Toto stanovisko potvrdil i český premiér Vladimír Špidla. Schůzka nebyla připravena na diplomatické úrovni a nemohla tedy přinést balík hotových výsledků, řekl.
Summit však podle Špidly jasně demonstroval vůli překonat některá ztrnulá pravidla EU při poskytování pomoci. "A to je velmi cenné," řekl Špidla.
Na summitu vznikl návrh na vznik fondu
Jednu konkrétní sumu však kancléř nakonec přece jen sdělil: potvrdil, že na jednání padl návrh na zřízení nového fondu EU k odstraňování následků přírodních katastrof, do něhož by mělo být předběžně vloženo 500 miliónů eur.
Připomněl však zároveň, že tento návrh musí napřed schválit všechny členské státy EU a že fond se zřejmě podaří vytvořit až příští rok.
Rakousko si stěžuje, že EU pomůže nejdřív Česku
Zajímavější než samotný summit bylo vystoupení rakouského ministra sociálních věcí za nacionalistické Svobodné (FPÖ) Herberta Haupta před jeho zahájením.
Haupt je nespkojený s tím, že Evropská komise přislíbila Česku finanční pomoc, zatímco Rakousko, ačkoli do pokladny unie přispívá, zůstalo bez příslibu. Mluvčí EU označil stížnost za nedorozumění.
SLOVENSKO: Dunajem stoletá voda neprotekla
Bratislava se do pátečního rána probudila s dobrou zprávou: hladina Dunaje kulminuje na necelých deseti metrech, ani nedosáhla úrovně "stoleté vody" a slovenská metropole zřejmě vyvázne bez větší újmy. Momentálně jsou pro dopravu vyloučena dunajská nábřeží od Starého po Nový most, takže lze během dne počítat s dopravními komplikacemi.
Nejkritičtěji to vyhlíží v částečně zaplavených obcích Devín a Devínská Nová Ves, kde vojáci celou noci plnili pytle s pískem a hasiči odčerpávali vodu ze zatopených sklepů. Experti prý nepředpokládají, že veletok způsobí na Slovensku takové škody jako jinde, protože gabčíkovský systém je údajně dimenzovaný až na "tisíciletou vodu". - více
NĚMECKO: Labe v Drážďanech pokořilo rekord
V Německu je povodněmi postiženo na čtyři miliony lidí a více než 100 tisíc již muselo opustit své domovy. Velké obavy panují také v metropoli Saska-Anhaltska, kde byly rovněž zahájeny evakuace. Do soboty má město opustit nejméně 20 tisíc lidí. - více
Hladina Labe v saské metropoli Drážďanech dosáhla v pátek v časných ranních hodinách rekordní výše. Dosavadní historický rekord z 31. května 1845, který činil 8,77 metru, byl překonán. V pět hodin ráno bylo naměřeno 8,85 metru a hladina stále stoupá o čtyři až pět centimetrů za hodinu. O dvě hodiny později už vystoupily vody řeky do výše 8,92 metru. Nejvyšší stav je v saské metropoli přitom očekáván až v neděli.
Ve třech městských částech drážďanského nového města, které jsou nejvíce ohroženy zaplavením, probíhá evakuace obyvatelstva. Zatím se předpokládá, že vystěhování se bude týkat asi 30 tisíců lidí. Již v předchozích dnech bylo z Drážďan evakuováno asi 5000 osob. K opuštění svých domovů byli již v noci vyzváni obyvatelé čtvrtě Ubigau, později také čtvrtí Trachau a Mickten. Evakuace byly zahájeny také ve městě Radebeul, který leží nedaleko od Drážďan po proudu Labe.
Voda z běsnícího Labe zalila ráno světoznámý drážďanský zámek Zwinger s obrazovou galerií, Rezidenční zámek a Semperovu operu. V Drážďanech zůstává funkční už jen jediný most přes Labe, a to most na dálnici A4.
