Vrchní soud potvrdil rozhodnutí městského soudu, který vynesl osvobozující rozsudek loni v září. Žalobci se podle něj nepodařilo prokázat, že se politici dopustili v souvislosti se srpnovými událostmi roku 1968 něčeho nezákonného.
Žalobce se už tentokrát nemůže odvolat, státní zástupce Vlastimil Kraus ovšem podle ČTK nevyloučil, že se dovolá k Nejvyššímu soudu. Dodal, že rozhodnutí vrchního soudu vnímá jako neúspěch.
Jakeš s Lenártem odcházeli od soudu spokojení, novinářům ale řekli, že žádné oslavy neplánují.
Za rok 1968 byl zatím odsouzen jen někdejší funkcionář Karel Hoffmann. Dostal čtyři roky za to, že vypnul vysílání rozhlasu, aby zatajil pravdu o sovětské invazi. Podle soudu zneužil pravomoci veřejného činitele. Hoffmann se odvolal. - více zde
Žalobce žádal pětiletý trest
Pohlaváři minulého režimu vinu od začátku odmítali. Proces chápali jako pomstu za socialismus. "Je to objednávka na potvrzení převratu. Že my jsme byli zločinci a ne ti, kteří vytunelovali majetek v zemi," uvedl Jozef Lenárt v září před městským soudem.
| DÁLE ČTĚTE |
| Rozhovor iDNES s Miloušem Jakešem |
"Žalováni jsou lidé, kteří byli poraženi při převratu a náhodou žijí," podotkl obhájce Jan Riegert.
Státní zástupce navrhoval pětiletý trest. Svůj návrh odůvodnil vysokým věkem obžalovaných a tím, že od spáchání trestného činu uplynulo už 34 let. Žalobce také zmírnil původní kvalifikaci z vlastizrady na napomáhání k pokusu vlastizrady.
Soudní řízení totiž podle něj prokázalo, že oba muži sice nebyli hlavními iniciátory jednání o vytvoření tzv. dělnickorolnické vlády, jednání se však účastnili a s jejím vytvořením souhlasili.
Spor o dělnickorolnickou vládu
Dnes osmdesátiletý Jakeš zastával v srpnu 1968 post předsedy Ústřední kontrolní a revizní komise, o rok mladší Lenárt byl členem Národního shromáždění a tajemníkem ÚV KSČ.
Oba se v srpnu 1968 účastnili jednání na sovětském velvyslanectví a také u prezidenta Ludvíka Svobody.
Státní zástupce Jiří Bednář je vinil z toho, že se pokusili ustavit dělnickorolnickou vládu a stát se jejími členy. Jejich pokus tehdy ztroskotal na stanovisku prezidenta. Ten se o takové variantě odmítl bavit a rozhodl, že musí dál fungovat řádně ustavené orgány.
"O tom, že ti pánové to spáchali, to je bez komentáře. Všichni historii roku šedesát osm známe. Ale je zde otázka důkazů. Další svědci totiž zemřeli," řekl loni před městským soudem Bednář.
Aparátčíci se hájili tím, že s nápadem na vytvoření dělnickorolnické vlády přišel sovětský velvyslanec Červoněnko. Tuto verzi však paradoxně vyvrátil jejich bývalý soudruh Lubomír Štrougal (v soudní síni si s Jakešem tykali).
Štrougal byl účastníkem porady u prezidenta 22. srpna 1968: "Za mé přítomnosti nepadlo, že by to byl návrh Červoněnka," prohlásil Štrougal. Podle něj se jednalo o názor skupiny lidí, který tlumočil někdejší funkcionář Jan Piler. Ten je ale po smrti.
