Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Český pilot létá, i když ptáci chodí pěšky, říká „povodňový generál“

  6:24aktualizováno  6:24
Ve srovnání se záplavami, které zasáhly hlavně Moravu před 16 lety, měly ty letošní v Čechách jeden podstatný rozdíl. Tehdy neexistovaly zákony o krizovém řízení, vzpomíná armádní generál Petr Voznica, který v roce 1997 řídil záchranné operace na Moravě. "Voda tekla i do kopce," říká muž, kterému z té doby zůstala přezdívka "povodňový generál".

Následky záplav v roce 1997 byly katastrofální. | foto: Archiv MF DNES

Bylo to tehdy krušných jedenáct dní. Do té doby Česká republika nic takového nezažila. Od 5. do 16. července 1997 se Moravou, Slezskem a východními Čechami prohnala ničivá povodeň, při které přišlo o život 49 lidí. Ve srovnání s letošní povodní v Čechách se ukazuje, jak se kvůli velká vodě mění celý systém.

Lze srovnávat povodně z roku 1997 na Moravě s těmi letošními v Čechách?
Povodně na Moravě (a ve východních Čechách) v roce 1997 byly svým rozsahem a intenzitou srážek do té doby zřejmě největší a nejničivější přírodní pohromou. Přišly nečekaně na povodích Odry, Moravy, Dyje a dalších řek a zasáhly téměř jednu třetinu území České republiky.

Petr Voznica

Generálmajor Petr Voznica

Generálmajor v záloze a diplomat. Do povědomí veřejnosti vstoupil především brilantním řízením záchranných operací během katastrofálních povodní na Moravě v létě roku 1997, za což obdržel medaili Za zásluhy I. stupně. V roce 2001 vstoupil do diplomatických služeb. Do roku 2005 byl českým velvyslancem v Litvě. V letech 2005 až 2009 působil jako velvyslanec v Iráku a nyní je velvyslancem ve Slovinsku. Je odborníkem na krizové řízení, podílel se také na přípravě Bílé knihy o obraně - strategického dokumentu pro směřování české armády na nejbližší roky.

Podstatným rozdílem oproti povodním v roce 2013 (a předtím i v roce 2002) v Čechách byla neexistence zákonů krizového řízení a Integrovaného záchranného systému (IZS). Kompetence krizového řízení byly různě definovány pro Armádu České republiky, Civilní obranu, Hasičský záchranný sbor, orgány státní správy a samosprávy. Významná úloha připadala tehdy přednostům okresních úřadů a primátorům statutárních měst, kteří mohli vyžadovat nasazení útvarů Armády ČR.

Operačním úkolem 2. armádního sboru bylo mimo jiné zasahovat při živelních pohromách a průmyslových haváriích na teritoriu Moravy a části Čech; takové nasazení armádních složek jsme nazývali "použití armády při nevojenských ohroženích". Prezident Václav Havel v roce 1997 na základě doporučení Krizového štábu a ministra obrany Miloslava Výborného rozhodl pověřit koordinací všech složek tvořícího se IZS a řízením záchranných operací velitele 2. armádního sboru.

Pamatuji si, jak třeba posádky armádních vrtulníků tehdy létaly prakticky neustále a zachraňovaly lidi ze střech zatopených domů.
Nasazení vzdušných sil, především vrtulníkového letectva, bylo koordinováno zástupcem velitele generálmajorem Jiřím Kubalou. Profesionál, který nepotřeboval mnoho pokynů a samostatně navrhoval použití bitevních vrtulníků k rekognoskaci zaplavených oblastí a monitorování postupu vody na jednotlivých řekách a k vysílání dopravních vrtulníků W3A Sokol k evakuaci osob.

Museli jsme se vyrovnat s nedokonalým nebo zcela chybějícím vybavením, doplňovali jsme např. navijáky a lana pro spouštění záchranářů a "vytahování" lidí ze zaplavených oblastí. Ano, i ze střech domů, doslova na poslední chvíli. Piloti vrtulníků létali v nesmírně složitých povětrnostních podmínkách; od povodní 1997 používám přirovnání, že "český pilot létá i tehdy, kdy ptáci chodí pěšky".

Povodně v Otrokovicích v roce 1997. Letecký snímek zaplaveného města.

Povodně v Otrokovicích v roce 1997. Letecký snímek zaplaveného města.

Na rozdíl od povodní v roce 1997 nyní vojáci pomáhají hlavně až poté, co voda opadne. Podílejí se na odstraňování škod.
Nejsem v ČR a sleduji nasazení složek IZS, Armády ČR a stovek dobrovolníků z médií. Přesto si dovolím nesouhlasit s tím, že by vojáci pomáhali až při odstraňování škod. Příslušníci Armády ČR byli podle mých informací nasazeni při výstavbě protipovodňových stěn, pomáhali s evakuací osob, nyní samozřejmě pomáhají při úklidu a odstraňování škod.

