Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Povodně nešly předpovědět, v budoucnu bychom to mohli dokázat

  20:42aktualizováno  20:42
Bleskové povodně, které zasáhly v posledních dnech Moravskoslezský kraj, se podle odborníků nedaly předpovědět. "Současné povodně v našem kraji se nedaly rozumně předpovědět. Velká voda totiž nepřitekla odněkud korytem řek, ale spadla v krátkém čase ve velkém množství z nebe na jedno území," Ivo Vondrák z Vysoké školy báňské v Ostravě.

Ivo Vondrák, děkan Fakulty elektroniky a informatiky ostravské Vysoké školy báňské. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Spolu s týmem pedagogů a studentů Fakulty elektrotechniky a informatiky, jíž je děkanem, pracuje na projektu Floreon, v němž se snaží o předpovědi a sledování krizových situací včetně povodní v regionu.

"Když už voda spadla do řek, tak už zjistíme a vypočítáme, jak to bude vypadat s průtoky ve vodních tocích. Ale předem se nedalo říct, kde přesně a v jakém množství srážky spadnou. Museli bychom se dozvědět od Českého hydrometeorologického ústavu, že v dané lokalitě spadne tolik a tolik litrů vody, abychom mohli vypočítat důsledky, to oni ale nejsou schopni říct, ani nikdo jiný. V budoucnosti bychom však takovouto povodeň mohli dokázat předpovědět," upřesnil Vondrák.

Jak funguje systém Floreon?
Floreon je zatím výzkumný projekt - to znamená, že my tento systém nyní teprve ověřujeme a testujeme. Snažíme se o predikce a sledování krizových situací včetně povodní. Floreon ale sleduje i stav dopravy či znečištění ovzduší. Ohledně předpovědi povodní funguje Floreon v těsné spolupráci s ČHMÚ a s Povodím Odry, od nichž dostáváme data a podle těchto modelů pak počítáme srážky a průtoky, tedy ty bilance na vodních tocích.

Máme už i místa, kde jsme schopni určit a modelovat rozlivy toků - jsme schopni rozlití upřesnit až na číslo popisné. Předpokládáme, že pokud všechno půjde dobře, tak bychom v roce 2011 dali bezpečnostnímu integrovanému systému k dispozici systém Floreon tak, aby s ním mohl pracovat. Musí se ale doladit i legislativní věci.

Říkáte, že v budoucnu by se lidé mohli dozvědět dopředu o tom, že jim hrozí nebezpečí povodní způsobených přívalovými srážkami?
Jsme si vědomi toho, že jen počítání a modelování u předpovědí povodní i dalších krizových situací nestačí. Je tu i další náhled na jejich předpovídání. Data z ČHMÚ, měřicích stanic a dalších předpovědí pečlivě zaznamenáváme a ukládáme do databází. Kdyby se pak třeba v následujících dvou třech letech něco podobného objevilo znovu, tak systém by mohl, na základě porovnání nastalé situace s historickou, už dát včasné varování. Takže by se nešlo jen cestou matematických modelů, ale také cestou jakéhosi znalostního modelování a popisu té situace.

Jak vznikl Floreon?

Na konci roku 2005 chtěl tehdejší hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský podpořit výzkum v kraji, oslovil proto univerzitu. Ta přišla s koncepcí projektu Floreon na předpovídání povodní, protože ty kraj sužují odedávna. V říjnu 2006 získal projekt první finance, od té doby se sbírají data a zpracovávají se. Projekt se od předpovídání povodní rozšířil i na další oblasti.

Veškeré informace jsou k dispozici na internetových stránkách www.floreon.cz.

Přírodě se nedá poručit, ale dá se sledovat a simulovat, co se může stát. Tak se samozřejmě vytvoří obrovské znalostní zázemí. Tak, jak si člověk na prožitých situacích buduje ve svém životě zkušenost, tak si bude počítač "budovat" během let svou vlastní zkušenost tím, že bude vše sledovat a zaznamenávat a vyhodnocovat.

Takže jestli teď na začátku výzkumu (pracujeme na něm od roku 2006) bezmocně sledujeme, co se děje, tak věříme tomu, že třeba za deset dvacet let budeme schopni na tyto problémy reagovat s mnohem větším výhledem dopředu a využijeme i takových situací, že mobilní operátor bude schopen lidem předat informaci, že musí okamžitě nebezpečné místo opustit.

