První elektrické světlo pro veřejnost se u nás rozsvítilo v plzeňském divadle víc než rok před tím, než na podzim 1882 spustil Edison v New Yorku první veřejnou elektrárnu na světě. Díky neúnavnému Křižíkovi se pak již pět let poté rozběhly první veřejné elektrárny v Písku a v Jindřichově Hradci, neboť, jak vynálezce napsal: "Tato dvě města kráčející v čele pokroku předběhla Prahu v elektrickém osvětlení." Vzápětí následovaly Karlín a Žižkov, které tehdy ovšem ležely za pražskými hradbami. Zdálo se, že elektřina pro naše hlavní město je na spadnutí. To už ale je kromě prestiže i slušný kšeft. Konkurenti intrikují, takže Křižíkova nabídka je dvakrát odmítnuta, navíc časem vyvstává i nový věcný problém: používat jako předtím proud stejnosměrný (což zamýšlel Křižík), nebo střídavý, který prosazoval třeba někdejší Edisonův spolupracovník Emil Kolben? První pražská veřejná (a také česká největší) elektrárna v Holešovicích nakonec začíná sloužit až 7. dubna 1900. Postavil ji sice Křižík, jejích 16 parních kotlů a pět tisícikoňových parních strojů však už - jako první v českých zemích - roztáčí generátory na proud střídavý.
8. dubna 1745 operuje marseillský lékař Jacques Daviel poprvé stařecký šedý zákal. Na rozdíl od většiny kolegů je totiž správně přesvědčen, že zákal vzniká přímo v oční čočce, a že ji tedy stačí odstranit a nahradit brýlemi. Prvním pacientem je provensálský poustevník. Dnes je tento chirurgický zákrok celkem běžný.
9. dubna 1830 se v anglickém Kingston-on-Thames narodil fotograf Eadweard Muybridge (zemřel 1904). Roku 1872 se mu na ranči v Kalifornii podařilo zachytit běh koně snímáním čtrnácti fotoaparáty rychle za sebou (se spouštěmi ovládanými na způsob cílové pásky protrhávané kopyty). Tím nejen vyřešil dávný spor turfmanů, jestli může kůň při běhu odtrhnout od země všechny čtyři nohy (může), ale především přímo ponoukl Edisona k vynálezu kinematografické kamery.
9. dubna 1850 umírá v Londýně William Prout (narozen 1785), lékař, který například objevil v žaludeční šťávě kyselinu chlorovodíkou a první rozdělil složky potravy na bílkoviny, tuky a cukry. Ještě víc se však proslavil jako chemik; již v době, kdy atomy uznávalo jen nemnoho výstředníků, ony "dále nedělitelné základní stavební kameny hmoty" (myšlenkově) rozdělil. Předpokládal totiž, že všechny prvky jsou složeny z atomů vodíku. Není divu, že když po zhruba století objevil Rutherford proton, nazval ho právě po Proutovi.
11. dubna 1970 startuje k Měsíci kosmická loď Apollo 13. Po šestapadesáti hodinách letu (ve vzdálenosti 320 250 km od Země) exploduje jedna z nádrží se stlačeným kyslíkem pro palivové články. Dochází k přerušení dodávky elektřiny, hlavní trysky jsou k ničemu, narušen je klimatizační systém velitelské sekce. Tříčlenná posádka se přesouvá do dvoumístného lunárního modulu a pomocí jeho trysek se dostrkává na návratovou dráhu. Let nakonec skončí happy endem a alespoň jedním rekordem: 15. dubna se právě tito handicapovaní kosmonauti ocitli zatím vůbec nejdál od Země - 400 171 kilometrů.
Přes Berlín, Varšavu, Oděsu, Teherán a Karáčí běží 12. dubna 1870 první přímý telegram z Londýna do Kalkaty. Potřebných jedenáct tisíc kilometrů kabelu vyrobil a položil jeden z průkopníků elektrotechniky Wernervon Siemens. Linka přežije i první světovou válku a doslouží až roku 1931.
8. dubna 1745 operuje marseillský lékař Jacques Daviel poprvé stařecký šedý zákal. Na rozdíl od většiny kolegů je totiž správně přesvědčen, že zákal vzniká přímo v oční čočce, a že ji tedy stačí odstranit a nahradit brýlemi. Prvním pacientem je provensálský poustevník. Dnes je tento chirurgický zákrok celkem běžný.
9. dubna 1830 se v anglickém Kingston-on-Thames narodil fotograf Eadweard Muybridge (zemřel 1904). Roku 1872 se mu na ranči v Kalifornii podařilo zachytit běh koně snímáním čtrnácti fotoaparáty rychle za sebou (se spouštěmi ovládanými na způsob cílové pásky protrhávané kopyty). Tím nejen vyřešil dávný spor turfmanů, jestli může kůň při běhu odtrhnout od země všechny čtyři nohy (může), ale především přímo ponoukl Edisona k vynálezu kinematografické kamery.
9. dubna 1850 umírá v Londýně William Prout (narozen 1785), lékař, který například objevil v žaludeční šťávě kyselinu chlorovodíkou a první rozdělil složky potravy na bílkoviny, tuky a cukry. Ještě víc se však proslavil jako chemik; již v době, kdy atomy uznávalo jen nemnoho výstředníků, ony "dále nedělitelné základní stavební kameny hmoty" (myšlenkově) rozdělil. Předpokládal totiž, že všechny prvky jsou složeny z atomů vodíku. Není divu, že když po zhruba století objevil Rutherford proton, nazval ho právě po Proutovi.
11. dubna 1970 startuje k Měsíci kosmická loď Apollo 13. Po šestapadesáti hodinách letu (ve vzdálenosti 320 250 km od Země) exploduje jedna z nádrží se stlačeným kyslíkem pro palivové články. Dochází k přerušení dodávky elektřiny, hlavní trysky jsou k ničemu, narušen je klimatizační systém velitelské sekce. Tříčlenná posádka se přesouvá do dvoumístného lunárního modulu a pomocí jeho trysek se dostrkává na návratovou dráhu. Let nakonec skončí happy endem a alespoň jedním rekordem: 15. dubna se právě tito handicapovaní kosmonauti ocitli zatím vůbec nejdál od Země - 400 171 kilometrů.
Přes Berlín, Varšavu, Oděsu, Teherán a Karáčí běží 12. dubna 1870 první přímý telegram z Londýna do Kalkaty. Potřebných jedenáct tisíc kilometrů kabelu vyrobil a položil jeden z průkopníků elektrotechniky Wernervon Siemens. Linka přežije i první světovou válku a doslouží až roku 1931.
