Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bosna se bojí tisíců nevybuchlých min, které vyplavily povodně

  11:32aktualizováno  15:15
Hladina rozvodněných řek na Balkáně začala opadat, podle místních úřadů ale nebezpečí trvá. V Bosně představují největší hrozbu epidemie z tlejících mršin, sesuvy půdy a uvolněné nevybuchlé miny. Česká republika na Balkán vyslala záchranáře i balíčky první pomoci.

Záplavy patří v Srbsku a Bosně mezi nejhorší za více než 120 let (18. května) | foto: AP

V hornaté Bosně už déšť způsobil přes dva tisíce sesuvů půdy, které odřízly cesty, domy i celé vesnice. Sesuvy ohrožují například město Mali Zvornik, které leží na řece Drině. "Hora se začala prakticky sesouvat do Driny," řekl podle agentury Reuters šéf policejního krizového štábu Predrag Marić. "Hrozí, že vytvoří přirozenou hráz, která by Drinu odklonila na Mali Zvornik, a ta by ho pak zaplavila."

Jak pomoci

České charitativní organizace vyhlásily veřejné sbírky, jejichž prostřednictvím je možné přispět postiženým oblastem na Balkáně.

ADRA ČR
Účet: 34983498/0300
Variabilní symbol: 510
Je možné přispět online.

Český červený kříž
Účet: 222885/5500
Variabilní symbol: s. 888
Dárcovská SMS: DMS CCK na telefonní číslo 87 777*

Člověk v tísni
Účet: 51945194/0300
Je možné přispět i kartou.

Charita ČR
Účet: 55660022/0800
Variabilní symbol: 109 (Srbsko), 102 (Bosna a Hercegovina)
Dárcovská SMS: DMS CHARITASVET na číslo 87 777*

* Cena DMS je 30 Kč. Organizace obdrží 28,50 Kč.

Pohroma podle BBC postihla zvláště severovýchodní část Bosny a Hercegoviny. V nejhůře zasažených oblastech podle úřadů žije zhruba milion lidí, tedy více než čtvrtina obyvatel země.

Počet obětí zatím není známý, odhady se liší. V Bosně zahynulo nejméně třicet lidí, v Srbsku devatenáct. Jednu oběť hlásí i Chorvatsko.

Strach nyní budí zejména miny z občanské války v letech 1992-1995, které dosud ležely na pečlivě označených minových polích. Živly ale značení poničily a v mnoha případech uvolnily i samotné miny. V Bosně přitom zůstává přes 120 tisíc náloží na 9 400 minových polích.

Úřady se bojí epidemií

O víkendu sice deště ustaly, hladiny řek v Bosně ale podle serveru BalkanInsight dále stoupaly a voda tak zaplavovala další oblasti. Před povodní tak ze svých domovů muselo utéct půl milionu lidí, uvedla agentura Reuters s odvoláním na místní úřady. V Srbsku bylo evakuováno nejméně 25 tisíc lidí.

Na záchranných operacích se podílejí i vrtulníky EU, USA a Ruska. Česká republika vyslala záchranáře a čerpadla. Podle srbského premiéra Aleksandara Vučiće teď země ze všeho nejvíce potřebuje dodávky jídla, oblečení a balené vody.

Bosenské úřady v pondělí vydaly varování před možnými epidemiemi. Rostoucí teploty a tlející mršiny zvířat totiž mohou přispět k šíření žloutenky a tyfu. Klíčové je proto zajištění dodávek nezávadné vody.S nouzovou úpravou vody pomůže obyvatelům Bosny i Česká republika, která prozatím zemi poskytla více než 1 100 balíčků první pomoci a nouzového přežití. Jejich součástí jsou lékárničky, prostředky na úpravu vody a také potraviny. Kromě toho přímo v Srbsku působí čeští hasiči a v Bělehradě český expert na řešení mimořádných situací.

Největší srbskou elektrárnu chrání val

Vojákům, záchranářům a dobrovolníkům se v Srbsku zřejmě podařilo uchránit největší elektrárnu v zemi, kterou ohrožovala rozvodněná Sáva. 

Fotogalerie

Zařízení v Obrenovaci u Bělehradu, které pokrývá polovinu srbské spotřeby elektrické energie, nyní chrání několikakilometrový val. Na jeho výstavbu podle Reuters padlo 60 tisíc pytlů s pískem.

"Elektrárna je nyní v bezpečí. Udělali jsme, co jsme mohli. Nyní je to v rukou Božích," řekla Djina Trišovičová ze státní elektrárenské společnosti EPS. Část komplexu je preventivně odstavená, pokud by voda zábrany překonala, musela by být uzavřena celá elektrárna.

Uchránit se podařilo také další velkou uhelnou elektrárnu ve městě Kostolac na východě Srbska, kde vodu z rozvodněné řeky Mlava odvádí do Dunaje nově zbudovaný kanál.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.