Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Váš pozemek nemusí být váš, ukázal šumavský případ Kreuzigerova otce

  1:00aktualizováno  1:00
Majitelé pozemků v národních parcích, národních přírodních rezervacích nebo národních přírodních památkách mohou mít velké potíže. A to v případě, že pozemek koupili od majitele, který jej zapomněl nejprve nabídnout státu a teprve potom prodávat přes realitní kanceláře.

Developer a bývalý cyklokrosový závodník Roman Kreuziger, ukazuje pozemky na Zhůří u Horské Kvildy, kde postavit několik domů. | foto: Marek Podhora, MAFRA

Na pozemcích přitom už často stojí lukrativní vily, penziony a restaurace za miliony korun. Katastrální úřady přitom varují, že existuje spousta zákonných ochran pozemků, která v katastrech nemovitostí vyznačena není a lidé by se tak - jako v tomto případě - na pouhý výpis z katastru neměli spoléhat.

Na problém přišla správa šumavského národního parku, když ji o souhlas s výstavbou žádal developer a bývalý cyklokrosový závodník Roman Kreuziger, který na Zhůří u Horské Kvildy začal skupovat pozemky v místě bývalé vesnice, kde chce investovat a stavět několik domů.

Správa parku si ale vzpomněla na paragraf v zákoně o ochraně přírody a krajiny a začala jej uplatňovat. V něm jasně stojí, že vlastníci nezastavěných pozemků je musí při zamýšlení prodeje přednostně nabídnout státu a až poté, když o ně do 60 dnů nemá stát zájem, prodat. Takových nabídek ale za poslední roky příliš nedostala, byť na prodej jsou ročně stovky pozemků a zákon platí už od roku 1991.

„Za pětadvacet let naší praxe až do letošního roku nikdy nebylo s tímto paragrafem zákona v praxi operováno a nikdy jsme se s ním nesetkali. Přitom se prodávaly tisíce pozemků - nejen prostřednictvím naší kanceláře - a to i takových, které byly zařazeny v územním plánu obcí a měst jako zastavitelné. Na mnohých už dávno vznikly stavby v souladu s platnou legislativou,“ říká Jiřina Müllerová, jednatelka realitní firmy MÜLLER, která je lídrem v prodeji pozemků na Šumavě.

„Lidé nakupovali, prodávali a na pozemcích investovali v dobré víře. Vím, že neznalost zákona neomlouvá, ale kdyby v katastru nemovitostí bylo předkupní právo vyznačeno, bylo by také respektováno,“ dodává Müllerová. Poprvé se setkala s povinností nabídnout pozemky státu až letos na podzim v případě prodejů na Zhůří - majitel, kterého zastupovala, měl obavu, aby prodej nebyl zpochybněn a nabídl jej správě parku.

Problém se týká tisíců pozemků

I když neexistuje seznam pozemků, kterých se ustanovení zákona týkalo, jisté je, že jich po celé zemi jsou tisíce.

Fotogalerie

Jeden takový si v srdci Šumavy pořídil i pan Jaroslav s manželkou a postavil zde penzion za sedm milionů korun. I on hovoří o tom, že neměl ponětí, že původní majitel má pozemek nabídnout státu. V katastru nemovitostí žádné předkupní právo vyznačené nebylo a zákon o ochraně přírody a krajiny on ani prodávající neznali.

„Kupovali jsme v dobré víře, že obchodu nic nebrání. Neumím si představit, že by park smlouvu napadl a soud mu vyhověl. Kdo by mi kompenzoval investice? To by vyvolalo soudní války, letité tahanice a spory, se kterými by si snad ani nikdo neporadil,“ varuje Jaroslav.

Jen na Šumavě je pozemků, které musí být přednostně nabídnuty správě parku zhruba dvacet tisíc. V loňském roce dostala správa parku ale jen dvě nabídky na předkupní práva k pozemkům o rozloze 10 hektarů (oba koupila) a v letošním roce pak šest nabídek na plochy o velikosti 21,5 hektaru.

