Povodeň zničila na tisíc domů

Do více než tisícovky domů se už nikdy jejich obyvatelé nevrátí. Smetla je voda. Statici ve všech krajích postižených katastrofálními záplavami už napočítali šest stovek zcela zničených staveb. Nejsou však se svými prohlídkami hotovi. Předpokládá se, že znamení zkázy - kříž - namalují ještě nejméně na čtyři sta dalších budov.

Po čtrnácti lidských obětech a mnohamiliardových škodách jsou padlé domy největším problémem, který trápí města, vesnice i jejich obyvatele. Počet domů, které zbořila voda nebo které budou muset pro zoufalý stav zbořit jejich majitelé, však bude stoupat i v dalších měsících. Desítky jich totiž nevydrží letošní zimu.

Už od počátku povodní upozorňují statici, že teprve zima ukáže, které domy jsou v pořádku. Zdi úplně vyschnou nejdříve za rok. Zkušenost odborníků ze záplav na Moravě v roce 1997 potvrzuje, že mnoho domů přečká velkou vodu, ale ne následující mrazy.

Mezi instituce, které s obavou čekají na zimu, patří ministerstvo kultury. Historické památky mají třeba i dvoumetrové zdi. A ty vysychají až několik let. "Musíme opravdu počkat, až co s domy udělá zima," informovala stručně mluvčí ministerstva kultury Kateřina Besserová.

V jižních a středních Čechách voda zcela smetla tři vesnice. Zničené domy se tu počítají po desítkách. Stovku zbořených staveb však hlásí i Ústecký kraj. "Ale například v Píšťanech na Litoměřicku prohlédli jen čtvrtinu domů," uvádí Pavel Vašíček z okresního krizového centra.

V Praze nastoupí demoliční čety na sedmadvaceti místech. Z toho sedm je průmyslových budov v Karlíně. Někteří lidé se už na místo, kde stál jejich dům, nechtějí nikdy vrátit. Nedokázali by zde žít. Většina však plánuje domy postavit na stejném místě. To je i případ Zálezlic, ve kterých voda zničila sto domů ze 120. "Sice zatím nevíme, za co, ale určitě to uděláme," říká Václav Novák z tamního krizového štábu.

Rozsáhlá fotogalerie

Co dělat při návratu domů

Odpovědi na to, co vás po záplavách nejvíc zajímá

Všechny články o záplavách najdete zde.
Statikův ortel: co se zboří a co zůstane stát
O tom, jaký dům zůstane stát a jaký zmizí z povrchu, rozhodují lidé nejžádanější profese posledních dní - statici. Pročesávají zaplavené oblasti a rozhodují o domech, a tím i o osudech lidí.

Vybaveni holínkami a baterkami prohlížejí stěnu za stěnou, procházejí zatopené sklepy. Když na dům nakreslí kříž, všichni už vědí, oč jde. Další ze sousedů ztratil domov. Takové rozhodnutí vyslovili už ve zhruba čtyřech stovkách případů. Bez jejich souhlasu by nemohl být obnoven provoz ani na mostech přes řeky, které se vylily z koryt.

Jak prohlídka podmáčeného domu v terénu vypadá? "Na rodinný domek potřebuji alespoň půl hodiny," říká statik z Ústecka Bruno Panenka. To, jaký ortel nad prozkoumávaným domem vyřkne, zaleží jenom na jeho uvážení. Žádná technika, žádné přístroje.

"Musím dům celý projít a hledat, zda ve zdech nejsou trhliny. Zjistit druh nosné konstrukce a způsob založení domu," popisuje Panenka. Když narazí na drobné praskliny v příčkách, neděje se nic závažného. Horší je, objeví-li trhliny v obvodových zdech. "Ale ani pak není vše ztracené, dům se dá opravit, demolice je až to poslední," doplňuje pražský městský statik Petr Macháň.

Že první vizuální prohlídky statiků nejsou dokonalé, je zřejmé: jeden z činžovních domů, který se zřítil v Karlíně, byl předtím prohlédnut statikem, jenž konstatoval, že stavba přežila povodně bez větší újmy. Ostatně statici sami přiznávají, že jejich závěry nejsou stoprocentní. "Zjistili jsme, že neexistuje odborník, který by skutečný stav budovy zcela prověřil," připustil pražský primátor Igor Němec.

A navíc: statiků je žalostně málo. Lidé postižení záplavami jsou netrpěliví a chtějí se domů vrátit co nejdříve. Někteří starostové tak přístup do uzavřených zón umožnili i bez předchozí odborné kontroly. "Chodí tam na vlastní nebezpečí, máme proto od těchto lidí podepsaný revers," poznamenal místostarosta Terezína Vít Bureš.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video