Podle Powella také nikdo nemusí mít obavy, že by Spojené státy „někomu hrozily nebo někoho obkličovaly“.
Dosud se v souvislosti s novými základnami ve střední a východní Evropě hovořilo zejména o Polsku, Bulharsku a Rumunsku. Powell v rozhovoru s rozhlasovou stanicí Echo Moskvy tvrdil, že nově vybudované základny budou menší než ty současné v Německu.
Mělo by jít zejména o letiště, jichž by se využívalo na cestě do krizových oblastí, a potom o menší výcvikové lokality. Plán na vybudování nových základen potvrdily Spojené státy v listopadu.
Samy se hned nabídly Polsko, Bulharsko a Rumunsko, ČR zůstala stranou. Nejčastěji zmiňované byly Powidz a Krzesiny nedaleko Poznaně jakožto letecké základny, další místa pak jako výcvikové prostory. Rumunský premiér Adrien Nastase zase nabídl černomořský přístav Constanci.
Bude to tam levnější, slibují si Američané
List Gazeta Wyborcza před dvěma týdny citoval ruského ministra obrany Sergeje Ivanova, podle něhož hodlá Moskva v takovém případě jakožto protiopatření rozmístit jaderné rakety u Kaliningradu.
Týž list rovněž napsal, že Washington se s Moskvou dohodl na tom, že žádná základna nebude postavena na východ od Visly. Spojené státy mají na přemístění svých základen na východ velký zájem.
Ten však nevyplývá z toho, že by se obávaly nebezpečí ze strany Ruska, nýbrž má prozaičtější příčiny - vojenské základny v Německu jsou příliš nákladné. Udržování mnohatisícových posádek drží nad vodou nejedno německé město, neboť společně s vojáky zde žijí celé rodiny.
Německo je z těchto důvodů proti rušení základen. Ve východní Evropě by vojáci sloužili pouze v půlročních cyklech, takže by nedocházelo ke stěhování rodin.