Národní parky: Krkonošský, České Švýcarsko, Podyjí, Šumava

Příklady rezervací a památek:

Národní přírodní rezervace: Adršpašsko-teplické skály, Boubínský prales, Červené blato, Jezerka, Jizerskohorské bučiny, Kaňon Labe, Karlštejn, Králický Sněžník, Lednické rybníky, Praděd, Rejvíz, Stará řeka, Žofínský prales

Národní přírodní památky: Babiččino údolí, Barrandovské skály, Dunajovické kopce, Letiště Letňany, Polické stěny, Prameniště Blanice, Skalická Morávka, Terčino údolí, Váté písky u Bzence, Žehuňský rybník

Pro lepší představu, o jak lukrativní louky, pastviny a pozemky, které mají být nabízeny státu, často jde, se vraťme zpět k prodeji pozemků cyklokrosaři Kreuzigerovi na Zhůří. Těchto osm hektarů se na jednom z realitních portálů na začátku letošního roku prodávalo za 120 milionů korun. Tedy za patnáct set korun metr čtvereční. Přitom právě o tyto pozemky by i správa šumavského parku měla zájem, protože podle ní mají vysokou přírodní hodnotu.

Prodané pozemky byly ve většině případů ty nejlukrativnější plochy, jaké si lze v parcích koupit - a to jak pro výstavbu, tak i třeba k obhospodařování, na které pak zase mají zemědělci navázány dotace.

Ačkoliv je kupovali zejména majetní podnikatelé a byli opatrní, většina z nich až dosud netušila, že by mohli mít s nabytím pozemků problém. V katastrech nemovitostí totiž předkupní právo vyznačené nebylo. Právníci se přesto shodují, že teoreticky mohou být prodeje zpochybněné. A to ty, které lidé prodali a koupili během uplynulých tří let - ostatní už patrně budou promlčené.

Stát zatím oficiálně nechce říct, zda se do soudních sporů s majiteli pozemků, které mohl vykoupit, pustí. „Ani tato situace není vyloučena,“ říká opatrně ředitel největšího českého národního parku Pavel Hubený.

V katastru žádný háček není

Lidé často chybně spoléhají na pouhý výpis z katastru, kde žádný podobný háček, jako je předkupní právo, věcné břemeno či vedení sítí vyznačený není.

„Existuje spousta zákonných ochran a práv, která v katastru nemovitostí vyznačená nejsou a ani historicky nebyla všechna předkupní práva zapisována do katastru. Jestliže se ale jedná o pozemky v ochranných plochách, jako jsou národní parky, už vyznačená ochrana pozemku něco signalizuje a ten, kdo pozemek převádí či nabývá, by si měl zjistit, co to znamená a co s tím souvisí,“ varuje vedoucí metodiky jednoho z krajských katastrálních úřadů.

Co říká zákon

Předkupní právo státu a financování výkupu pozemků

Vlastníci nezastavěných pozemků ležících mimo sídelní útvary na území národních parků, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek a vlastníci pozemků souvisejících s jeskyněmi jsou povinni v případě jejich zamýšleného prodeje přednostně nabídnout tyto pozemky ke koupi orgánu ochrany přírody. Pokud orgán ochrany přírody neprojeví o tyto pozemky do 60 dnů od obdržení nabídky pozemku písemně závazný zájem, mohou vlastníci zamýšlený prodej uskutečnit.

Obrana majitelů pozemků, že v katastru je na možné problémy s vlastnictvím v budoucnu nic neupozorňovalo, by tak stát patrně u soudu snadno zpochybnil. „Dovolá-li se stát například soudní žalobou o neplatnost převodu, tak by takový prodej mohl být prohlášený za neplatný,“ potvrzuje současnou situaci právník Otakar Pazdziora.

