(ilustrační snímek) | foto: Reuters

Pegida používá hesla NSDAP a živí xenofobii, soudí němečtí politici

  • 297
Hnutí Pegida se radikalizovalo a nenávist vůči cizincům na jeho pondělní demonstraci překročila únosnou míru. Shodují se na tom němečtí vládní i opoziční politici. Zároveň oceňují, že do ulic vyšli i odpůrci Pegidy a ukázali, že v německé společnosti jsou zastoupeny i jiné názory.

„Nenávist vůči běžencům, nenávist vůči zodpovědným politikům, nenávist vůči jinak smýšlejícím dosáhla na internetu i na ulicích neúnosné míry. Někteří členové naší společnosti ztratili vzájemný respekt a slušnost. Tyto základní hodnoty sice znějí staromódně, ale jsou nezbytné, pokud má společnost držet pohromadě,“ uvedl konzervativní ministr vnitra Thomas de Maiziére v komentáři pro deník Bild.

Sociálnědemokratický vicekancléř Sigmar Gabriel v komentáři pro deník Süddeutsche Zeitung napsal, že se z Pegidy stalo krajně pravicové hnutí. „Pegida se stala zásobníkem xenofobie a prodlouženou a doslova brutalizovanou rukou stran AfD (Alternativa pro Německo) a NPD (Národnědemokratická strana Německa),“ napsal vicekancléř.

„Její představitelé dokonce zpochybňují základy demokracie, když používají hesla (nacistické strany) NSDAP z doby Výmarské republiky a označují naši zemi za ‚demokracii starých stran‘, parlament za ‚žvanírnu vlastizrádců‘ a média za ‚lživý tisk‘,“ uvedl Gabriel.

K odsouzení Pegidy se připojila i předsedkyně nejsilnější opoziční strany Levice Katja Kippingová. „Pegida podporuje společenské klima, ve kterém se daří hnědému teroru a hnědému násilí,“ poukázala na barvu spojovanou s nacismem.

Politici ale zároveň ocenili odpůrce Pegidy, kteří vyšli do drážďanských ulic v podobném počtu jako příznivci hnutí. „Je důležitý signál, že tolik lidí vyšlo na ulici ukázat, že podporují otevřenost vůči světu a demokracii,“ uvedl ministr spravedlnosti Heiko Maas. Podle něj se ukazuje, že představitelé Pegidy nezastupují jediný názor v německé společnosti.

V Drážďanech v pondělí večer demonstrovalo asi 20 000 stoupenců Pegidy a podobný počet odpůrců hnutí, došlo i k potyčkám mezi oběma skupinami (o pondělní demonstraci čtěte zde).

Hořící ubytovny

V Německu v pondělí večer vzplála další ubytovna pro cizince. Oheň zachvátil obytnou budovu v hesenském Gudensbergu, v níž bydleli převážně bulharští a polští dělníci s rodinami. Pět zraněných je ve vážném stavu. Proč začalo hořet, zatím není jasné. Policie nevyloučila ani žhářský útok.

Budova s vysokým podílem dřevěných částí se během požáru zřítila. Hasiči zatím neví, zda se uvnitř domu v okamžiku zřícení ještě někdo nacházel. Pobyt v něm mělo hlášeno 48 lidí a agentura DPA původně hovořila až o čtyřiceti zraněných. Policie nechala z preventivních důvodů vyklidit všechny sousední budovy. Oheň už se ale hasičům podařilo uhasit.

Další ubytovna pro běžence ve úterý nad ránem vyhořela také ve Švédsku. Požár vypukl v areálu nedaleko Munkedalu na jihozápadě země. Zařízení mělo kapacitu pro ubytování až dvacítky lidí. Policie uvedla, že nikdo neutrpěl žádné zranění a že případ vyšetřuje jako možný žhářský útok.

Jde o čtvrtou vyhořelou ubytovnu za týden. Policie dál vyšetřuje podezřelý požár v Onsale, kde o víkendu hořela stará školní budova přeměněná na dočasnou ubytovnu. O několik dní dříve vyhořela ještě další dvě střediska v jižním Švédsku.

Kvůli strachu z možného útoku žhářů oznámilo v pondělí severošvédské město Umeaa, že prozatím nesdělí místo, kde se chystá ubytovat 150 žadatelů o azyl. Policie zase uvedla, že zvýší dohled na azylová střediska.

Švédsko patří spolu s Německem k zemím, která přijímá nejvíce běženců. O azyl zde letos dosud požádalo přes 95 000 lidí.

V Durynsku uhořel uprchlík z Eritreje (6. října 2015):

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video