Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Povodně zase přijdou. Jen se neví kdy a jakého typu

  11:23aktualizováno  11:23
Před pěti lety postihla Čechy rozsáhlá povodeň. Zeptáte-li se odborníka, kdy přijde další, odpoví otázkou: Jaká? Klimatologové a hydrologové je totiž dělí na letní z velkých dešťů, jako byly ty v roce 2002, a zimní z prudkého tání sněhu. Právě těch by mohlo přibývat.
Změnou klimatu dochází k rychlejšímu nástupu jara, prudšímu tání sněhu a k větší hrozbě povodní

Změnou klimatu dochází k rychlejšímu nástupu jara, prudšímu tání sněhu a k větší hrozbě povodní | foto: MF DNES

S tím, jak se otepluje, může podle některých klimatologů přibývat přívalových dešťů a tím i povodní letního typu. Jan Pretel, vedoucí prognostického oddělení Českého hydrometeorologického ústavu však upozorňuje na fakt, že se změnou klimatu dochází k rychlejšímu nástupu jara, prudšímu tání sněhu a tím i k větší hrozbě zimních povodní.

Přišly povodně znenadání?
Zajímavé je, že i v historických záznamech se dá vysledovat, že v některých obdobích převažovaly v Česku povodně zimního typu, jindy zase povodně letní.

Například na Vltavě bylo nejvíce zimních povodní v 19. století, zatímco letní záplavy hrozily nejčastěji ve 2. polovině 16. století. Alespoň v historických dobách, odkdy máme záznamy.

Podle předního českého geologa a klimatologa Václava Cílka, upozorňovali čeští hydrologové již dlouho před záplavami v roce 1997, že je velmi pravděpodobné, že české území zasáhne velká voda. Podle něho byli první, kdo si vůbec zvýšené nebezpečí povodní v Evropě uvědomil, celkem logicky Holanďané.

Ti již od roku 1994 varovali, že v západní Evropě dochází k dlouhodobým změnám hydrologických režimů, a tedy i k většímu riziku vzniku záplav. V devadesátých letech pak bylo několik povodní na Rýnu, z toho dvě stoleté. Přesto v Česku do července 1997 věnoval varováním pozornost jen málokdo. "Klidné" dvacáté století vzpomínky na dřívější záplavy vytěsnilo do historie, kamsi do blízkosti napoleonských válek. 

Povodně z roku 1997 a 2002 nebyly v poslední době jediné. Záplavy prožili přesně před rokem i lidé v Krkonoších a ve východních Čechách, kde se začátkem srpna rozvodnilo Labe a řeka Jizera.

Moudrost předků
Záplavy neodmyslitelně ke střední Evropě patří - ať si o tom myslíme, co chceme. Formovaly dnešní krajinu. Však se také našemu území podobné katastrofy v minulosti nevyhýbaly a je jasné, že se ani vyhýbat nebudou.

První doložená zpráva o povodni na Labi (a tedy pravděpodobně i na Vltavě) je stará více než tisíc let. A kromě povodní se zmiňuje také o zničující vichřici.
Konkrétně o roce 987 hovoří Letopisy z Hindelsheimu: "Toho roku Sasové vtrhli do země Slovanů a naposledy jsou tamní Slované uvedeni pod královu správu a obnoveny hrady při řece Labi. Tehdy také se vody velmi rozvodnily a i velký vítr zbořil mnohá stavení."

Naši předkové proto s velkou vodou počítali a uměli žít. Ještě stavitelé železničních tratí na konci 19. století projektovali náspy nad hladinu vody při případných záplavách. I to je důvod, proč během povodní většina vlaků normálně jezdila, zatímco auta na "modernější" silnice zaplavené vodou vyjet nemohla. O metru je v této souvislosti zbytečné mluvit.  

Dalším důkazem sepětí dřívějších lidí a vody je příběh, který vyprávěl autorovi tohoto článku jeden známý. Žije se ženou v domě starém několik set let na konci Šáreckého údolí v Praze, zdánlivě daleko od Vltavy. Údajně jim celou dobu vrtalo hlavou, proč je spodek domu postavený z černého tufového kamene, který se špatně opracovává, a až první patro je z opuky a cihel. V roce 2002 na to přišli.

Spodkem domu se prohnala voda, odtekla a černý kámen během několika týdnů dokonale vyschl. Opukové první patro vysušovali pomocí moderní techniky až do začátku zimy. Nejhůře dopadl cihlový komín, změnil se v hromadu bláta. Stavitelé tedy dobře věděli, co dělají, byť s tak velkou záplavou nepočítali ani oni. 

Záplavy budou, ale kdy?
A jaká je tedy odpověď na původní otázku, zda se mohou povodně opakovat? Dánský hydrolog Jacob Host-Madsen, který je expertem Evropské unie na povodně, před časem pro Lidové noviny řekl, že velká povodeň, podobná té v roce 2002, určitě přiteče po Vltavě znovu.

Podle něho to bude znenadání a lze těžko odhadnout kdy. Budeme-li mít štěstí, tak možná až za několik století. Záplavy, které před deseti a pěti lety postihly Českou republiku, tedy nejsou nic výjimečného. Výjimečné spíše bylo dvacáté století tím, že k žádným takovým událostem téměř nedocházelo.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Stavitel Antonín Zavada v ruinách shořelého dřevěného kostela Božího těla v...
Pojišťovna za zničený kostel vyplatí 20 milionů a pomůže s dalšími náklady

Pojišťovna v případě vypáleného kostela v Třinci-Gutech uhradí zřejmě 20 milionů za zničenou stavbu, i náklady spojené s odstraněním trosek, úklidem požářiště...  celý článek

Olomouckým krajem se prohnaly v noci na pátek bouřky (11. srpna 2017).
Na Moravě až 34 °C, přes západní Čechy se večer přeženou silné bouřky

Jižní a část střední Moravy budou odpoledne dusit tropické teploty, podle meteorologů mohou vystoupit až k 34 °C. Přes Karlovarský a Plzeňský kraj se v pátek...  celý článek

Nová kniha vydaná olomouckou filozofickou fakultou má ukázat mylnost stereotypů...
Kniha o slovenských Romech má bourat stereotypy i formou, čte se odzadu

Neobvyklou knihu vydala olomoucká filozofická fakulta. Shrnuje výsledky studie vědců zkoumající romské obyvatele čtyř slovenských vesnic a na příkladech...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.