Právníci však zároveň dávají naději i majitelům pozemků, kteří je vlastní déle jak deset let. „Zde lze uplatňovat právo vydržení,“ říká pražský advokát Josef Lžičař a dodává, že naopak u soudů by prohrávající mohli být původní majitelé pozemků, kteří povinnost nabídnout je státu jednoznačně měli. „Oni by byli ti, kdo porušili právní řád a odpovídali by za škody,“ vysvětluje Josef Lžičař s tím, že na vině je právní chaos v zákonech a předpisech.

Kauza se netýká jen šumavského parku, ale všech čtyř národních parků v Česku, 113 národních přírodních rezervací a 116 národních přírodních památek.

Na Šumavě se týká nejvíce pozemků proto, že národnímu parku už roky chybí jasný směr, s téměř každým novým ministrem se střídá jeho ředitel i jeho náměstci, mění se přístup k regionu, výstavbě i projektům.

„Problém je nekoncepčnost ochrany přírody v celé České republice a to, že se neumí vykládat zákony, vysvětlovat a aplikovat, ale ne ze strany lidí, ale úředníků placených státem, kteří mají ochranu přírody na starosti. Pokud o nějaké pozemky přednostně stojí, mají je vytipovat a vykoupit. Je to jednoduché,“ doplňuje předseda Svazu šumavských obcí Antonín Schubert.

Krkonošský park si pozemky pohlídal

Zatímco Šumava se teď diví, jak je možné, že klíčový zákon pro národní parky roky nebyl dodržován, v Krkonoších stát parcely, o které zdejší národní park stál, získal. Pozemky si vytipoval a snažil se je vykoupit.

„Dnes už máme pozemky, o které bychom stáli, konsolidovány, protože když jsme věděli, že jsou to pro nás atraktivní plochy a chtěli bychom je vlastnit, rovnou jsme se snažili s majiteli domluvit a i nyní dál vytipováváme pozemky a jednáme,“ říká ekonomický náměstek krkonošského parku Luděk Khol.

Vyřešit problém má novela zákona o ochraně přírody a krajiny, která je nyní ve Sněmovně. Podle ní by u všech pozemků musel být v katastru zápis předkupního práva pro český stát. „Z toho by vyplývala i povinnost při převodu pozemku na jiného vlastníka doložit na katastrální úřad naše vyjádření, že o pozemek nemáme zájem a je možné jej převést na jiného vlastníka,“ dodává ředitel Hubený.

Realitní makléři pak doplňují, že vedle zápisu předkupního práva je potřeba i stanovit jasné cenové podmínky, za které bude stát přednostně od majitelů pozemky vykupovat. Nyní se tak děje za ceny podle znaleckých posudků, které jsou ale v případě lukrativních pozemků v národních parcích často mnohonásobně nižší, než tržní ceny.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Bývalého šéfa Akademie věd Jiřího Drahoše přišla na setkání s dobrovolníky ve...
Drahoš v námořnickém tričku děkoval za 78 321 podpisů pro boj o Hrad

„Vítejte všichni na palubě,“ přivítal Jiří Drahoš dobrovolníky, kteří sbírali podpisy, aby se mohl zúčastnit volby prezidenta. Nasbírali jich zatím 78 321. Aby...  celý článek

Vězně ve výkonu trestu ve věznici Oráčov na Rakovnicku v těchto dnech...
Vězni dostanou přidáno. Pár stovek jim nepomůže, mají statisícové dluhy

Pracující vězni mají od dubna příštího roku dostat přidáno. Stát věří, že díky tomu ubude těch, které hned po propuštění semelou staré dluhy a vrátí se proto...  celý článek

Bouře na Českokrumlovsku lámala stromy
V noci se přes jih Čech přehnaly bouřky, bez proudu byly tisícovky lidí

Během noci postupovaly od jihu na severovýchod Česka silné bouřky. Několik stovek domácností v jižních Čechách zůstává bez elektřiny. Dodávku energie se do...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.