Úřady vyzývají obyvatelstvo, aby své hovory na mobilní telefonní síti omezilo na minimum. Síť se totiž zaplavením mnoha přenosových stanic téměř zhroutila a zbývající kapacita musí být zachována pro nouzová volání a záchrannou službu.
Krizový štáb na základě dostupných informací doufá, že hladina by se měla na nyní dosažených 9,5 metru v podstatě zastavit a od sobotního rána začít klesat.
Úplnou evakuaci veškerého obyvatelstva Bitterfeldu nařídil ve čtvrtek odpoledne saskoanhaltský ministr vnitra Klaus Jeziorsky poté, co se nedaleko města protrhla v délce 500 metrů hráz rozvodněné řeky Mulde. Později však byla evakuace pozastavena s tím, že postup vody k městu není tak rychlý a rozsáhlý, jak se původně očekávalo.
Povodňová situace u Bitterfeldu se však večer prudce přiostřila, když voda z nedalekého Goitzschského jezera pronikla do města. Zpráva je o to překvapivější, že dosud se město bálo přívalu z rozvodněné řeky Mulde, v jejíž blízkosti leží.
Právě od Mulde se voda postupně prolamovala hrázemi k městu, a technické týmy se snažily tlak tohoto proudu svést do starého dolu. Výbuch, který měl uvolnit vodě tuto cestu, byl připraven na podvečer. Jak oznámil krizový štáb, výbuch se podařil, což by mělo zeslabit přítok záplavové vody do Goitzschského jezera. Odborníci
nyní zkoumají, jak snížit současný stav vody v jezeře, které přetéká do města.
Voda zatím vnikla až 200 metrů daleko do jedné z již evakuovaných částí Bitterfeldu a dosahuje tam výšky asi jednoho metru. Situace ale zůstává pod kontrolou, protože nejde o záplavovou vlnu, ale postupný přítok.
Na záplavy se chystá i Braniborsko.
RAKOUSKO: Lidé už odstraňují ničivé následky
Rakousko se z povodní už vzpamatovává a začalo se soustředit na odstraňování škod. Tisíce příslušníků hasičských sborů, armády a humanitárních organizací usilují s maximálním nasazením o co nejrychlejší obnovení normálního života v zasažených oblastech. Nejvíce postižené spolkové zemi - Dolním Rakousům - pomáhají při odstraňování škod i ostatní části země.
Do údolí Kampu se už mohli začít vracet někteří z evakuovaných obyvatel. Jako prvořadý cíl si záchranáři vytkli obnovení dodávek elektřiny a pitné vody do postižených oblastí. I v Rakousku má občas policie problémy s davy zvědavců. Pro oblast hráze u Ardaggeru vyhlásila například z těchto důvodů zákaz vstupu všech nepovolaných osob.
Vídeň dokonce už hlásí částečné obnovení provozu v přístavu. Ve srovnání s nejvyšším stavem, kterého bylo dosaženo ve čtvrtek odpoledne, kdy Dunajem protékalo 10 900 kubických metrů vody za vteřinu, klesl dnes průtok už "jen" na 9000 krychlových metrů, přičemž 2160 kubíků pomáhá odvádět umělé rameno takzvaného Nového Dunaje. Normální průtok vody v tomto období ovšem činí pouze 2000 krychlových metrů.
Rakouský ministr sociálních věcí za nacionalistické Svobodné (FPÖ) Herbert Haupt dal najevo "rozladění" nad tím, že Evropská komise přislíbila Česku operativní pomoc 48 miliónů eur na odstranění následků povodní, zatímco členským zemím Rakousku a Německu, jinak netto plátcům do rozpočtu unie, nepřislíbila nic.
Podle mluvčího EK jde však o nedorozumění, protože o konkrétní pomoci těmto dvěma členským zemím se již jedná a na nedělním "summitu" šéfů vlád zaplavených zemí v Berlíně bude rozdělována miliarda eur z fondů EU.
