Saddám Husajn možná může být až do 20. února v klidu. Zhruba do toho dne se mu kvůli svaté pouti do Mekky, hadždži, nestane nic.
Pravdou je, že Američané už dvakrát dali najevo, že když je na bitevním poli nedokáže zastavit žádná armáda, nenechají se zastavit ani důležitým muslimským svátkem. Už dvakrát totiž bojovali během postního měsíce ramadánu.
Poprvé to bylo v roce 1998, když prezident Clinton udeřil na Irák, podruhé v roce 2001, kdy prezident Bush táhl na Kábul. Teď jde ale o něco jiného. Hadždž nepřibrzdí válku z ohleduplnosti, důvody jsou zcela praktické.
Do Mekky každoročně míří dva miliony věřících. Pro generály to znamená, že se v okolí bojiště motá příliš mnoho osob. Tito lidé se budou nějak dopravovat do Mekky a zpátky. Každoročně na letišti v saúdskoarabské Džiddě přistanou kvůli svaté pouti čtyři tisíce letadel, aby tam vyklopily zbožné muslimy. Kdysi tak muslimy převážely i ČSA.
V případě, že by válka vypukla, by sice byly civilní linky zastaveny, ale jeden nikdy neví, co všechno se může přihodit. Sestřelit omylem letadlo, v němž vedle sebe sedí samí poutníci vracející se z Mekky, to by byl těžký problém.
Protože hadždž je svým způsobem vrchol islámského roku, mohl by být takový incident jiskrou, která zažehne plamen v chytlavých arabských ulicích. O to ale nikdo nestojí.
I kdyby se tak ale nestalo, už jenom sám fakt, že by válka začala v době svaté pouti, by u muslimů na celém světě vyvolal pocit urážky. To je věc, jíž se Američané snaží zabránit. Nechtějí podporovat dojem, že pohrdají islámem, jak si to mnozí muslimové myslí.
A je tady i možnost jiného scénáře. Je krajní, ale teoreticky ne nemožný. V případě války by náboženské vzrušení a citlivost dvou milionů věřících mohly vést až k tomu, že by se davy rozhodly vystoupit proti královskému režimu v Saúdské Arábii, jenž má sice strážit svatá místa, ale místo toho tiše podporuje Američany ve válce proti bratrům ve víře.
Něčeho podobného se mnozí tiše báli koncem roku 2001. Tehdy se mluvilo o scénáři, kdy se během svaté pouti objeví v Mekce bin Ládin a zahájí povstání proti panovnické rodině.
Svatá pouť letos začíná 9. února. Předepsané obřady trvají pár dní, ale je k nim potřeba přidat ještě dobu, než poutníci zase dorazí domů. Řekněme tedy do 20. února.
I na zpáteční cestě by mohli působit problémy. Desetitisíce muslimů přijedou i z Iráku. Představme si, jak takovou kolonu mířící domů dojede kolona amerických tanků. Ostatně i chytrá puma těžko rozezná dav poutníků od zástupu vojáků.
