Povstalci z FARC se dohodli s kolumbijskou vládou. Budou odklízet miny....

Povstalci z FARC se dohodli s kolumbijskou vládou. Budou odklízet miny. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Povstalci z FARC se dohodli s kolumbijskou vládou. Budou odklízet miny

  • 0
Kolumbijská vláda ohlásila v neděli velký průlom ve vyjednávání se stoupenci povstalecké skupiny FARC. Ti slíbili, že se připojí k programu odstraňování nášlapných min v oblastech, které jsou pod jejich nadvládou. Dohoda byla ohlášena na Kubě, kde vláda s FARC vyjednává více než dva roky.

Důležitost dohody ilustruje i fakt, že Kolumbie patří v počtech nezneškodněných nášlapných min k nejnebezpečnějším zemím na světě. Za patnáct let tam po výbuchu min zemřelo nebo bylo zraněno jedenáct tisíc lidí. Podle vládního vyjednavače Humberto de la Calle je dohoda se členy Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) „první, avšak významný krok k míru“.

Jeho slova potvrzuje i kolumbijský prezident Juan Manuel Santos. „Gratuluji našemu vyjednávacímu týmu a oceňuji také FARC, protože nás to přibližuje společnému cíli, totiž dosáhnout v Kolumbii míru,“ řekl Santos podle serveru BBC.

Stoupenci FARC při odminovávání podle dohody nebudou ozbrojeni. Na akci budou dohlížet odborníci z Norska.

Boj za myšlenku radikálního komunismu

Revoluční ozbrojené síly Kolumbie - Lidová armáda (FARC-EP, zkráceně FARC) jsou nejsilnější kolumbijskou gerilovou organizací a ovládají asi třetinu země, zejména na jihu a jihovýchodě. Organizaci založil v roce 1964 jako Jižní blok Manuel Marulanda, zvaný Tirofijo (Přesná rána), který ji vedl do své smrti v březnu 2008. V roce 1966 se přejmenovala na FARC.

FARC bojují za ideje radikálního komunismu. Tvrdí, že zastupují chudé zemědělce v boji proti vládě a proti vlivu USA v zemi. Tento boj stál život už přes 120 tisíc lidí. FARC mají nyní přes devět tisíc ozbrojených bojovníků a dalších devět tisíc mužů v záloze. Asi pětina bojovníků je mladších 18 let a mnozí z nich byli údajně naverbováni násilím.

Finance získávají FARC, kterou v roce 2002 zařadila po USA i Evropská unie na seznam teroristických organizací, z obchodu s drogami, z únosů a vydírání. Povstalci například vybírají podíl z výnosů z polí s kokou, pronajímají svá letiště a poskytují drogovým pašerákům za úplatu ozbrojenou ochranu.

Úspěšná jednání a naděje na mír

Nejslavnějším rukojmím FARC byla kolumbijská a francouzská občanka Ingrid Betancourtová, za jejíž propuštění se angažoval na jaře 2008 i francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Senátorka, unesená v únoru 2002, byla osvobozena 2. července 2008 při operaci Šach, během níž armáda díky infiltraci agentů z džungle odvezla patnáct rukojmí bez jediného výstřelu (více o jejím příběhu čtěte zde).

Na jaře 2011 FARC propustily po 12 letech v zajetí šest policistů a čtyři vojáky, zřejmě poslední rukojmí z řad armády a policie. Podle kolumbijského ministerstva obrany však zůstává v zajetí FARC 400 civilistů unesených v letech 2002 až 2011.

V posledních letech se daří kolumbijské vládě vést s vedením FARC konstruktivní dialog. Částečné dohody bylo dosaženo například v problematice obchodu s drogami, v rámci pozemkové reformy i zapojení vzbouřenců do politického dění (více o pozemkové reformě se dočtete zde).


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video