Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Povodí Dyje bude čistší

  10:50aktualizováno  10:50
Brno - Do sto patnácti nových nebo stávajících čistíren odpadních vod, kanalizací a dalších vodárenských staveb hodlá v následujících třech letech investovat Svaz vodovodů a kanalizací měst a obcí. Peníze na akci poskytnou i svazky a města či obce na území Brněnského a Jihlavského kraje. Svaz se k tomuto kroku zavázal v projektu nazvaném Ochrana vod povodí řeky Dyje ve vybraných územích, který se uchází o podporu jednoho z fondů Evropské unie.

Evropská unie 
"Celý projekt počítá s asi dvě stě šestnácti miliony euro, z toho přes sedmdesát procent by měla zaplatit Evropská unie a státní fond životního prostředí," řekl Josef Gut ze Svazu vodovodů a kanalizací měst a obcí.

Velké investice do čištění vod a kanalizací se promítnou i do budoucí ceny za vodné a stočné. Přesto by podle zpracovatelů projektu nemělo být zvýšení ceny pro domácnosti neúnosné. "To by Evropská unie nedopustila. Zdražovat se bude tak, aby cena nepřesáhla asi pět procent příjmu sociálně slabých rodin. O kolik přesně to však bude, si netroufám momentálně říct," uvedl Josef Gut.

Díky projektu by se mělo do tří až sedmi let zlepšit nakládání jak se špinavou, tak s čistou vodou. "U špinavé vody počítáme se zvětšením kapacit nebo stavěním nových čistíren odpadních vod a kanalizací, pro čistou vodu budeme stavět vodojemy a rozvody," upřesnil Gut. "Podobný projekt nemá obdoby ani v tuzemsku, ani na území Evropské unie."

Ve třech etapách by se tak obyvatelé z okresů Brno-venkov, Blansko, Jihlava, Třebíč, Žďár nad Sázavou a části Znojemska měli dočkat vyřešení nejdůležitějších problémů v oblasti zásobování i čištění vody. "První etapa, všech patnáct staveb, se má rozběhnout už příští rok," uvedl Gut. "Podařilo se nám také uzavřít smlouvu s ministerstvem životního prostředí Rakouska, které nám přispěje dvaceti miliony šilinků na předprojektovou přípravu," dodal Gut.

Kde se bude stavět?
Proč se opraví tato čistírna a ne v sousední obci? "Rozhodovali jsme například podle podmínek Evropské unie. Rozhodoval počet obyvatel, kteří budou na čistírnu nebo kanalizaci napojeni, a také velikost území, které bude pokryto. Jednou z podmínek bylo také, aby obce, v nichž se bude investovat, byly členy svých vodárenských svazků," uvedl Gut.

Garantem projektu je Svaz vodovodů a kanalizací měst a obcí a jediným partnerem pro něj jsou vodárenské svazky, do nichž obce vložily svůj vodárenský majetek.

Výjimky
I když jednou z podmínek projektu je, aby obce, v nichž se má v budoucnosti stavět, byly členy vodárenských svazků, existují i výjimky. Ve druhé etapě se například počítá se zvětšením čistírny odpadních vod v Boskovicích, Adamově a Sloupu, tedy ve městech, která nejsou členy žádného vodárenského sdružení obcí. "Na tyto výjimky jsme přistoupili, aby projekt byl kompletní. Města zase byla ochotna přistoupit na naše podmínky a zavázat se k určitému finančnímu chování minimálně po dobu investice," řekl Gut. Dodal, že Boskovice byly zařazeny kvůli velkému počtu obyvatel, Sloup a Adamov kvůli vazbě na chráněné území Moravského krasu.

Brno jde samo
Představitelé Svazku vodovody a kanalizace Znojemsko, sdružující zhruba pětaosmdesát měst a obcí okresu, zpočátku také počítali s tím, že se do slibného projektu pod hlavičkou Svazu vodáren a kanalizací měst a obcí zapojí. Nakonec se tak nestalo.

"Měli jsme k tomu své důvody. Svaz vodovodů a kanalizací měst a obcí měl pro budoucí realizaci tohoto projektu nepřijatelné podmínky. Týkaly se zejména toho, že od prvopočátku požadovali, že oni budou investory, oni budou rozhodovat o dodavatelích, měli být i příjemcem dotací a nakonec se měli stát i vlastníky toho, co se postaví. A protože jsme nebyli členy svazu, tak jsme na to nepřistoupili," vysvětlil tajemník Svazku vodovody a kanalizace Znojemsko Jaroslav Hruška.

Znojemští jsou přesto přesvědčeni, že o peníze z programů Evropské unie nepřijdou. "Jak po stránce finanční, tak projektové připravujeme i nadále samostatné akce. Navíc chystáme i ten velký projekt, který měl být původně pod hlavičkou vodárenského svazu. Pro Znojemsko ho chceme finančně zajišťovat z peněz Evropské unie, ale pod vlastní hlavičkou," řekl Hruška.

Nebylo by to navíc poprvé. Koncem devadesátých let s pomocí peněz Phare a rakouské banky zrekonstruovali znojemskou čistírnu odpadních vod za dvě stě dvacet  milionů korun. "Myslíme si, že když sami na podobný úspěšný projekt navážeme, tak budeme mít znovu značnou šanci na úspěch," dodal tajemník.
Do projektu není zařazeno ani území města Brna. Brno totiž získalo podporu z Evropské unie na svůj samostatný projekt.

Stočné podraží
Zdražení očekávají i starostové měst, v nichž se má do čištění vody investovat. "Hovoří se o tom, že by cena vody v roce 2007 neměla být vyšší než necelých padesát korun za kubík," uvedl starosta Blanska, kde se má rekonstruovat v první etapě čistírna odpadních vod, Miloslav Kala. Vše však bude záležet také na celkovém vývoji cen a inflaci.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Reportér MF DNES s falešným receptem a lékem Hypnogen, který mu vydali v jedné...
Lék na falešný recept sežene každý. MF DNES uspěla ve všech lékárnách

Stačí obyčejné razítko, tiskopis objednaný na internetu a poznámka, že nemáte zdravotní pojištění. Všech deset lékáren, které MF DNES při redakčním testu...  celý článek

Petr Horký je organizátor akce Mýdlo na Hradě. (23. 8. 2017)
Rád bych na Mýdlo na Hradě pozval i pana Ovčáčka, říká organizátor Horký

Režisér cestovatelských a dokumentárních filmů usiluje už dva měsíce o to, aby mohl v Jižních zahradách Pražského hradu uspořádat Mýdlo na Hradě. Jenže 400...  celý článek

čeština
Stát stopl kritizovanou výuku češtiny pro azylanty. Zakázku nikdo nechce

Cizinci, kteří v Česku získají azyl, mají nárok na 400 hodin češtiny zdarma. Ministerstvo školství ale bez udání důvodů ukončilo spolupráci s agenturou, která...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.