Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Povodí: Památkáři bránili ochraně Prahy

  11:51aktualizováno  11:51
Pracovníci Povodí Vltavy, kteří navrhli jak chránit Prahu před velkou vodu, viní památkáře z toho, že zdržovali výstavbu bariér na Malé Straně. Zátarasy na levém břehu měly přijít na řadu po první etapě výstavby na Starém Městě na břehu protějším. Tam bylo mobilní hrazení dokončeno v roce 2000. Radnice Prahy 1 navrhovala dvě řešení ochrany Malé Strany, k nimž měli památkáři výhrady. Památkáři se ale ostře ohrazují proti tomu, že zavinili poškození Kampy v historickém centru města záplavou.

Odbor památkové péče schválil výstavbu zábran na Malé Straně v lednu 2001, říká zástupce ředitelky odboru památkové péče Jiří Musálek. "Povodí Vltavy i město mohly již tehdy začít stavět, zřejmě to však nebyla priorita," podotkl Musálek.

"Jediné sporné místo bylo vyústění Čertovky do Vltavy,! dodal Musálek. To by však podle něj bylo možné v případě povodně zasypat pytli s pískem.

Památkáři: Řešení bránil starosta
Architektonické řešení místa komplikovala podle ředitele Státního ústavu památkové péče Josefa Štulce snaha starosty Jana Bürgermeistra vybudovat vyhlídkovou lávku od Mánesova mostu.

Na ni měl navazovat vysoký betonový most, který by byl zároveň ochranou před povodní. Proti tomuto nápadu se ohrazovali nejen památkáři, ale také veřejnost.

Oba památkové ústavy se také ohradily proti výsuvným vratům u ústí Čertovky. Přesto tuto variantu magistrátní památkáři povolili a ministerstvo kultury jejich verdikt podpořilo.

"Odvolání k ministrovi kultury zdrželo budování ochrany maximálně o dva měsíce," říká Štulc.

Protipovodňová ochrana

* Hliníkové mobilní hráze, které minulý týden zabránily zaplavení Starého Města, jsou patentem Němce Erika Kossbiela. Osvědčily se už při povodních v Kolíně nad Rýnem, jenž se se stoletou vodou musel vypořádat dvakrát během tří let. V tuzemsku je v licenci vyrábí firma Eko - system Ladislava Srubka. V zemi jsou zabudovány betonové bloky, chráněné zábranou proti pronikání spodní vody. K nim jsou přišroubovány svislé vzpěry, mezi něž se vkládají jednotlivá hradidla. Ta jsou hliníková, chráněná proti korozi. Mají nízkou hmotnost, takže díl dokáže unést jeden člověk. Utěsněna jsou speciální gumou, která je měkká, ale přitom dokáže odolat tlakům valící se vody. Vše trochu připomíná dětskou skládačku Lego. Systém lze velmi rychle složit. To se prokázalo i při těchto záplavách, kdy pracovníci firmy Sezam namontovali zátarasy na pravém břehu za několik hodin.

Domy voda prověřila, říká památkář
Podle něj památkáři navrhovali režimová opatření. Byli například proti zastavění půd na Kampě, které po staletí znamenaly rezervu, kam byli lidé zvyklí při velké vodě vynést majetek.

"Kampa byla v i minulosti zaplavována vodou a domy jsou z hlediska statiky prověřeny staletími," dodal Štulc.

Při řešení sporů o Kampu mohly být zátarasy podle Štulce postaveny v lidnatějším Karlíně, kde by výstavba byla bez problémů i z hlediska památkové péče.

Zábrany se v Karlíně budou teprve stavět
Podle Ladislava Srubka, který protipovodňový systém pro město zajišťuje, jde v Karlíně o kombinaci pevného a mobilního hrazení. „Vše je nyní ve fázi projektů pro stavební povolení,“ upřesnil Srubek.

Hlavní město začalo protipovodňovou ochranu řešit až po katastrofálních záplavách na Moravě v roce 1997. Ochrana celé Prahy tak měla být zajištěna v roce 2006. Hliníkové protipovodňové zátarasy jsou uskladněny v městském objektu civilní ochrany v Sojovicích na Mladoboleslavsku a do metropole se v případě potřeby dopravují v kamionech.

 

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Olomouckým krajem se prohnaly v noci na pátek bouřky (11. srpna 2017).
Na Moravě až 34 °C, přes západní Čechy se večer přeženou silné bouřky

Jižní a část střední Moravy budou odpoledne dusit tropické teploty, podle meteorologů mohou vystoupit až k 34 °C. Přes Karlovarský a Plzeňský kraj se v pátek...  celý článek

Nanesená vrstva v místě, kudy v minulosti protékala řeka Labe v původním korytu.
V trase budoucí D35 jsou až dvoumetrové naplaveniny, přitekly z Krkonoš

Archeologové pracující na výzkumu v trase budoucí dálnice D35 u Opatovic nad Labem zjistili, že kácení stromů v oblasti Krkonoš mělo za následek masivní nánosy...  celý článek

Vyhýbání vozů mezi Opatovcem a Zádolkou.
VIDEO: Stovky kamionů devastují silnici u Třebové, místním ničí domy

Na hranici sjízdnosti je už několik měsíců objízdná trasa pro kamiony, které míří do překladiště v České Třebové. Silničáři proto musejí nejhorší díry zalévat...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.