Nové technologie budou hrát čím dál tím větší roli. Před pár lety ještě panovaly názory, že to je strašně složitý problém, který se nedá řešit - to jsme ale říkali před padesáti lety o mobilních telefonech či GPS taky. Dneska máme mobily každý u sebe, každodenně je využíváme. V současnosti jsme také v kontaktu s jedním superpočítačovým pracovištěm na Tchajwanu, kde mají obdobné problémy s přívalovými srážkami, používají zde ještě i jiné postupy, jak předpovědět povodeň. Zpracovávají třeba družicové snímky - to bychom v budoucnu chtěli taky. Je to je ale otázka financí, protože dostat se k družicovým snímkům není jednoduché, ani levné.

Jaká data má Floreon už ve své databázi ohledně povodní v kraji, i ty z roku 1997?
Z roku 1997 nějaká data máme, ale ne úplná. Systém jako takový totiž běží zatím tři roky, takže veškerá kompletní data máme za poslední tři roky. S těmi zatím počítač může pracovat a vyhodnocovat je, a také jsou dohledatelná pro případ další práce. Nejde jen o předvídání povodní, ale také o vyhodnocování například zásahů hasičů. Ty jsou také zaznamenávány. Podle nich se dá zjistit, jakých chyb je nutné se vyvarovat. Nebo naopak objevíme, že tento hasičský zásah byl úspěšný - vyhodnotíme proč, jak probíhal, srovnáváme s jinými zásahy.

Systém mapuje všechny řeky v kraji?
V současnosti Povodí Odry a řeku Stonávku, na které jsou už vypracovány i rozlivy. Jinak bilance a srážkový odtok se dělá v celém kraji na hlavních tocích. Informace se sbírají kontinuálně, modely se co hodinu přepočítávají. Systém běží v automatickém režimu, na internetu je k dispozici komukoliv. Upozorňuji, že se nyní stále jedná o výzkumný projekt.

Souvisí projekt se superpočítačem, který má být vybudován v Ostravě?
Určitě. Superpočítač má obrovskou výhodu v tom, že může najednou spočítat i sto variant simulací: co se stane, když tolik a tolik srážek spadne v určité oblasti. Na to ale potřebujeme hrubou sílu, tím myslím výkon toho superpočítače. My to v daný okamžik nejsme schopni udělat - počítá se jedna varianta, která se dává k dispozici.

Kromě povodní Floreon pomůže i v jiných oblastech?
Ano, dneska máme možnost si i odsimulovat zdroj znečištění ovzduší při dané povětrnostní situaci, kam až dosáhne. Jsme schopni nasimulovat třeba i výbuchy nějakých nebezpečných látek. Co se například stane, když dojde k explozi nějaké propanbutanové stanice, jaké důsledky mohou nastat a další věci. Velmi pečlivě také sledujeme dopravu, budeme moci ukázat lidem, kde se podle statistiky tvoří kolony (třeba kvůli záplavám na silnici), ukážeme jim i volné místo k parkování ve městě. Chystáme i projekt, který se bude týkat řízení dopravy v Ostravě kvůli znečištěnému ovzduší.

Jaké je finanční zázemí projektu Floreon?
Teď se bavíme o vývoji - tato část vývoje je drahá. Na projektu dnes pracuje pětatřicet lidí, ne každodenně, mají i další povinnosti - výuka, studium. Od Moravskoslezského kraje jsme na projekt dostali dvacet milionů korun, ze kterých se za tři roky vybudovalo to, co dnes existuje a funguje. Na dalším financování by se měl podílet stát a finanční dotace z evropských strukturálních fondů. Pokud získáme projekt, obdržíme na výzkum 360 milionů korun.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Policie v Barceloně zastřelila muže, měl falešný sebevražedný pás
Katalánská policie zastřelila Maročana, který vraždil v Barceloně

Policie zastřelila Younese Abouyaaqouba, který podle vyšetřovatelů ve čtvrtek v Barceloně autem zabil třináct lidí a dalšího při útěku. Na Twitteru to...  celý článek

V Jižní Korei začalo pravidelné korejsko-americké vojenské cvičení. Na snímku...
Armády Jižní Koreje a USA zahájily společné cvičení. Provokace, zní z KLDR

V Jižní Koreji začalo plánované jedenáctidenní vojenské cvičení, kterého se kromě padesáti tisíc jihokorejských zúčastní také 17,5 tisíce amerických vojáků....  celý článek

Úplné zatmění Slunce na snímku z Guernsey ve státě Wyoming. (21. srpna 2017)
Nad Spojenými státy bylo po 99 letech vidět úplné zatmění Slunce

Lidé ve Spojených státech mohli v pondělí po 99 letech pozorovat úplné zatmění Slunce napříč celou zemí. V 17:46 středoevropského času začalo nad Pacifikem, od...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.