V roce 1997 zákony neumožňovaly použití Armády ČR pro odstraňování následků povodní; jedinou složkou rezortu obrany pro tyto práce byly útvary Civilní obrany. Ale právě odstraňování následků povodní bylo velmi složité a trvalo poměrně dlouho. Vyžadovalo i nasazení těžké armádní techniky. Myslím, že zkušenosti z roku 1997 se promítly do znění zákonů krizového řízení a armádní útvary mohou být použity i po odvolání stavu krize a ohrožení při povodních.

Je to důkaz, že Česko v ochraně proti velké vodě udělalo krok kupředu? Přeci jen, stát tehdy asi neměl tolik zkušeností s katastrofou takových rozměrů.
Nepřísluší mi hodnotit, zda bylo uděláno hodně či málo. Důležité je, že byly zúročeny (byť ne úplně všechny a zcela) poznatky a zkušenosti z povodní 1997. Velmi rychle byly přijaty nové zákony, byl vytvořen a vycvičen funkční IZS, přesněji byly vymezeny kompetence jednotlivých složek IZS a dalších sil, které do řešení přírodních pohrom a obecněji nevojenských ohrožení vstupují. Hlavní úloha se ze složek Armády ČR přesunuly na Hasičský záchranný sbor.

Krizové štáby na celostátní, krajské a místní úrovni prokázaly, že jsou schopny na situaci včas reagovat a koordinovat nasazení složek IZS. Zlepšila se koordinace s dalšími složkami; uvedl bych Meteorologickou službu, správy jednotlivých povodí, nevládní organizace a další.

Povodně u Veselí nad Moravou v červenci 1997
Povodně v Otrokovicích v roce 1997. Letecký snímek zaplaveného města.
Povodně v Otrokovicích v roce 1997. Laguna mezi činžovními domy.

Tehdy jste si vysloužil přezdívku "povodňový generál", lidé byli vděční za pomoc armády.
Inu, to už mi asi nikdo "neodpáře", ale já skutečně za povodně nemohl. Vojáci a občanští zaměstnanci Armády ČR a Civilní obrany pracovali ve dne i v noci, na odpočinek v prvních dnech nebyl čas. Uniforma je vidět a vojáci umí přiložit ruku k dílu.

Méně vidět byli právě občanští pracovníci ve skladech humanitární pomoci, při distribuci potravin, ošacení, nářadí pro úklid a odstraňování následků povodní.
Rád bych i po tolika letech rád ocenil a poděkoval všem příslušníkům štábu, útvarů a jednotek 2. armádního sboru za jejich osobní nasazení a vynikající práci.

Ocenění ale patří všem, kteří při povodních zasahovali; profesionálním a dobrovolným hasičům, potápěčům, lékařům a sestrám, dobrovolníků z nevládních organizací a sdružení, policistů, zajišťujícím pořádek a ochranu majetku při evakuaci…

Vojáci zkrátka byli vidět. Odrazilo se to pak i na popularitě armády jako takové?
Bezesporu. Nebudu se vracet k průzkumům veřejného mínění, kde se profese vojáka dostávala na vyšší příčky a kdy se podpora Armádě ČR pohybovala kolem 70 % a více. Města a obce při postupující reorganizaci Armády ČR spojené s odchodem z některých posádek doslova "lobovala" za to, aby vojáci v jejich městě a jejich obci zůstali.

Povodně v Otrokovicích v roce 1997. Na snímku člun plující po třídě Spojenců.

Povodně v Otrokovicích v roce 1997. Na snímku člun plující po třídě Spojenců.

Čím to, že jindy veřejnost nemůže vojákům "přijít na jméno"?
Přiznám se, že takový pocit nemám. Byť jsem již delší dobu v zahraničí, mohu říci z osobní zkušenosti například při oceňování vojáků po jejich návratu ze zahraničních operací a misí, že Armáda ČR je vnímána pozitivně.

Vzpomenete si na nejsilnější okamžik?
Takových okamžiků by asi bylo více. Obrovské neštěstí lidí, kteří přišli o své nejbližší, o majetek… Troubky jako symbol povodní na Moravě 1997, kdy "voda tekla do kopce" a domy se sypaly jako domečky z karet, na to se prostě zapomenout nedá.

Na druhé straně mimořádná solidarita lidí, ochota pomáhat, nasazení profesionálů a dobrovolníků… Tady se ukázal skutečný charakter našich lidí.

Autoři: natoaktual.cz,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.