Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Poznal gulag i české uranové doly. Ve Stalinově transportu jedl jinovatku

  7:55aktualizováno  7:55
Byl podzim 1939 a Vasil Coka se spolu se stovkami dalších vězňů tísnil v jednom z nákladních vozů, které vyjížděly z tehdy sovětského města Kotlas. Kam? To netušili. Později se ale ukázalo, že jedou na Sibiř, kde Coka strávil tři roky v nelidských podmínkách gulagu.

Vasil Coka (vlevo) a František Zahrádka, který byl třináct let vězněn za převádění lidí přes hranice, se tento týden setkali v Ostravě. | foto: Jiří Zerzoň

Při cestě vlakem měli vězni obrovskou žízeň. Mnozí z nich se zoufale snažili dosáhnout rukama přes malé zadrátované okénko na sníh na vagonu.

Vasil Coka v roce 1945 po návratu z nemocnice.

Vasil Coka v roce 1945 po návratu z nemocnice.

 "Měl jsem s sebou dřevěnou lžičku. Tou jsem si vždycky škrábal ze skla okýnka jinovatku. V dobytčáku nás bylo plno, a jak jsme dýchali, tak se v té zimě srážela vlhkost v jinovatku, kterou jsme hasili žízeň," vzpomíná dnes osmaosmdesátiletý Coka, který se po tříletém věznění v gulagu dostal do 1. československé samostatné brigády, s níž se zúčastnil bojů o Kyjev, Vasilkov, Žaškov, Rudu, Bílou Cerkev a Duklu.

Vasil Coka

Narodil se 18. dubna 1923 v Dulově na Podkarpatské Rusi. V roce 1927 rodina odešla do Francie, v roce 1935 se ale musela vrátit zpět na Podkarpatskou Rus, kterou v roce 1939 obsadili Maďaři.
Coka se pokusil s kamarádem přejít přes hranice do Sovětského svazu, byl ale zatčen a odsouzen na tři roky do gulagu. Po propuštění se dostal do Svobodovy armády, bojoval i na Dukle.
Na konci války byl vážně raněn. Po válce se dočkal poct, ale i nového útlaku ze strany komunistů.

Teď Vasil Coka figuruje jako jedna z desítky osobností protinacistického a protikomunistického odboje, které ostravský historik Vojtěch Vlček zahrnul do své nové knihy rozhovorů Totalitám navzdory.

"Smyslem knihy je ukázat podobnost obou totalitních režimů - nacismu a komunismu. Není jistě náhoda, že většina z dotazovaných osobnostní byla pro obě totality nepohodlná," říká historik.

Třináct let za převádění lidí přes hranici

Také Vasil Coka, který žije v Příboře na Novojičínsku, zažil útrapy nejen za nacismu, ale i komunismu. Tento týden o nich vyprávěl v ostravské Fiducii, kde se konal křest Vlčkovy knihy. Zúčastnil se ho i František Zahrádka, další z osobností zpovídaných v knize.

Zatímco Vasil Coka, který se dostal do gulagu za to, že spolu s kamarádem na začátku války nepovoleně přešel hranice Podkarpatské Rusi do Sovětského svazu, František Zahrádka dostal od komunistů dvacet let vězení za to, že po únoru 1948 převáděl perzekuované lidi na Šumavě přes hranice.

Ve vězení nakonec strávil třináct let. Většinu z nich pracoval v uranových dolech.

Zahrádka pracoval v uranových dolech

Přes hranice terénem, který coby skaut dobře znal, převedl nejméně čtrnáct lidí. Největší skupinu sedmi osob 18. června 1949. "Vesnice jsme většinou obcházeli. Museli jsme často postupovat přes les a různým terénem, nemohli jsme si vybírat," vzpomínal na taktiku během přechodů František Zahrádka.

František Zahrádka

Narodil se 30. října 1930 v Děčíně. Rodina se často stěhovala. Už za války jeho příbuzní zažili nátlak nacistů kvůli tomu, že pomáhali ruským uprchlíkům.
Po válce se František stal skautem a vyučil se radiomechanikem. Po únoru 1948 se zapojil do protikomunistického odboje. S dalšími skauty tiskl letáky a vydával časopis Za pravdu.
Převáděl také perzekuované lidi přes hranice na Šumavě. Za to ho odsoudili k 20 letům vězení. Po převratu získal řadu vyznamenání.

Zatkli ho 3. září 1949 a po pobytu ve vazbě ho postavili do čela dvacetičlenné skupiny Zahrádka a spol. Ani po propuštění z vězení ale pro Zahrádku útrapy neskončily. Během věznění na Příbramsku mu zemřeli rodiče, takže se neměl po svém propuštění kam vrátit.

Proto nastoupil zpět do uranových dolů v Příbrami, kde pracoval jako důlní elektrikář až do odchodu do důchodu v roce 1981," píše v knize Totalitám navzdory Vojtěch Vlček.

Útrap nelitují, nezachovali by se jinak

Ani Vasil Coka to neměl za komunismu snadné, a to přesto, že byl hrdinou Svobodovy armády. Poté, co se vyléčil z těžkého zranění, které utrpěl v květnu 1945, se dočkal vojenských poct.

Později ho ale tehdejší mocipáni trýznili kvůli jeho kritickým názorům vůči režimu. Na čas ho komunisté přinutili vstoupit do strany, z níž ho ale v roce 1971 znovu vyloučili. Musel opakovaně střídat zaměstnání, jeho dětem byly omezovány možnosti studia.

Přestože hrdinové zpovídaní v knize zažili tvrdý útlak ze strany režimu, na autorovu otázku, zda nelitovali, že do odboje šli, odpověděli: "Ne. Kdybychom byli mladí, šli bychom do toho zase." Mezi desítkou zpovídaných osobností jsou kromě Vasila Coky a Františka Zahrádky třeba i Antonín Husník nebo Jiří Zenáhlík.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

David Rath při vynesení rozsudku Nejvyššího soudu v Brně v kauze nezákonných...
K Čapímu hnízdu vypovídali na policii i bývalí hejtmani Rath a Bendl

O dotaci pro farmu Čapí hnízdo, kvůli níž chce policie stíhat šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, vypovídali na policii bývalí středočeští hejtmani Petr Bendl a...  celý článek

Chřipka (ilustrační foto)
Neschopenek přibylo. Nejvíc marodů na pochůzkách kontrola načapala v Praze

Pražané stůňou v průměru o několik dní kratší dobu než lidé v jiných regionech. O to častěji se ale proviní tím, že tráví čas na neschopence venku místo na...  celý článek

Velkokapacitní vepřín na místě bývalého romského koncentračního táboru v Letech...
Vláda koupí a nechá zbourat vepřín v místě, kde za války trpěli Romové

Vepřín v Letech u Písku zmizí. Vláda se jednomyslně rozhodla koupit ho a zbourat. „Není důstojné, aby na místě, kde zemřelo několik set obyvatel, z toho dvě...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.