozeznání od těch, kterým lze věřit.

Padělky léčiv se přitom v zemi prodávají zhruba pět let. Vědí o tom ministerstvo zdravotnictví, ministerstvo vnitra i prokuratura.

Na konferenci, kterou před rokem organizovalo Sdružení mezinárodních farmaceutických výrobců AIPM a která byla věnována boji s falešnými léky, Rusko přislíbilo, že bude prosazovat změnu zákona a zpřísní tresty za výrobu padělků. Státní duma však žádný podobný návrh dosud neobdržela. Léky mezitím o třicet procent podražily a přibylo i lékáren.

Padělky trojího druhu
Většina padělků se vyrábí ve velkých farmakologických továrnách. Falešné léky jsou v Rusku trojího druhu: tablety z glukózy a škrobu, které neobsahují žádnou účinnou látku a které sice neškodí, ale ani nepomáhají; preparáty se sníženým obsahem aktivní látky, nebo náhražkou nezbytných komponentů a padělky prakticky identické s originálem, na jejichž výrobu producenti nemají licenci.

Poznat falešný lék je prakticky nemožné. Ačkoli seriózní společnosti se snaží chránit své výrobky zvláštními znaky, výrobci nepravých léků je umějí dokonale napodobit. Ani to, že je falešný lék levnější než pravý, nemusí být pravidlem.

Králem je poslanec Bryncalov
Farmakologickým králem je v Rusku miliardář, výrobce vodky a léků, poslanec Vladimir Bryncalov. Ten je také nejznámějším producentem léků, kterého oficiální činitelé obviňují z produkování padělků.

Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že jeho podnik produkuje řadu falešných léků, včetně antibiotik a inzulínu. Podle náměstka ministra Antona Katlinského má jeho resort důkazy o zhruba sedmi desítkách názvů falešných léků, které Bryncalovův podnik lékárnám dodává. Podle ruského zákona mu ale ministerstvo ani nemůže odebrat licenci.

S podvodníky bojují i diabetici
Nejhůř jsou na tom ruští diabetici. Až do loňského roku Rusko nakupovalo prakticky veškerý inzulín v zahraničí: v Dánsku, Německu a USA. Na jeho nákup stát věnuje ročně od 100 tisíc do 600 tisíc dolarů. 

"Lidé, kteří rozhodují o tom, u které zahraniční firmy lék nakupovat, jezdí ve vozech nejnovějších modelů a mění je podle poslední módy. Jejich oficiální platy jsou přitom žalostné," říká vědec-biofyzik, který v oboru mnoho let pracoval.

Ruský inzulín se prý kvůli zkorumpovaným úředníkům nevyrábí a veškeré výzkumy v tomto směru byly zastaveny.

Jediný, kdo se prosadil, je právě Bryncalov. To, co produkuje, je však prý
nejen falešné, ale i škodlivé.

Bryncalov se loni dohodl s dánským výrobcem na dodávkách suroviny. Od státu potom zadarmo dostal výrobní zařízení. Za dodávku v hodnotě 6,5 milionu dolarů však nezaplatil a svůj podnik zaregistroval pod jiným názvem.

Dánský partner později spolupráci odmítl. Ruskému podnikateli ale zbylo zařízení, obaly i dohoda s ministerstvem zdravotnictví. Jakmile dánská surovina došla,
nakoupil levnou substanci v Indii. A vyrábí dál  pod stejným názvem.

Lidé s cukrovkou si stěžovali, že se jejich zdravotní stav kvůli Bryncalovově inzulínu zhoršil. Netušili, že pod známým a vyzkoušeným názvem ve skutečnosti dostávali zvířecí inzulín.

Případem se zabýval protimonopolní úřad, který výrobci nařídil změnit některé názvy léků. Místo známého léku No-spa, se tady prodává No-sbra a místo Summamedu Sumazid.

Podnikatel ve falešné výrobě vidí vlastenectví: tvrdí, že vyrábí obdobu západních léků, aby umožnil ruským obyvatelům užívat ruské léky.

Každý desátý lék je padělek

Podle údajů Hlavní správy pro boj s ekonomickými zločiny tvoří falešná produkce sedm až deset procent léků prodávaných na ruském trhu. Nejvíce padělků, zhruba 60 procent, připadá na domácí produkci. Nejčastějším padělkem jsou antibiotka (47 procent), prostředky na uklidnění bolesti (15 procent) a hormonální preparáty (11 procent). S výrobci padělků bojují jen některé velké západní společnosti jako třeba francouzsko-německý koncern Aventis. Pokud by výrobci bylo dokázáno, že šíří nekvalitní lék, hrozí mu pouze nepatrná pokuta.


Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americký prezident Donald Trump ukazuje svým fanouškům, kam se mají na zatmění...
Trump sledoval zatmění slunce bez ochranných brýlí, lidé se mu smějí

Přestože lékaři, média i vědci z NASA varovali, že sledovat zatmění slunce bez ochranných brýlí je vysoce nebezpečné, americký prezident Donald Trump se...  celý článek

Američané a Jihokorejci zahájili společné vojenské manévry (21. srpna 2017)
Odplata bude nemilosrdná, zuří Kim kvůli počítačovým manévrům na jihu

Společné manévry jihokorejské a americké armády jsou generálkou na invazi, zlobí se severokorejský režim. Hněvivá rétorika ze strany totalitního státu není...  celý článek

Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení (21.8.2017)
Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení, zemřeli nejméně dva lidé

Jihoitalský ostrov Ischia v pondělí večer zasáhlo zemětřesení o síle 4. Agentura Reuters uvedla, že se zřítilo několik budov. Italský list Corriere della Sera...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.